autor: Rose
Bill
Svět kolem mě se zastavil a já se otočil jako ve zpomaleném filmu. A připadal jsem si jako ve filmu. Jako v romantické komedii nebo možná tragédii, která ale byla absolutně naruby.
Okamžitě jsme se vyhledali pohledy. Už se mezi nás dostala spousta tančících lidí, ale i tak jsme se perfektně viděli.
Přehrál jsem si jeho slova v hlavě.
A pak jsem se k němu bez sebemenších pochybností rozběhl.
„Myslíš to vážně?“ vydechl jsem mu šťastně do ucha, když jsem mu padl kolem krku a on mě pevně sevřel svými silnými pažemi kolem pasu.
„Naprosto. Miluju tě. Miluju tě víc než cokoliv jiného na tomhle světě, Bille,“ odtáhl si mě od sebe tak daleko, abychom se mohli políbit.
„Počkej,“ zarazil jsem ho. Beze slova se na mě nechápavě usmál a nakrčil obočí.
„Taky tě miluju. Strašně moc tě miluju. A myslel jsem, že už ti to nikdy nebudu moct říct… Ale nakonec se mi to… povedlo,“ pohladil jsem ho po tváři, a konečně jsem spojil naše rty. Perfektně do sebe zapadly. Jako znovunalezené díly skládanky, která byla až neuvěřitelně složitá, a přitom přeci jen tak jednoduchá. Jako naše rty, jako naše srdce, jako naše láska.
Po nekonečně dlouhém polibku jsem pootevřel oči a zadíval jsem se na jeho lehce se třepetající řasy a on, jako by to vrátil, otevřel své oči také.
„Přísahám, že už ti nikdy neublížím,“ zašeptal mi do rtů.
„Doufám, že tentokrát už ti budu moct věřit,“ kousl jsem ho do spodního rtu, který jsem následně něžně vsál mezi své rty. Když jsme se od sebe více oddálili, dostala se do mého zorného pole Tomova parta a Michelle s Tašou.
„Otoč se,“ špitl jsem mu do ucha, no, spíš jsem to řekl dost nahlas, aby mě přes tu hudbu vůbec mohl slyšet. Téměř hned to udělal, ale stále si mě přidržoval kolem pasu.
„Třeba se díky nám začnou přátelit,“ prohodil jsem, a sjel jsem mu dlaní po šíji.
„To by bylo skvělý,“ mrkl na mě. Celá, nyní šestičlenná, parta se na nás dívala a dělala povzbudivá gesta. Usmál jsem se na ně. Nevypadali ani zdaleka tak jako tenkrát na té párty. Teď z nich vyzařovala ta upřímnost a pohoda.
„Nevypadnem už?“ zazněl mi ve vlasech Tomův hlas.
„Jasně,“ chytil jsem ho za ruku a se šibalským zamrkáním jsem se od party odvrátil směrem k východu. Tom pevněji sevřel mou dlaň ve své a vydal se za mnou.
Venkovní vzduch byl o mnoho lehčí, svěží, ale skoro stejně teplý jako vzduch uvnitř.Mohlo být něco kolem dvaceti stupňů.
„Půjdeme ke mně?“ navrhl jsem.
„No, já spíš myslel, že bychom dnes byli u nás. Mám tam pro nás takovou malou blbůstku. Pořídil jsem ji pro nás pro případ, že bys mi odpustil a vzal mě zpátky. Což se nakonec stalo.“ Pak se na mě zadíval svým přemlouvavým pohledem, díky kterému jsem nedokázal vzdorovat. A ani jsem nechtěl.
„Tak fajn. Ta tvoje „malá blbůstka“ mě docela zajímá,“ líbl jsem ho na tvář a ruku v ruce jsme se vydali k němu domů. Už jsme nemuseli nic skrývat. Mohli jsme se na veřejnosti chovat jako normální pár.
***
Když jsme stáli před jeho domem, zašeptal mi Tom do ucha: „Zavři oči.“
„Ne, že mě někam shodíš,“ rozesmál jsem se tiše, ale oči jsem skutečně zavřel.
„Neboj se,“ objal mě kolem pasu a někam mě vedl.
„Nekoukáš?“ kousl mě po pár vteřinách hravě do ucha.
„Ne-e,“ vypískl jsem, jak mě jeho zuby jemně sevřely. Naskočila mi z toho husí kůže.
