autor: Cinematics
Bill je zničený, Tom je šílený
Celou noc strávili tím, že si balili to, co potřebují, a hledali v neuvěřitelně špinavé garáži místo, kterým by mohli ven protáhnout loď. Nakonec se jim to povedlo, ale Bill si při tom zlomil nehet na palci a nebyl z toho zrovna odvázaný.
Když bylo všechno připraveno, oba si snědli večeři a okamžitě šli do postele; naprosto vyčerpaní. I když byli natěšení, a chtěli celou noc přemýšlet o jejich výletu, usnuli hned, jak se jejich hlavy dotkly polštáře.
Ráno je probudil zvuk budíku a normálně by Tom nadával, vypnul ho, a schoulil se zpátky do postele, ale tohle ráno bylo jiné a on se okamžitě zvedl a připravil si oblečení. Nechal Billa umýt se jako první a oba byli oblečeni, najedeni a připraveni jet v rekordním čase.
Rozloučili se s Gordonem a Simone, dostali loď na střechu auta, a Andreas je odvezl; slíbil jim, že je zítra odpoledne vyzvedne. Bill byl klubíčko nervů, protože nikdy předtím na lodi nebyl a byl až směšně natěšený to zkusit.
„Co když se potopí?“ zeptal se Bill, ale nemyslel si, že by se to stalo.
„Plaveme… umíš plavat?“
„Ani ne. Umím plout…“
„No, vezmeme si záchranné vesty, dobře?“ zasmál se Tom a Bill zabručel.
„Ty jsou ale ošklivé.“
„Vsadím se, že na tobě by i záchranná vesta vypadala roztomile, tady, nech mě,“ Tom vyndal vesty z auta, zatímco Andreas sundával kánoi, a rychle mu ji nasadil. Odstoupil od něj, přikývl a Bill se zasmál.
„Ne, stále si myslím, že jsou ošklivé.“
„Stále roztomilý.“
„Dobře, všechno je vybaleno a připraveno,“ řekl Andreas. „A já taky, jelikož musím pracovat sám!“
„Bav se!“ zažertoval Bill a Andreas vyplázl jazyk.
„Nedělejte moc problémů, dětičky,“ zasmál se Andreas.
„Budeme se snažit!“
Tom pomohl Billovi do lodě a rychle si vlezl vedle něj, použil pádlo, aby je odstrčil od písku a zahájil jejich cestu na malý ostrov. Bill se opravdu chtěl postavit a být jako opravdový pirát (teď litoval, že na sobě neměl svůj kostým), ale Tom mu řekl, že by nejspíš spadl přes palubu, kdyby to udělal; a tak Bill zůstal sedět.
Díval se, jak se přibližují k ostrovu, okolí kolem nich bylo úžasné. Ostrov byl blízko velkého útesu v dálce asi deseti metrů. Skála měla potůček, který vedl až na kraj; a přetékal přes její okraj. Vypadalo to perfektně.
Nad vodou se nesl lehký vánek, nesl s sebou slanou vůni a Billa z toho šimralo v nose. To, jak se loď houpala sem a tam, bylo mnohem méně žaludek zvedající, než si myslel, že bude, a byl za to vděčný; občas se mu opravdu lehce udělalo špatně. A jelikož nikdy nebyl na lodi, myslel si, že možná bude hned zelený v obličeji, ale raději si užíval pocit vln houpajících se pod lodí.
Možná by z něj přeci jen byl dobrý pirát! Když dokázal zvládnout houpající se loď na tomhle výletu, pak by mohl jednou velet i na větších lodích. Pokud by tam byl Tom.
Když konečně dojeli na ostrov, Tom vyskočil a pomohl Billovi držet rovnováhu, oba dva se dostali na pevninu. Když vylezli z lodi, Bill byl suchý a krásně se usmál na Toma, než mu pomohl z lodi na břeh.
„Vím, jak se staví stan,“ řekl Bill. „Kdybys to ty nevěděl…“
„Vím, jsem v tom hrozný… ale vím jak,“ zasmál se Tom.
„A jsi dobrý v rozdělání ohně?“
„Nikdy jsem to nezkoušel… tohle bude studijní zážitek.“
„No, jsem velmi dobrý ve všech kravinách, co se týkají pyrotechniky, jako dítě jsem tavil věci, takže si myslím, že zvládnu udělat oheň, abychom nezmrzli a neumřeli.“
„Je léto,“ zasmál se Tom a Bill pokrčil rameny.
