autor: Evil
Bill doufal, že bude spát alespoň několik hodin. Jeho utrápená mysl mu to ale nedovolila. Neuběhly ani dvě hodiny a byl už vzhůru. Nechtěl si ani připustit, jak neskutečně bdělý byl. Přitom jej zmáhala úmorná únava. Těžce si povzdychl, a pak se pomalu posadil. Ucítil, jak jej pálí jeho neexistující svaly po nočním běhu. Musel toho využít, a ještě si trochu zacvičit. Odešel do koupelny jen v županu, a pak jen ve spodním prádle začal dělat kliky. Když už se mu paže chvěly jako pápěří ve větru, nechal toho. Proklepal svoje útlé končetiny, dal si vlažnou, rychlou sprchu, a pak šel zpátky do pokoje. Tiše otevřel dveře a opatrně se posadil na postel.
„Billi…“ uslyšel Tomův rozespalý hlas. Bill se polekal. Netušil, že bude vzhůru.
„Copak, lásko?“ špitl a jemně se k němu naklonil. Omámila ho jeho rozespalá vůně. Vyzařovala z něj neskutečná zranitelnost. Otřásl se.
„Kam jsi šel?“ špitl Tom skoro nepřítomně.
„Do koupelny a napít se. Ještě je brzo, spi…“ políbil Toma na čelo a jemným tlakem jeho rozespalé tělo položil zpátky do postele. Zachumlal ho do peřiny. „Přikryj se, je tu zima…“ Něžně jej pohladil po zpoceném čele a jemně jej políbil na suché rty.
Ucítil, jak je horký. „Tomi…“ zachvěl se. „Máš asi horečku. Zdálo se ti něco zlého, viď?“ Bill rozsvítil lampičku na nočním stolku. I když bylo venku už trochu světlo, musel se na Toma lépe podívat.
„Jo…“ polkl nasucho Tom. Bill mu dal mezi vyprahlé rty prášek, a pak mu u nich přidržel sklenici s vodou a druhou rukou mu podepíral hlavu. „Děkuji…“ špitl Tom a skoro se opět propadal do spánku.
„Co se ti zdálo, pověz,“ jemně jej Bill pohladil po rameni a mezi prsty mu mnul jeden dred.
„Pořád se to opakuje…“ povzdychl si Tom těžce a už se naplno probudil. „Asi je to to samý, co se zdává tobě,“ sklopil pohled. „Všechno naznačuje, že se vzájemně oddalujeme… ale… nechápu to. Teď se cítím tak neskutečně šťastný,“ odvrátil hlavu na stranu. Bylo mu do pláče. Nechápal, proč jej jeho mysl tak zraňuje.
Bill se mezitím pomalu pohodlně posadil na postel vedle něj. Opřel se o pelest a upřel na Toma svůj ustaraný pohled. Tom se roztřásl slabostí. Bill jej něžně objal kolem ramen. Tom se mu stulil do náruče a nechal se jemně kolébat. „Ach, lásko…“ špitl zkroušeně Bill. „Asi máme stejné sny…“ ztěžka polkl, aniž by s Tomovým tělem přestal jemně houpat. Jen si jej k sobě ještě více přivinul.
Tom si odkašlal, aby jeho hlas nezněl tak ochraptěle. „Třeba se sejdeme na eskalátoru, ale každý jedeme jiným směrem…“ Bill se otřásl, protože to se mu zdálo zrovna minulou noc. Hned ze sebe musel dostat svůj sen.
„Nebo tě vidím za sklem autobusu, který se zrovna rozjel a nemůžu ho doběhnout…“ Tom se zachvěl, jak se jejich sny shodují. Bill ztěžka polkl. „Nebo na tebe křičím přes ulici, je tma, zima, prší… v mlze se mi skoro ztrácíš. Snažím se k tobě běžet… a ty ke mně… ale nemůžeme se k sobě dostat…“ Tomovi se po tváři svezla slza.
„Sakra… přesně,“ špitl Tom.
Chvíli byli jen v objetí. Přemýšleli, co by ty sny mohly znamenat. Po chvíli se Tom trhaně nadechl. „Neměl jsem tě tak dlouho od sebe odhánět… já to… sakra… já to nechtěl,“ špitl a škytl, jak se snažil spolknout vzlyk.