„Tak jo,“ foukl mi na ouško a donutil mě udělat ještě tři kroky. „Otevři oči, Bille.“
Tom
Cítil jsem, jak se Bill v mé náruči úplně napnul, jak se podíval před sebe.
„Páni, Tome, to je… úžasný,“ vydechl.
Před necelým týdnem jsem totiž pořídil velkou houpací síť a včera jsem se konečně dokopal k tomu ji připevnit mezi dva stromy na naší zahradě. A protože byla vážně ohromná, koruny stromů nepřekážely ve výhledu na oblohu, momentálně posetou stovkami jasných hvězd.
„Pojď,“ sevřel mi Bill ruku a nadšeně se k síti rozběhl. Opatrně si na ni sedl a pomalu se posunul více dozadu, ale tak, aby se nepřevážil. Když zaujal pozici vleže, poklepal na místo vedle sebe.
„Doufám, že nás to udrží,“ rozesmál jsem se a lehl si k němu. Posunul jsem se o něco výš, než byl on, protože jsem tak měl takový ochranitelský pocit. Bill si mi lehl na hruď, pohladil mě po podbřišku a zatahal mě za triko: „Neboj, určitě ano.“
Chvilku jsme jen tak beze slova leželi a užívali si tu vzájemnou blízkost, která nám předtím tak moc chyběla, ale pak, jak jsem tak sledoval ta souhvězdí, vybavila se mi spousta scén z různých romantických filmů.
„Rád bych tě okouzlil mými astronomickými znalostmi,“ prohodil jsem a prohrábl Billovi vlasy, „ale bohužel jsou na bodu mrazu.“
„Nevadí,“ zasmál se, „jsme na tom oba stejně.“
„Hm,“ usmál jsem se a políbil ho.
„Stýskalo se mi,“ zamumlal mi do rtů.
„To mně taky, lásko,“ pohladil jsem ho po zádech a více jsem se mu vpil do rtů. Pevněji jsem si ho přidržel v náruči a pomalu jsem se s ním posadil.
„Pojď dovnitř,“ pobídl jsem ho.
„Jo,“ šeptl, opatrně položil chodidla na zem a stoupl si.
„Počkej, počkej,“ zarazil jsem ho.
„Co – Tome!“ vyjekl, když jsem ho vzal do náruče a on se ocitl tak necelý metr nad zemí. Pevně se mě chytil kolem krku a políbil mě.
„Chci si tě odnést,“ opřel jsem si své čelo o to jeho.
„To si nechám líbit,“ pohladil mě po krku.
Pomalu jsem se s ním vydal dovnitř. Dveře jsem si nechal pootevřené, takže jsem do nich jen lehce kopl, abych mohl projít, a pak jsem je za sebou nohou zase zavřel.
„Nemám ty schody vyjít sám?“ rozesmál se Bill a lehce zakopal nohama.
„Nemyslíš si, doufám, že jsem tak slabý, abych neunesl dvaapadesáti kilového člověka, že ne,“ nadzvedl jsem obočí a trochu jsem ho vyhodil do vzduchu, jen pár centimetrů, a pak jsem ho zase chytil.
„Kaulitzi! Ty mě jednou zabiješ!“ vyjekl Bill polekaně.
„Nepřeháněj, ty hysterko,“ vyplázl jsem na něj jazyk, a konečně jsem ho položil na postel v mém pokoji.
„Už se cítím bezpečněji,“ oddechl si, ale po mém uraženém pohledu zase rychle zmlkl.
„Nerejpej,“ naklonil jsem se nad něj a dlouze ho políbil.
„Srážím ti tvoje nekonečný ego?“ sjel mi rukou na zadek.
„Jo,“ vydechl jsem a objel mu konturu rtů jazykem.
Bill mě chytil jednou rukou kolem krku a stáhl si mě na sebe, až jsme si oba lehli. Slova už nadále nebyla potřeba. Mluvily za nás jen činy. Pomalu jsem přejel po jeho bocích, až jsem se dostal k lemu jeho trička. Vyhrnul jsem mu ho až po prsa a dlaněmi jsem ho začal hladit po bříšku.
Bill si zakryl jednou paží oči a skousl si spodní ret. Trochu bříško zatáhl a prohnul se v zádech. Posunul jsem se výš, abych se mohl vrhnout na jeho sametově hebký porcelánový krk. Mapoval jsem svými rty každé místečko Billova krku a s blaženým úsměvem na rtech jsem poslouchal jeho mělký dech, který se postupně měnil v tiché kňučení a sténání.