„Teploty jsou proměnlivé. Nikdy nevíš, jaké počasí nakonec bude.“
„Pravda…“
„Takže možná je teď nádherně teplo a pak za hodinu bude skoro sněžit! Nikdy nevíš, chci říct, vsadím se, že už se to stalo; nebo alespoň něco podobného. Jak by nemohlo? Vsadím se, že stalo, já jen doufám, že se to nestane teď, protože se chci jít koupat, a to nemůžu, když bude sněžit… to by bylo strašné.“
„Takže možná je teď nádherně teplo a pak za hodinu bude skoro sněžit! Nikdy nevíš, chci říct, vsadím se, že už se to stalo; nebo alespoň něco podobného. Jak by nemohlo? Vsadím se, že stalo, já jen doufám, že se to nestane teď, protože se chci jít koupat, a to nemůžu, když bude sněžit… to by bylo strašné.“
„Pořád se chceš jít koupat nahý?“ zeptal se Tom se smíchem.
„Jasně! Proč bych nechtěl? To by byla taková sranda… ale nejdřív bychom měli postavit stan… nechce se mi spát na zemi.“
„Platí.“
Společně se jim podařilo stan postavit, ke konci si ještě trochu zašermovali s tyčemi na držení konstrukce, než se jim konečně podařilo vše dodělat a nastlat dovnitř všechny jejich věci. Bill byl tak nadšený, že tam bude spát, že si tak trochu přál, aby už byla noc; ovšem to bude muset počkat, ale jemu ani tohle nevadilo.
„Měl bych udělat oheň už teď, nebo mám čekat, až bude tma?“
„Počkej na tmu, takhle je ještě dost teplo,“ řekl Tom a Bill musel souhlasit.
„Co teda dělat, co dělat…? Měli bychom vzít věci, co jsme měli na hrad a postavit z nich Taj Mahal nebo něco! Něco úžasného a velkého. Chceš?“
„Jasně,“ řekl Tom šťastně, než vzal věci na pískový hrad ze stanu a odešel s Billem k vodě, kde začali stavět.
„Pojmenuji to Chateau Tomi,“ řekl Bill. „Bude to ten nejkrásnější zámek na světě a lidé tam budou trávit všechen svůj čas a peníze, jen aby mohli vidět tak nádherný kus architektury. Chateau Tomi zastíní i pyramidy, to ti slibuju!“
„Dobře, pak já postavím Kaulitz Zámek a může být v…“
„Německu.“
„Dobře, v Německu. A bude tam pokoj plný knížek o zvířecí biologii a police a police pro tvé nechutné zbytky zvířat ve sklenicích, abys tam mohl dělat všechny svoje studie.“
„Jen pokud tam budeš studovat se mnou.“
„Budu.“
„Dobře.“
„Budeme potřebovat náš vlastní tryskáč, abychom mohli ze Chateau Tomi do Kaulitz Zámku kdykoliv se nám zachce,“ řekl Tom a Bill přikývl.
„Nebo, můžeme pod zemí postavit tunel a mít úžasný sporťáky a řidiče.“
„To by bylo trochu víc šílený,“ zasmál se Tom. „Ale nevidím proč ne.“
„Výtečně.“
Ti dva postavili z písku celé město a Bill se rozhodl, že Tomovu zámku vyhlásí válku. Udělal malý katapult z větviček a kamenů a požil to k tomu, aby střílel mušle na Tomův zámek. Tom se rozhodl, že použije alternativní metodu k zničení Billovy pevnosti; píchal do ní klackem a předstíral, že je to meč. Není potřeb zmiňovat se, že Tom válku vyhrál.
„Zdá se, že mon petit chou-fleur vyhrál bitvu,“ řekl poraženě Bill. (můj malý květák)
„Jako by se to dalo zpochybňovat,“ odpověděl Tom se smíchem a Bill po něm hodil malou mušli.
„Nebuď zlý. Možná jsem tě nechal vyhrát, protože tě mám rád!“
„Možná jsem tě porazil, protože tě potřebuju popichovat, abys mi věnoval pozornost, protože já mám rád tebe.“
„Nejspíš!“
„Super, takže se máme rádi navzájem.“
„Já tebe víc,“ poznamenal Bill a Tom zavrtěl hlavou.
„Nemožné.“
„Vážně? Tak mi to ukaž… dokaž, že mě máš radši,“ popíchl ho Bill a Tom cítil povědomý nával plachosti.