„Je…“ popotáhl Bill, „… je toho prostě moc… dva roky ses mě stranil. Pak se stala ta… věc…“ otřásl se, když si vzpomněl, jak jej Ilaj napadl, zneužil, a pak unesl a znovu zneužil. Prsty si jemně přejel po jizvě na krku. Cítil se tak odporně. Neskutečně odporně. Jako by byl neustále pokrytý špínou, která se nedá umýt. Při té vzpomínce na sobě cítil jeho doteky, které spalovaly jeho kůži a zanechávaly za sebou šrámy. Bezděky si přejel rukou po paži. Jako by se snažil ten pocit ze sebe setřít.
Nejhorší ale byl pocit, který mu říkal, že určitě i Tom jej takhle vnímá… jako něco špinavého… ale hned si uvědomil, že i Tom je podobně zraněný. Pořád mu v mysli zněla jeho otázka: „Budeš mne chtít, i když jsem nemocný?“ Když to Tom vyslovil, připadalo mu, jako by mu do srdce zabodl ledový nůž. Bolestí zaťal zuby a semkl víčka. Jak jej vůbec, kurva, mohlo něco takovýho napadnout?!
Nevědomky Toma silně stiskl v náruči.
„Nikdy na sebe už nebudeme zlí, ano?“ hlesl Bill a spolkl slzy. Tom jej objal kolem pasu, a ještě více se k němu přitulil. Pak se pomalu z jeho náruče zvedl a podíval se mu do očí.
„Už nikdy…“ špitl, a pak jej něžně políbil. Bill si jej do polibku trochu více přitáhl a chytil jej opatrně za šíji.
Ach bože… nikdy jsem si neuvědomil, jak jsi křehký… nikdy jsem si neuvědomil, že jsi takhle zlomený… a tak… tak neskutečně tě miluji… tak neskutečně… neuvěřitelně moc… tak moc, že z toho asi zešílím… neměl čas ta slova vyslovit nahlas. Ani nechtěl. Doufal, že to Tom sám vyčte z jeho očí. Potřeboval se jen znova a znova vpíjet do Tomových rtů. Věděl, že Tom jeho myšlenky a pocity vyslyší.
Bill Toma opatrně položil zpátky do postele. Chvíli se na něj díval, dlouhé vlasy mu padaly přes rameno, až Toma chladně šimraly na šíji. Takhle dlouhé je ještě neměl. „Nádherně voníš, Billi…“ popotáhl nosem Tom a nasál tak Billovu vůni, když se jemně dotkl rty Billových černých konečků. Bill se trochu vyděsil. Vždyť teď musel být cítit potem. Nemohl přeci vonět. Měl nutkání vběhnout znovu do koupelny a vysprchovat se pořádně, nejen čistou vlažnou vodou.
„Ale co to povídáš…“ špitl Bill, a hned se nad Toma naklonil, aby znovu ochutnal jeho rty. Nemohl se jich nabažit. Tak šíleně jej vzrušoval. Tak moc jej chtěl. Ale bál se jej požádat… bál se… co kdyby jej Tom odmítl? Co kdyby… sakra…
Bill se k němu opět opatrně nahnul a pohladil rty jeho šíji. Tom se otřásl a vydechl horký dech na Billovu tvář. Pak se pomalu natočil, aby měl Bill lepší přístup směrem, kterým mířil svými polibky. „Já…“ špitl Bill. „Moc tě chci…“ špitl roztřeseně a jemně skousl Tomovi ušní lalůček. Tom zalapal po dechu… konečně to řekl nahlas…
„Vezmi si mě…“ vydechl Tom téměř okamžitě a při těch slovech se mu zachvěly rty. Tak moc po něm toužil. Připadalo mu to jako věčnost, co jej Bill naposledy pomiloval. „Vezmi si mě, prosím…“ tiše zasténal a opatrně se vymanil z jeho sevření. Oba se urychleně zbavili boxerek, které měli jako jediné na sobě.
Bill jen se zatajeným dechem pozoroval, jak se Tom pohodlně položil na postel a jedním chvatem shodil na zem přikrývky i polštáře… chtěl, aby Bill vnímal jen jeho… aby jej nic kolem nerozptylovalo… počkal si, až si získá Billovu plnou pozornost, pak mohl započít svoje představení. Sám pro sebe se trochu šibalsky pousmál. Bill si toho ale nevšiml.