Pak jsem se posunul ještě výše, abych ho mohl políbit na tvář, pak jsem se jazykem přesunul pod jeho levé ouško a přisál jsem se mu na to citlivé místečko rty.
Mezitím se Bill probojoval až do mých kalhot. Ani jsem to nepostřehl. Už mi rozepínal zip, aby mi mohl džíny stáhnout. Já jsem mu přes hlavu přetáhl tričko a rukama jsem se přesunul na jeho záda a pomalu jsem po nich sjížděl dolů na bedra. Pak jsem zajel pod pásek a usadil jsem se rukama na jeho zadečku, už pod boxerkami.
Stáhl jsem je i s džínami a zálibně jsem si prohlížel Billovo tělo. Byl tak krásný. Tak dokonalý.
„Nenechávej mě pozadu,“ zasmál se a přetáhl mi tričko přes hlavu. Džíny už mi sundal, takže zbývaly už jen mé černé boxerky. Pohladil jsem ho po vlasech a náruživě ho políbil. A on mi nezůstával nic dlužen. Během minutky už jsem byl též nahý. A cítil jsem se jinak. Jinak, než když jsem se chystal vyspat s nějakou holkou.
Pomalu jsem mu sjel rukou do klína a jemně jsem přejel po celé jeho chloubě dlaní.
„To – me,“ zasténal Bill tlumeně, ale během vteřinky se vyhoupl nade mě a líbl mě na rty, přičemž mi párkrát přejel po podbřišku. Pak sjel na třísla, přičemž se posunul níže, aby si mě mohl vzít do pusy. S lehkým úsměvem mi na špičku vtiskl pár polibků, a pak více pootevřel ústa. Přejel mi jazykem po celé délce, a když můj penis konečně zmizel v jeho ústech, zaplavil mě pocit absolutní rozkoše. A to jsem ještě ani nebyl v jeho těle.
„Bille,“ vydechl jsem, „pojď ke mně.“
Když se svým obličejem ocitl v úrovni toho mého, láskyplně se mi podíval do očí a šeptl: „Chci tě už cítit v sobě, Tomi.“
„Jsi si jistý?“ nadzvedl jsem obočí.
„Naprosto,“ přikývl.
„Tak počkej,“ zarazil jsem ho a natáhl jsem se k nočnímu stolku pro lubrikant.
„Ještě sis to nerozmyslel,“ zasmál jsem se, když jsem se opět přiblížil více k němu.
„Ne, a ani nerozmyslím,“ pousmál se a navedl mě ke vstupu do jeho těla.
A tehdy jsem se s ním poprvé miloval.
Už žádný obyčejný sex.
Tohle bylo moje první milování z lásky.
A jsem nekonečně rád, že bylo zrovna s
ním.
KONEC
Tak dámy, jsme na konci. 🙂 Doufám, že jsem nikoho nezklamala, a že se vám to líbilo. Další povídku už mám naplánovanou, ale objeví se tady až za docela dlouho. Chci si dát krátkou pauzu od psaní, ale nebojte se, nejpozději do září tu povídka bude. 🙂 A slibuju, že hned, jak se konečně dostanu na počítač, poctivě dočtu a okomentuju všechny povídky, které jsem ještě nedočetla. 🙂
Vaše Rose
Ještě jsem zapomněla na věnování. 😀 Tenhle díl bych chtěla věnovat všem, kteří tuto povídku četli a zejména těm, kteří i komentovali. 😀 To díky vám mě psaní tak baví. 🙂 A taky bych chtěla poděkovat svojí kamarádce Chilli (Vidíš? Nezapomněla jsem na tebe. :D), která mi byla celkem velkou inspirací. 😀 A vymyslela téma i pro další povídku. 🙂 A to se jí twc předtím nelíbil. :DD Teď už myslím, že ho má celkem ráda. 😀 Takže ještě jednou. Doufám, že se vám konec i celá povídka líbila a že u další mě nikdo z vás taky neopustí (jen nevím, za jak dlouho tu bude. :D). Vaše Rose. 🙂 <3
autor: Rose
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 18
Ještě jsem zapomněla na věnování. 😀
Tenhle díl bych chtěla věnovat všem, kteří tuto povídku četli a zejména těm, kteří i komentovali. 😀 To díky vám mě psaní tak baví. 🙂 A taky bych chtěla poděkovat svojí kamarádce Chilli (Vidíš? Nezapomněla jsem na tebe. :D), která mi byla celkem velkou inspirací. 😀 A vymyslela téma i pro další povídku. 🙂 A to se jí twc předtím nelíbil. :DD Teď už myslím, že ho má celkem ráda. 😀