„Jak to mám udělat?“
Bill zvedl ruku a Tom se jí dotkl; vzpomínal, že tohle byl způsob, jak si poprvé ukázali, kolik pro sebe znamenají. Spojili prsty, jeden druhého se drželi a Tom byl první, kdo udělal krok, naklonil se a přelezl k Billovi, takže byl v písku pod ním.
Bill špulil rty a žadonil o polibek a Tom proti tomu nic neměl, když své rty přitiskl na Billovy a odtáhl se, aby mu olízl rty; chutnal Billa jazykem. Tom si vždycky myslel, že Bill má na líbání perfektní pusu; a i když nikdy nelíbal nikoho jiného, věděl, že Billovy polibky jsou ty nejlepší. Jen doufal, že Bill cítí to samé.
Bill dal jednu ruku pryč od Toma a zajel mu s ní do dredů; stáhl mu z hlavy čepici a sundal mu čelenku, nechal je přelít se přes ně jako záclona.
Slunce už zapadalo, když Tom vyhrál válku, a dál krvácelo do tmy; Bill si byl jistý, že za hodinku nebo dvě nastane noc. Měl dojem, že je to perfektní chvíle na to, aby si sundal triko a usmál se, když se Tom odtáhl, aby se mohl svléknout úplně; vrtěl se v písku, aby se dostal ze svých úzkých kalhot.
„Půjdu plavat,“ zasmál se Bill.
„Pořád je světlo…“
„To je mi jedno,“ odpověděl, postavil se ve své nahé kráse před Tomem. „Chci říct, jestli tady nechceš riskovat, že někdo uvidí tvůj majetek, pak se oblíknu a počkám, ale jestli ti to nevadí, pak se půjdu ponořit do vody tak rychle, že ani nestihneš mrknout a budu pryč…“
„Můj majetek?“ zeptal se Tom nevěřícně.
„Ano. Jsem tvůj. Tak, co chceš, abych dělal?“ Tom jen zavrtěl hlavou.
„Nejsi můj majetek,“ zamumlal.
„Já říkám, že jsem, tak jsem. Můžu jít plavat nebo chceš, abych počkal.“
Tom těžce polkl a představil si Billa ve vodě, jak se jen cáká a jak plave na zádech v umírajícím světle. Tady, kde byli, by je nikdo neměl šanci vidět, pokud by nepřijel na lodi, a jelikož se připozdívalo, tak vážně pochyboval o tom, že by někdo přijel.
„Jen jdi, Bille,“ řekl Tom neobratně, nelíbila se mu myšlenka, že mu musí dávat svolení, ale věděl, že by tam Bill stejně tak či onak skočil a ječel na něj z vody, že je líný. Trošku se zasmál.
Bill se rozeběhl k vodě a Tom jen sotva dokázal udržet zrak z Billova malého zadku; dokázal odvrátit pohled, jen když měl spodní část těla už ve vodě. Bill plácal do vody dlaněmi a točil se dokola, cákal při tom.
„Voda je tak teplá,“ zavolal a Tom si sundal tričko. „Jdeš taky?“
„Je těžký nejít, když ty jsi tam… nahý… a já jsem tady.“
„Začínáš být pěkně divoký, Tome,“ řekl Bill a hlasitě se zasmál, když ukázal na Tomův rozkrok.
„Nemůžu si pomoct!“ začervenal se, když si sundával kalhoty. „Boxerky nebo bez?“
„Dělej, co je pro tebe lepší.“
Tom se rozhodl, že si vezme boxerky, alespoň na chvíli. Měl dojem, že hned jak se dostane tam, kde je Bill, boxerky půjdou okamžitě dolů, protože chtěl cítit Billa přímo u sebe. Když vyšel, Bill mu šel naproti, a hned jak byli na dosah rukou, už se líbali a dotýkali se všude, kde to šlo.
S tím, jak se na něj Bill díval, vlasy vlnité a mokré, lepily se mu na tváře a krk, Tom si nemohl pomoci, a Bill nejspíš cítil to samé, když Tomovy dlouhé dredy políbily vodní hladinu a přepadly mu přes ramena a dolů na záda.
Bill dal ruku Tomovi za krk a přitiskl si ho k sobě co nejblíž, i když stejně mu to nepřišlo dostatečně blízko. Zvedl jednu nohu a vzal Toma za bok, než Tom zvedl Billovu druhou nohu a zvedl si ho do klína; byl rád, že to šlo tak lehce, když jim voda oceánu pomáhala.
