autor: LilKatie
Bill se nespokojeně zavrtěl v posteli, když se postel vedle něj prohnula a brzo do pokoje vlétnul nepříjemně studený vánek.
„Vstáváme, zlato,“ ozvalo se mu vedle ucha a Bill po Tomovi mávl rukou jako po otravném komárovi.
„Nevstáváme, je brzo…“ zabručel a schoval se víc do peřiny.
„To teda vstáváme…“
„Proč?“
„Protože na nás dole čeká taxík.“
„Proč?“
„Protože…“ protočil Tom oči a roztáhl závěsy, odešel do koupelny.
Když se vrátil, v pokoji byla zase tma a zpod peřiny se ozývalo tiché chrápání. „Bille,“ zavrčel varovně, ale jeho manžel měl půlnoc.
„Opravdu nechápu, proč musíme vstávat na dovolené v tak nekřesťanskou hodinu,“ bručel si Bill pod nos a díval se ven z okna taxíku.
„Protože kdyby ne, tak tam bude fronta…“
„Prosímtě…“
„Je to pravda, minule jsme tam šli po obědě a čekali ve frontě tři hodiny!“
„Byla to sotva hodina, Tome.“
„Ne, nebyla…“ zamračil se Tom. „Vím to, protože jsme promeškali oběd…“
„Ano, a jídlo ti opravdu chybí, chápu.“ Protočil Bill trochu oči a otočil se zpátky k okénku. Ne, na nic tím nenarážel. Vůbec ne.
„Miluju tvoje svaly…“ usmíval se mladší z novomanželů a přejížděl konečky prstů po partnerově vypracovaném břiše.
„Já je taky miluju,“ zasmál se Tom. „Neboj se, nikdy o ně nepřijdeš… teda, já o ně nepřijdu, takže ty se na ně budeš moct vždycky koukat…“ ušklíbl se a přitáhl si ho pro polibek.
„Umm… slibuješ?“
„Slibuju, neboj… Nebudu jedním z těch fotrů, co si budou celý dny ležet u fotbalu a chlastat pivo, který si pokládaj na svoje pivní pupky…“ ušklíbl se zase. Bill ho jemně políbil.
„Miluju tě.“
„A já tebe,“ vydechl a zhasl lampičku u postele.
„Jsme tady pánové,“ usmál se taxikář, Tom poslušně zaplatil a vylezl ven. Bill udělal to samé, zvedl pohled. Usmál se, když viděl, že tu opravdu není žádná fronta.
„Vidíš? Říkal jsem ti to…“ uculil se Tom a chytil ho kolem pasu. „Tak pojď…“ společně došli až k vchodu do výtahu a zaplatili vstupné. Netrvalo dlouho a oba dva se ocitli na samotném vrcholku Eiffelovy věže.
„Páni…“ vydechl Bill a usmál se, ten výhled mu opravdu bral dech. Doslova, děsil se výšek. „Tomi, já…“ zacouval od kraje.
Tom nakrčil čelo, jak mu to právě řekl? Zacouval k němu a chytil ho znovu kolem pasu. „Co se děje?“
„Mám strach z výšek, copak to nevíš?“
„Oh,“ Tom zamrkal, naprosto na to zapomněl. „No jo, to… se omlouvám, zlato, ale abys věděl, vypadáš skoro stejně dobře jako minule…“ ušklíbnul se.
„Seš blbej,“ protočil Bill oči a praštil ho do ruky.
„No tak, Bille, to byl jen vtip…“
„Jasně,“ založil ruce na hrudníku a nepřístupně odvrátil hlavu.
„Vypadáš líp než předtím, zraješ jako víno…“ pohladil ho Tom po ruce. Bill se na něj otočil s nakrčeným obočím.
„Zraju jako víno?“
„Jako to nejdražší víno… Nejsi žádná levná záležitost.“ Pokusil se Tom o další kompliment, ale opět sáhl zrovna trochu vedle.
„Nejsem levná záležitost? A tím jako narážíš na co?“ mračil se Bill.
„Na nic, zlato, jen jsem… to je fuk…“ povzdychl si. Zřejmě už úplně zapomněl jak někomu sklánět poklony.
***
„Bille?“
…
„Bille spíš?“
…
„Billy…“
„Nghmm…?“
„Spíš?“
„Spal jsem…“ zazíval a přetočil se na bok, zachumlal se víc do peřiny, byla mu zima.
„Já jen… Chci s tebou mluvit…“
„Nepočká to do rána?“ mumlal Bill v polospánku.
„Myslím, že ne.“ Pousmál se Tom a pohladil ho po spánku. Bill se nespokojeně zamračil, na čele se mu objevila malá vráska.
Zaúpěl a otevřel proti své vůli oči, bylo opravdu těžké je držet otevřené, pálily ho a opravdu ale opravdu se mu chtělo spát. „O co jde?“ zazíval zase a převalil se na záda, oči si zakryl dlaní.
„Miluju tě.“ Řekl Tom nejistě a promnul si čelist. Bill nakrčil obočí a otočil se na něj.