Takže ještě jednou. Doufám, že se vám konec i celá povídka líbila a že u další mě nikdo z vás taky neopustí (jen nevím, za jak dlouho tu bude. :D). Vaše Rose. 🙂 <3
Neskutečně dokonalá povídka 😉 jen škoda že už zkončila..:)Ale už teď se těšiiim na tu další;D
Jéé Krásná povídka.. nejdřív jsem si myslela, že to bude zase nějaká povídka, která skončí ošklivě, ale dopadlo to krásně. Sice byla o jejich milování jen jedna věta, ale to vůbec nevadí. Bylo to krásný!! ^.^ :))
Do září to nepřežiju 😀 Ale je to božííí uplně božíí
božíí, užasně jsi to ukončila ♥♥♥♥♥ moc tě chválím :))))))
opravdu musí být už konec?ach ne..do září to je moc dlouhá doba to nepřežiju.tohle byla opravdu úžasná povídka moc krásná.jsem zvědavá co se z tebe vyklube dál :-*
Naprosto úžasné! Celá povídka se mi neskutečně líbila a trochu mě mrzí, že už je konec. Vtipná, romantická a v pár předposledních dílech i smutná povídka, ale nádherná 🙂 Jsem vážně zvědavá na tvoje další dílo 🙂
Opravdu moc hezké…škoda že už je konec ale nakonec vše dobře dopadlo takže lepší už to být nemohlo…krása ♥♥♥
Krásná povídka <3 Hrozně ráda jsem jí četla =) Nádherně napsaná. Škoda, že už je konec, ale skončilo to krásně.
krááásný konec!♥
Jééééééééé, jedna z mála povídek, které jsem dočetla do konce (já totiž se většinou tak dva až tři díly před koncem povídky zastavím a už jí něčtu, protože většinou už to vše nasvědčuje konci a nebo prostě nechci aby pro mě ta povídka skončila :D) ale tuhle jsem si do konce přečetla moc ráda. určitě jsem zvědavá na další povídku 😉
Ehm, děkuju 🙂 ^^
Ne, stále ho nemám ráda 😀 to jen tvoje povídka 😉 😀 ale byla hezká 🙂 a děkuju 🙂 :3
Moc pěkný konec… jen mě trošku mrzí, že je to takové… no prostě že jsi to nerozepsala, ale já sama teď zrovna bojuju s něčím podobným a bohužel to takhle diplomaticky napsat nemůžu :D:D Celá tahle povídka byla strašně příjemná na čtení, i když ze začátku by si Toman zasloužil pár facek :D:D Samozřejmě že se tam objevily nějaké ty mráčky, ale to je potřeba v každé povídce, důležité je, že to všechno dobře skončilo =)) Doufám, že k další povídce od tebe se dostanu, protože jsem přečetla už dvě (Vraha jsem vynechala, ale časem se k němu určitě vrátím), a i když When you look at me mě trošku zklamalo, tahle povídka mě přesvědčila o tom, že jsi určitě autorka, jejíž povídky je dobré si přečíst =)) A je dobře, že ta povídka bude až někdy kolem září, protože já jsem si teď na nějakou dobu dala předsevzetí, že se vrátím zase ke knížkám a twc nechám na chvíli být, takže snad mě to v září přejde a budu se na to moct rovnou vrhnout =))
Vážně moc pěkná práce =)) Jsem ráda, že jsem tuhle povídku četla =))
wowky… tuhle povídku jsem začala číst před dvěma dny a …. upřímně se mi líbíla… a to se nestává často 😉 tudíš klobouk dolů, jsem vážně spokojená 🙂
Awwww…krásný konec ♥! opravdu krásný♥ Jsem šťastná,že to skončilo takhle pěkně :)♥!!!!! děkuju za povídku:) moc se mi líbila a na další jsem velmi zvědavá :)!
Nejkrásnější konec jakej si tahle povídka zasloužila ;))
Četla jsem celou povídku v kuse jinak to nešlo,tak se omlouvám že nejsou komentáře až teď.Je krásně napsana.
Čtu ji již po druhe a moc se mi líbi.
Čistá, nefalšovaná romantika. 😉 Bylo to moc pěkné, užila jsem si to, díky.