„Vydrž,“ řekl Tom a Bill mu dal ruce kolem krku, držel se nahoře, zatímco líbal Toma na krk, dredáčovi se neobratně povedlo sundat si boxerky. Bill okamžitě cítil, jak Tomova erekce píchla do jeho nohy, a věděl, že Tom cítil tu jeho na svém břiše.
„Nejsem ten jediný, kdo je tu divoký,“ vydechl Tom, přejel jazykem Billovi po spodním rtu, černovlasý chlapec mu spodní ret jemně skousl.
„To nikdy nejsi,“ popíchl ho a Tom se přesunul s laskáním na krk.
Bill se prohnul v zádech tak, že ho Tomovo mužství šťouchalo do zad. Tom vzdychl, když Bill sjel boky dolů a tak nějak se mu podařilo zasunout Tomův žalud do své malé dírky. Samozřejmě, tohle přišlo i s cenou a Bill bolestivě zanaříkal; ale Tom byl u něj, hladil ho po vlasech a líbal ho na čelo.
„Omlouvám se,“ zašeptal a Bill zavrtěl hlavou.
„N-Ne, jestli to chceš… chci to…“
„Je to… v pořádku… ve vodě?“ vydechl Tom, jeho tělo ho nutilo zajíždět do Billa hlouběji, dostalo se mu od mladšího chlapce spokojeného zasténání.
„Nevím,“ zanaříkal Bill, trošku přirazil boky.
„Budeš v pořádku, viď?“ zeptal se Tom sladce, držel Billa za boky a znovu trochu přirazil.
„Dovnitř,“ prosil Bill. „Jen už zajeď dovnitř…“
Tom přikývl a přirazil boky, dostal se celou svou délkou do Billova křehkého těla. Černovlasý zadržel dech, pomalu vydechl, když Tom trochu vyklouzl, a nahlas vypískl, když starší chlapec znovu přirazil na doraz. Bill používal jednu ruku k tomu, aby se udržel, svíral Toma kolem krku, a druhou ho hladil po zádech; škrábal ho kousek nad zadkem.
Bill měl pocit, že mu tělo hoří, ale čím víc Tom přirážel, tím lehčí to bylo, a nakonec se na něj Bill sám přirážel, jen aby se mu dostalo té bolesti. Bylo to o hodně drsnější a zvířecí než předtím a Bill byl překvapený, že se Tom už nezajímal o to, že nemá kondom; jen chtěla Billa cítit. A shledával Billa delikátně žhavým.
Tom udělal pár kroků vzad, než hladina pod ním neklesla a musel držet Billovu váhu plně sám. Bill měl obě ruce kolem Tomova krku, pomáhal s držením, když ho dredáč dotáhl na ostrov a otočil se; položil Billa na písek, vlny tancovaly kolem Billových boků.
„Kurva,“ usykl Bill znovu, Billovo nadávání dohánělo Toma k šílenství. Srdce mu tlouklo a on byl už znovu uvnitř Billa, přirážel hluboko a tvrdě, dokud ani jeden z nich nemohl ani mrknout.
Bill tahal Toma za vlasy, líbal ho tak tvrdě, že si byl jistý, že budou mít na rtech modřiny; ale bylo to perfektní. Boky do sebe narážely, Tomův loket bolel z toho, jak se opíral o drsný písek, a Bill se pod ním perfektně vrtěl.
Slunce už skoro úplně zapadlo, a Tom nedokázal najít slova k popsání, jak úžasně Bill vypadal ve světle zapadajícího slunce, když se třel stranou obličeje o písek, lapal po dechu a skoro docházel k orgasmu. Tom setřel písek z Billova labutího krku a naklonil se, aby mohl nasát jeho horkou kůži; zajížděl do něj hlouběji, když se Billův dech zadrhl a Tom věděl, že se oba brzy udělají.
„T- oh! Tomi,“ zašeptal Bill, otřel se hlavou o písek, aby se mohl podívat na Toma, který pohyb následoval a líbal ho na krk, než dosáhl jeho rtů.
„Mm?“
„Já…“ Bill zasténal, Tom se otřel o Billovu erekci trochu rychleji a Bill se rychle udělal; Tom ho skoro okamžitě následoval.
Bill zasténal, cítil, jak se Tom uvnitř něj udělal, objal Toma kolem ramen a držel ho blízko u sebe; nadechoval vůni jeho zpocené kůže a líbal ho roztřeseně na klíční kosti.
