autor: PeTiŠka
Sálem se ozývala líbezná hudba, špičky tanečníka se dotýkaly opatrně parketu. Bill soustředěně tančil po celé místnosti, za doprovodu Tomova přísného pohledu. Snažil se vžít co nejvíce do role Bílé labutě, šlo mu to perfektně, protože se k jeho uším dostávalo obdivného písknutí a občas pochvaly od některého z trenérů, kteří se konkurzu účastnili také.
Hudba utichla a Bill udýchaně sledoval Toma, který kráčel až k němu.
„Kdybych vybíral roli jen Bílé labutě, jsi jasný vítěz.“ Sklonil se k němu rasta a ušklíbnul se. „Ale tak to bohužel není. Johny? Zahraj prosím část Černé labutě, a ty, Bille, se ukaž…“ odtáhnul se a poodešel zpátky na své místo. Bill jen plaše přikývnul, vrátil se doprostřed parketu a protáhnul ještě narychlo špičky. Pohlédl na Veronicu, soupeřku o roli. Nevěnovala mu zrovna povzbuzující pohled, ale přešel to. Opět se roztančil, tentokrát v ráznějším podání, jakožto v roli Černé, té kruté labutě. Nervózně točil piruety přes celou místnost.
„Přestaň se tak soustředit, kontrolovat, uvolni se, musíš svádět. Nejen prince, ale především obecenstvo, celý svět, no tak! Tancuj to duší, ne tělem! Zaber… zaber!“ rozkazoval hlasitě Tom. Bill se zaúpěním střihal jednu otočku za druhou, začínal se pěkně potit. Před očima se mu míhal Tomův přísný pohled. Najednou se otevřely dveře, do místnosti vešla opět ta dívka, co už se s Billem potkala v metru a šatně. Dveře práskly a Bill se skácel k zemi. Tom protočil očima a usmál se na dívku.
„Výtečně, dorazila si, Lily!“ usmál se spokojeně, dívka sundala sluchátka z uší, posunula tašku na rameni a úsměv mu oplatila. S omluvou se rozhlídla po ostatních tanečnících. Bill se mezitím zvedl, udýchaně propaloval pohledem Lily a zoufale si promnul čelo. Tohle se nepovedlo, vyrušila ho!
„Přátelé, tohle je Lily, zastoupí Rebecu, která se bohužel na konkurz nemohla dostavit…“ představil dívku Tom a lehce ji objal. Lily se ušklíbla a přidala se k hloučku ostatních baletek.
„Mám začít znovu?“ zeptal se zoufale Bill a nejistě přešlápnul. Tom mu věnoval lhostejný pohled a zavrtěl hlavou.
„Ne, to stačí, Bille, děkuju…“ pronesl chladně a Bill přikývnul. Měl na krajíčku, věděl, že to zvoral. Potom, co si tom vyvolal Veronicu na variaci Bílé labutě, popadl svoji tašku a beze slova odešel z místnosti. Tolik se mu chtělo brečet, vyběhnout ven, vyřvat se, rozmlátit vše, co by mu přišlo pod ruku. Tolik se snažil, je to vina té Lily přeci, vtrhla tam bez nějakého upozornění a Bill se přestal soustředit!
O.o
Pomalu kráčel ulicí a mířil podchodem. Venku už dávno byla černá tma, zachumlal se víc do svého kabátu a zklamaně našlapoval po cestě. Hlavu zvedl až po té, co před sebou uviděl osobu. Zastavil se a chvíli jen zaostřoval. Bill se zatvářil zmateně, byla to dívka. Byla to Lily! Rozešel se tedy odhodlaně zase po cestě. Pouze si vyměnili pohledy, to bylo vše. Chlapec se na konci podchodu ještě ohlídnul za sebe, ale už tam nebyla. Měl i pocit, že se mu to snad jen zdálo! Zavrtěl hlavou a přidal do kroku.
O.o
Zmoženě se opřel o dveře a vešel do bytu. Zamknul za sebou a shodil z ramene tašku. Matka ihned přiběhla s natěšeným výrazem v obličeji do chodby. Bill zamrkal, aby odehnal slzy.
„Tak co, jaký to bylo?“
„Bylo to… fajn…“ hlesnul Bill a jeho hlas selhal. Zněl zoufale, zdrceně, zklamaně.
„Jen fajn…?“ matce vymizel úsměv z tváře, jakmile se její syn pověsil kolem jejího krku a hlasitě zaštkal. Syn se na matku prosebně tisknul, hledal v ní útěchu, podporu. Zabořil obličej do jejího domácího svetru a smáčel jej slzami. Otřásl se.
„Zlatíčko.“ Pohladila Billa něžně po zádech, její srdce se sevřelo kdykoliv, když viděla své dítě trpět, teď tomu nebylo jinak. Tiskla jej k sobě. „Povíš mi o tom…“ vzala chlapce za ruku a pevně ji stiskla. Bill otřel rukávem plaše oči a přikývnul. Oba se vydali do kuchyně ke stolu.