Se zakloněnou hlavou si dlaněmi pomalu sjížděl od vnitřní strany stehen až k tříslům. Pomalu si do nich zaťal nehty a zanechal si na kůži rudé šrámy. „Ach, Billi…“ vydechl a jednou dlaní si jemně přejel po krku. Druhou se pohladil po svém neskutečném vzrušení. „Kdybys jen věděl, co se mnou děláš…“ tiše zasténal a provokativně si strčil ukazováček do úst. Názorně ukazoval, co by Billovi rád způsobil. Nejdříve pomalu a smyslně si svým ukazováčkem zajížděl do úst, pak si jím přejížděl po rtech. Poté si jej opět zasunul do úst a začal si jím do nich zajíždět rychleji a začal si prst intenzivně sát. Bill při tom pohledu zalapal po dechu a musel potlačit hlasitý vzdech. Neuvěřitelně jej to vzrušovalo. Ach Tome… Pak ale prst jeho ústa opustil a přesunul se o něco níž…
Tom trochu nadzvedl stehna a pohladil se od svého vzrušení přes vnitřní strany stehen až ke svému nedočkavému vchodu. Párkrát dvěma prsty obkroužil své nejcitlivější místo, a pak své prsty přiložil k ústům, ve kterých je znovu pořádně navlhčil. „Dívej se, lásko…“ zasténal Tom a prsty opatrně a mučivě pomalu znovu obkroužil svůj vstup, a pak pomalu pronikl oběma prsty dovnitř. „Aaaaahhh…“ tiše, ale táhle a neskutečně vzrušeně zasténal.
„Ah, Tomeeee…“ Billovi se zatočila hlava. Jeho ruka hned klesla k vlastnímu vzrušení a začal se pomalu uspokojovat.
„N-ne… ještě ne,“ vydechl už trochu roztřeseně. „Jen se dívej,“ skoro nepřítomně špitl a zaklonil hlavu. „Ach, lásko… tak moc tě chci…“ Tom trochu zvedl nohy, aby měl Bill dokonalý výhled. Zasouval své prsty stále hlouběji do svého těla. Druhou rukou se hladil po stehnech, přejížděl si po nich nehty. „Polib mne…“ už jen procedil skrz zuby. Bill se nad něj naklonil a vášnivě se přisál k jeho rtům. Tom mu polibky oplácel stejně živelně. Uvědomil si, že tak, jak nyní mučil svého bratra, neskutečně mučí i sebe. Tak moc jej chtěl. „Ah, Billi… vezmi si mě… vem si mě hned…“
Pustil Billa mezi svá roztřesená stehna a opatrně si jej k sobě přitiskl. Bill naléhavě sykl, když se jejich vzrušení vzájemně dotkla.
„Ach, Tome… co mi to děláš…“ zasyčel mu u ucha a začal jej líbat na krku. Tom tiše sténal a jemně vycházel jeho polibkům vstříc. Zakláněl hlavu, vzpínal se. Chtěl Billovi dopřát co nejlepší přístup ke svým nejcitlivějším místům. A Bill to moc dobře věděl. Znal jej lépe než sám sebe.
„Ah, lásko…“ zasyčel Bill, když jemně, ale trochu bolestivě skousával Tomovu jemnou kůži. Tom se nebránil. Chtěl víc.
„Aaahhh Billi… pro… prosím…“ zasténal nesouvisle. Pak se pohybem pánví dožadoval dalšího postupu v tomhle neskutečném mučení. Bill se pousmál. Neskonale jej těšilo, že dovede bratra takhle vyprovokovat.
„Ah Tome… podívej, co se mnou děláš…“ zasyčel Bill, když se nad Tomem téměř vznášel. Díval se mu do očí, ale pak se nadzvedl na pažích, až se téměř dotýkal svým vzrušením Tomových rtů. Tom dychtivě nasál mezi rty jeho slastnou a sametovou špičku a chtěl jej dopravit až k vrcholu… ale… Bill vyjekl, napjal se na pažích a hlasitě zasténal.
Toma až vzrušením bodlo u srdce, když se podíval do jeho tváře. Byl tak neskutečně vzrušený a nádherný. Skoro se mu zatmívalo před očima, když viděl jeho krásu. Vypadal jako anděl. Už ale nebyl to slabé stvoření, které se jej bálo. Byl to silný muž. Nádherný, s jemnou tváří, ale se silnou duší.
autor: Evil
betaread: J. :o)