„Cože si říkal?“
„Že tě… miluju tě, Bille.“
„To…“ Bill nevěděl, co říct, něco takového od Toma neslyšel snad celou věčnost. Ne, nikdy si to neříkali, ne posledních deset let. Bylo to tabu, bylo to něco, co se snad i styděli říct. Něco, co bylo schované pod povrchem a co bylo zakopáno do jámy a přikryto vší tou špínou a drobnými nedostatky, které se začínaly kupit do výšin.
„Ne, nic neříkej…“ pousmál se Tom, bylo mu divně. „Já jen… Když jsem tě viděl v té uličce s tím mladým klukem, opravdu… opravdu jsem se bál, že bych o tebe mohl přijít. Tak nějak jsem si uvědomil, že mi na tobě pořád záleží a že jsi pro mě všechno, i když to nedávám najevo. Víš, jaký jsem, vždycky jsem takový byl. Nedokážu prostě pořádně dávat najevo to, co cítím. Ale to už se nezmění, Bille. Tak jen chci, aby sis byl jistý, že tě miluju, i když křičím a jsem na tebe hnusný a urážím tvoje oblečení, který by se hodilo spíš na nějakou cou-„
Bill nakrčil čelo a položil mu dlaň na ústa. „Tady bych tě zastavil.“ Pousmál se. Věděl, že by se do toho Tom zamotal a pak řekl něco, co by nechtěl, a to by vedlo jen k další z nesmyslných hádek. „Taky tě miluju, Tome.“ Pousmál se slabě. „Kdybych tě nemiloval, už dávno bych odešel, to mi věř.“ Vydechl a nervózně našpulil rty.
„Jo, já… já taky. Ale nechci to vzdát, nechci vzdát nás, nechci přijít o to, co jsme měli, co máme a co bychom mohli mít.“
„Nechci se s tebou dělit o majetek, o děti.“
„Jo, už… už kvůli dětem, to musíme zvládnout.“ Přikývl Tom a podrbal se pod peřinou mezi nohama. Možná by si už měl převléknout ty dva dny nošené trenýrky. Kdyby to Bill věděl, asi by se zbláznil.
„Ano, kvůli dětem.“ Vydechl Bill a znovu zavřel oči. Mnohem víc ho potěšilo, kdyby se ho Tom snažil přesvědčit o tom, že to dělá kvůli němu a ne kvůli dětem, ale tohle byl začátek…a snad i dostačující.
***
Bill se zrovna připravoval na oběd na lodi na Seine, když vedle něj zazvonil telefon. Povzdychl si. „Přijmi hovor,“ zamumlal, byl líný dělat rukama cokoliv jiného, než aplikovat si denní krém proti vráskám.
„Maminko?“ ozvalo se na druhé straně. Bill okamžitě poznal hlas malého Jimiho. Podíval se na hodiny promítané v zrcadle. Neměl být náhodou ve školce?
„Jimi, copak se děje, zlato?“ pousmál se, nespokojeně si prohlížel kruhy pod očima.
„Já ti volám, maminko.“
„To jsem si všiml, zlatíčko…“ pousmál se. „Co se stalo? Proč nejsi ve školce?“
„Já tam nemůžu.“
„Nemůžeš? Pročpak?“ nakrčil čelo a tiše zanadával na vrásku, která se objevila.
„Nemůžu… Pvotože se stydím.“ Mumlal nervózně pětiletý Jimi.
„Lásko, z tebe to leze jak z chlupatý deky, čeho se stydíš? Snad ne dětí, vždyť už tam chodíš druhým rokem…“
„Ne, to ne, maminko, ale je tam jedna holka, víš?“ začervenal se.
„Oh…“ Bill se usmál, hned mu bylo všechno jasné. „A tobě se líbí, předpokládám…“
„Uhum, moc…“ přikývl a nervózně hladil sluchátko v ruce.
„Tak proč jí to nepovíš?“
„Když já jí to pověděl a my spolu teď chodíme a milujeme se…“
„Opravdu?“
„Ano… Chodíme spolu na pvolejzačky…“
„No tak vidíš, zlatíčko, přeci se nemusíš stydět za to, že se máte tolik rádi, hm?“ nechal si naaplikovat makeup a stíny.
„Ave ty se za tatínka taky stydíš… já to slyšel…“
Bill překvapeně zamrkal. „Co to povídáš?“
„Žíkal si to, já tě slyšel…“
„Mluv pořádně, Jimi, a neříkal jsem to… to je hloupost… nestydím se za tatínka…“
….
„Jimi?“
Ozývalo se jen pípání zavěšeného telefonu. Bill vydechl a promnu si obličej. Věděl, že měl Jimi pravdu.
Po namáhavém dni si Bill při sprchování znovu vzpomněl na slova svého pětiletého syna. Nechtěl se za Toma stydět, a když si to myslel Jimi, tak byla dost velká šance, že si to myslí i Tom. A to nechtěl dopustit. Nechtěl, aby si jeho manžel myslel, že se za něj stydí. Sice možná s tím nynějším staronovým účesem vypadal jako pitomec, ale to ještě neznamenalo, že by se za něj musel stydět. Nebo ano?