O.o
Bill pohlédl z okna a pečlivě zavazoval své baleríny na nohou. Po neskutečných třech hodinách se konečně uklidnil, možná se i smířil s pravdou. Ale měl pocit, že by měl stále bojovat, prosit, nevzdávat se. Postavil se na nohy a pohlédl na sebe rozhodně do zrcadla. Protáhnul špičky, ruce a otočil jednu zkušební piruetu. Vzpomněl si na Tomova slova, musel být uvolnění, svůj, unešený… musel svádět svým talentem. Doslova. Nadechnul se a zopakoval otočku několikrát za sebou.
„Au…“ usyknul podrážděně, když jej silně zabolela špička. Svezl se na zadek a okamžitě rozvázal balerínu, sundal ponožku. Bolestně zaskuhral a sledoval, jak mu rozseklý nehet krvácí. Vydechnul a vyčerpaně se opřel čelem o koleno. Věděl, že tohle bude ještě těžké.
O.o
„Drž tu nohu, zlato, musíš to vydržet…“ zazpívala tiše matka a čistila mu ránu na palci dezinfekcí. Bill skousával dolní ret, cukal sebou a občas bolestně zaúpěl. Nepříjemně to štípalo.
„Moc na sobě dřeš, měl by sis taky vzít volno…“ podotkla, když sklízela lahvičku té nepříjemné tekutiny do své lékárničky.
„Když ona tam prostě vtrhla, bez upozornění, vytrhla mě z mého soustředění…“ šeptnul Bill ublíženě a zahýbal ošetřeným, už i zalepeným prstem u nohy.
„Určitě to neudělala schválně. Víš, když jsi byl ještě malý, musela jsem tě vodit na každou tvou zkoušku, nebo konkurz. Vždy si byl tak nervózní, neustále si šeptal: Maminko, maminko…“ usmála se posmutněle a pohladila syna po koleni. Bill zamrkal, stále pozorujíc svou nohu.
„Musím za ním zítra jít, povědět mu, že jsem to trénoval k zbláznění.“
„Miláčku, pokud už je rozhodnutý, nic s tím neuděláš…“ řekla matka upřímně a láskyplně přikryla své dítě přikrývkou. Načechrala mu ji a políbila jej na tvář. Chlapec povzdychnul.
„Víš, čím jsi starší, tím je ten veškerý tlak na tebe větší a větší. Věř mi, znám to. Ale neboj, jsem si více jistá, že ať se stane cokoliv, dostaneš nějakou jinou skvělou roli, než roli labutě. Třeba kočku, vždy si ji tančil skvěle, je to krásná role. Ať už to bude cokoliv, ty obecenstvo oslníš.“ Pronesla rozhodně, naposledy pohladila syna po nahé paži a přešla ke dveřím.
„Já vím…“ otočil k ní Bill hlavu a pousmál se.
„Pořádně se vyspi, ráno bude lépe. Dobrou noc, zlatíčko.“ Odešla z pokoje a Bill zhasnul lampičku. Ulehnul do polštáře a zavřel oči. Byl odhodlaný i přes matčino rozmlouvání za Tomem dojít, ukázat mu, že ta role je přímo pro něj. Usmál se.
O.o
Natřel tenkou vrstvu bezbarvého lesku na rty a sklidil jej zpátky do tašky. Vystoupil chvatně z metra a zamířil známou cestou do divadla. Procházel chodbou, kde se ještě nemísilo zrovna moc lidí. Přišel o hodinu dřív, aby mohl jednat. Věděl, že Tom tu bývá vždy o dobrou hodinu dřív. Naposledy se upravil v zrcadle na chodbě a pousmál se. Nemělo to mít nějaký konkrétní záměr, ale měl potřebu se Tomovi líbit. Prostě měl.
„Dále!“ozvalo se, když Bill lehce poklepal na velké dveře. Ladně vplul dovnitř a zavřel za sebou. Zvednul pohled k muži a brouknul pozdrav. Tom seděl za svým stolem a překvapeně na Billa hleděl, prohlížel si jej s přivřenýma očima. Bill znejistěl a přešlápnul.
„Neruším vás, Tome?“ zeptal se zdvořile a naučeně upravil vlasy.
„Ne, v pořádku, to je v pořádku. Co potřebuješ, Bille?“ zvednul se Tom ze židle, obešel stůl a posadil se na jeho roh.
„Jen jsem vám přišel říct, že… jsem včera večer ještě nacvičoval part Černé labutě. Řekl bych, že už ji docela umím, zvládám ji.“ Odpověděl Bill a Tom uznale našpulil pusu, přikývnul. Čekal, co se dozví. „Jen jsem chtěl, abyste to věděl.“ Nakrčil nejistě obočí.