„Kurva,“ zanaříkal znovu Bill a Tom vydechl; trochu se červenal, když se podíval na Billův po-orgasmový obličej.
„Tak, tak překrásný,“ zašeptal dredáč, než Billa sladce políbil na rty.
„Tohle bylo… tohle bylo jiné,“ zasmál se Bill, ale jeho oči zůstaly temné a ztěžklé.
„Dobře jiné,“ odpověděl Tom a vše bylo jasné.
„Až moc dobře,“ mrkl na něj Bill a Tom si skousl ret, než z Billa vyklouzl, vzal jednu z jejich báboviček a naplnil ji vodou, polil s ní Billa.
„Hej!“ vykřikl Bill, zasmál se, když si klekl na kolena a hodil po Tomovi plnou hrst písku.
„Vypadals špinavě,“ sykl Tom a Bill se ušklíbl. „Tak jsem tě chtěl umýt!“
„Poslední dobou jsi blázen!“ řekl černovlasý se šťastným smíchem. „Ale je to hezké.“
„Blázen, jo? Přemýšlím, jestli můžeme být ještě šílenější…“
„Co se to s tebou stalo, ty maniaku?“ odpověděl Bill, vyskočil na nohy a skočil na Toma, políbil ho na nos, než ho strčil zpátky do vody.
Naneštěstí, Tom vzal Billa za ruku a stáhl ho s sebou dolů; ale nebylo to tak zlé, když Tom vzal Billa za čelist a začal ho ještě jednou tvrdě líbat.
„Mm,“ zasténal Bill a Tom se začervenal. „Dnes jsi tak šílený! Vůbec nejsi jako Tomi! Dneska jsi naprostý šílenec!“
„To je z toho čerstvého vzduchu,“ zažertoval Tom a Bill se usmál.
„Nezáleží na tom, čím to je, miluji tě úplně stejně. Miluju tuhle tvojí stranu stejně jako ostatní, i když je to pro mě naprosté překvapení… srandaaa.“
„Myslím, že když jsi ve vodě, vytahuješ ze mě mou šílenou stránku…“
„No, ty jsi nadějný oceánograf, samozřejmě. Možná si jen myslíš, že jsem hezká mořská víla!“
„Nejkrásnější víla na světě,“ souhlasil Tom a Bill vydechl.
„Líbí se mi to tady s tebou, Tomi… mám rád naši postel, ale tady se mi to taky líbí.“
„No, můžeme sem jezdit častěji… jsem tu šťastný. Žádný Gustav, žádný strach, žádné obavy, jen ty a zase ty.“
„Přesně na to jsem myslel,“ řekl Bill sladce, než se přitulil Tomovi do klína, voda ho lechtala pod nohama, a on Toma políbil na špičku nosu.
„Mimochodem,“ řekl Bill tiše. „Tvoje boxerky jsou stále ve vodě.“
Tom se mohl už jen smát.
Protože nám Katie na týden odfrčí, příští čtvrtek další díl nebude, což jistě chápete… pa J. :o)
autor: Cinematics
překlad: LilKatie
betaread: Janule
Och, skvělý, dokonalý díl před plánovanou pauzou. <3
Krásnou dovolenou, Katie! :))
Super, krásny diel. Tom ma prekvapil. A uži si dovolenku. 😀
úchvatná kapitolka….ono ten jejich vztah je tak nádhernej…po každé nové kapitole je to čím dál víc supr…já se tak NEtěším až bude konec
Tak myslím že tenhle překrásnej díl nám tu pauzu vynahradí :))
Tak si tu dovolenou užij,budeme tu v očekávání xD
nádhera
To bylo úžasný :') Prdelky jedny ♥ Já věděla, že to bude dravý 😀
Hezkou dovolenou přeji 🙂
Bohužel to chápeme 🙁 Ale… je to tak dokonalý ♥ Naprosto tohle miluju a Tomova šílená stránka je tak úžasná :D:D:D Myslím, že se nedivím, že byli oba tak nadržení… okamžitě bych tu brala další díl. Beze sporu! O:)))
Dokonalý díl a dokonalá povídka. Prostě boží to je. Líbí se mi, jka jsou ti dva tak šílení.
Bylo to pěkně dravý a nadržený.
Jinak taky přeju pěknou dovolenou.
ach skoda, ze dilek pristi tyden nebude 🙁
snad se nam Katie vrati zpatky v poradku :))
krasny dil <3