Vylezl ze sprchy, zabalil se do županu a navoněl se svým oblíbeným parfémem.
Vydechl, připraven a rozhodnut se s Tomem dnes v noci milovat.
„Tome?“ zavrněl svůdně a po čtyřech si k němu vlezl do postele jako za starých časů. „Tome…“ políbil ho do vlasů.
Tom ale jen zachrápal, přetočil se na bok a spal dál.
Bill si povzdychl a rezignovaně si složil ruce do klína.
Takhle si jejich poslední nos v Paříži rozhodně nepředstavoval.
autor: LilKatie
betaread: J. :o)
Miluju Jimiho, to bylo jak roztomilý! A Bill, konečně, povoluje! Tom byl taky sladký. Bille, uvolni se trošku. Vždyť
Toma miluješ!
Verim tomu, ze kdyz tom uslysi slovo sex, ze se okamzite probudi 😀 nebo aspon tak .. a jak mu rekl, ze ho miluje bylo nadherne ^^ :') mozna bych si to taky prala od nekoho slyset 🙁 :/
A ten maly Jimmi? ten byl tak roztomily .. a bille uveodm si, ze at Tom vypada jak koliv, nemusis se za nej stydet, pokdu ho milujes ne?
Bill > maminka… :'D Tome, no tak nespi!! 😀
Konečně další díl! Byl vážně moc pěkný a Jimy byl roztomilý, když Billovi volal. Doufám, že Bill konečně ustoupí a bude na Toma hodný a bude to všechno mezi nimi dobré.
Aw další díl a opět perfect! 😀 Umírala jsem u Billa ala maminky. Jimmy to zabil, ale je strášně roztomilej a Tom je kokot 😀
To Tomovo vyznání lásky bylo prostě nádherné! ♥ Strašně se mi líbilo, že kvůli tomu Billa i vzbudil a prostě mu to potřeboval naléhavě říct. Hrozně moc mě potěšilo, že si Tom konečně uvědomil, že ta láska vlastně pořád trvá 🙂 Stejně tak i Bill. Věřím, že to nakonec dopadne dobře. Prostě musí! Myslím, že je to zatím na dobré cestě. Sice to jde pomalu, ale je jasné, že si jen tak ze dne na den nepadnou do náruče. Ty postupné krůčky, kdy se zase sbližují a uvědomují si, co mají doma, se mi neskutečně líbí 🙂
Jimmiho telefonát byl prostě kouzelný! Nejvíc mě asi dostalo, jak Billovi říká maminko 😀 😀 Já nevím, já být chlap, tak mi vadí, že mi dítě říká mami 😀 Ale tak jak si to zařídili, tak to mají, že 😀 Billovi to očividně nevadí, takže mě to tím tuplem nevadí 🙂 Navíc je to strašně roztomilé! 😉
A taky doufám, že se Bill brzy přestane za Toma stydět 😉 Tom je přece úžasný chlap, tak je jedno, co má na hlavě 😀 Navíc si myslím, že pod Billovým nátlakem by si Tom změnil vizáž ihned! 😀 Už to začalo oholením se 😀 Takže předpokládám, že bude ve zkrášlování se, pokračovat 😀
Ovšem ten konec mě trošičku rozesmutnil.
Děkuji za další skvělý díl! ♥
Tom vyznal Billovi lásku a Bill ho zastavil aby to nepokazil 🙂 to je krásny pokrok. Tom by sa mohol posnažiť aj v tej hygiene, ale je plus, že si uvedomuje že to Billovi vadí, a to je už len krok k tomu aby sa o seba začal znovu starať. Škoda, že je posledná noc a Bill nedotiahol to svoje rozhodnutie dokonca. Ale ešte je to ráno, a možno… 🙂
Je to veľmi pekný príbeh… tak skutočný až z toho mrazí, ale zase, nakoniec snažia sa… snáď je to len obyčajná kríza ktorú vyriešia♥
Aww, to byl krasny dil, i kdyz opet trochu smutny, ale myslim a hlavne doufam, ze se to zlepsuje. Moc se tesim na dalsi dil :3
Konečně by si to mněli kluci vyřikat a ne se dohadovat.
Bill měl prostě Toma otravovat tak dlouho, až by ho probudil a myslím, že by mu to ani netrvalo dlouho. Jenom kdyby se trochu víc snažil. Ale to on ne, jednodušší je se naštvat…
A Tom na té Eiffelovce se tak snažil a Bill? Ve všem viděl jenom rýpání, možná proto, že už Tomovy komplimenty nedokáže přijímat. A nebo nechce =(
Prostě pořád mám z jejich vztahu deprese…
Ale abych nemluvila jenom o smutných věcech 🙂
Třeba Tomiho dva dny nošené trenýrky mě málem zabily xDDD
Ale nechápu, proč Jimmy říká Billovi maminko? To všechny děti v jejich moderní době říkají jednomu z tatínků maminko? To bych potřebovala osvětlit 😀