„Poslouchej, Bille, mě tohle opravdu nezajímá, jak si trénoval, jak ses snažil. Na konkurzu jsi to naprosto zvoral, proto jsem obsadil do role labutí Veronicu, takže… je mi líto.“ Přešel ke dveřím, otevřel je a vybídnul Billa k odchodu. Chlapec pár vteřin jen tupě zíral před sebe, než s povzdychem přikývnul, otočil se a zamířil ven.
„To je všechno?“ rázem se dveře před jeho obličejem silně zabouchly a Tom se k chlapci s úšklebkem sklonil. Bill zrozpačitěl a skousnul dolní ret. „Nebudeš se mě snažit přemluvit? Nebo nějak si vybojovat tu roli? Jsi vyparáděný víc než jindy, Bille, nemysli si, že jsem idiot. Určitě si věděl, k čemu má dojít…“
„Přišel jsem JEN požádat o tu roli, nic víc.“ Syknul rázně Bill a sledoval muže s rasty, jak si pobaveně odfrknul a posadil se do křesla kousek od něj.
„Víš, když se na tebe podívám, vidím jasně Bílou labuť. Krásný, bojácný, křehký, prostě naprosto ideální role pro tebe. Ale Černou labuť je kurevsky těžké zatancovat pro tebe, nemáš pro to ty správné vlohy.“
„Ale já to zvládnu zatancovat obojí.“ Pípnul Bill.
„Opravdu? Bille, za poslední tři roky, kdykoliv jsem tě viděl tancovat, jsi posedlý správným pohybem, nikdy nevidím tvou uvolněnost.“
„Chci být prostě… perfektní…“
„Cože chceš?“ pozvednul Tom obočí, vstal z křesla a přešel k němu jak nějaký bohém.
„Chci být prostě perfektní!“ odseknul Bill a do očí se mu opět tlačily slzy, měl vztek, a zároveň v sobě dusil smutek. Tom se postavil před něj, pomalu se na Billa tisknul.
„Dokonalost není jen o správných pohybech, chlapče.“ Šeptnul mu do ucha. „Je to o nespoutanosti. Musíš překvapit sám sebe a to v sobě má málokdo.“
„Já si ale myslí, že to v sobě-“ Bill ani neměl šanci svou obhajobu dokončit. Násilně byl přitlačen ke zdi a ucítil spojení protější rtů.
autor: PeTiŠka
betaread: Janule
Chudákkk ,, Jak je na něj ten Tom zlej já bych se tam asi složila 🙁
Aaah, to byl ale pěkný závěr! 😀 Jinak miluju Billa tady. Ano, krásný, bojácný, křehký – moje ideální představa o něm. 🙂 Jsem zvědavá, jak na toho drzouna Toma zareaguje.
no sice je mi líto jak je Tom na Billa zlej ale ten konec ten mě dorazil honem další dílek
No já nevím, ale Tom se mi jeví jako pěkný hajzl =(((
Arogantní a protivný Pan Dokonalý…
Teď bude ještě Billa vydírat, vůbec bych se nedivila. Já jsem myslela, že Tomova postava bude spíše kladná a tak jsem z něj trochu zklamaná. Snad se nakonec ukáže, že se pletu, už kvůli Billovi.
Já jsem stejně celou dobu doufala, že Tom Billovi tu roli nakonec dá, právě proto, že si Bill myslel, že ji nedostane.
Je mi ho líto, tolik se nadřel a po té roli toužil celou svojí duší, muselo to být kruté zklamání…
Teď mě ještě napadlo, jestli Tom Billovi nelže, že se ještě ohledně role nerozhodl a tím polibkem ho chce vyprovokovat právě k nějaké té divokosti, spontánnosti a vášni, aby viděl jeho reakci.
Jinak mě docela zajímá tajemná Lily, nebylo by špatné, kdyby se s Billem třeba spřátelili, aspoň by nebyl tak sám a mohli by spolu trénovat =)
Jinak povídka se mi hodně líbí, ale mám strach, že nakonec špatně skončí…
Tohleeee žeru…..bude ho vydírat? To začíná bejt opravdu zajímavé a skvělé…nemůžu se dočkat dalšího dílu
Ten Tom je ale odporný takto Billa ponižovať, mne je Billa tak lúto, a dúfam že mu nakoniec tu rolu dá a dopadne to dobre.
doufám, že tu roli dostane, přeju mu to 🙂
YEAH! DOKONALOST! Give me more! :DD
Bože ten Bill je z toho že tú úlohu nedostal fakt smutný… och chudák! ešte aj prišiel za Tomom ho presvedčiť… bože ale ten koniec bol fakt skvelý… strašne sa teším na pokračovanie… zaujíma ma že prečo Tom Billa bozkáva… že či to je preto aby ho fakt vyprovokoval k tej spontánnosti a tak 😀 alebo prečo… bože ja som taká zvedavá… naozaj sa mi tento príbeh zapáčil 🙂
Jsem snad jediná, komu Tom nevadí? Mě se to naopak líbí xD Bernarde, chápeš, viď? xD Chudák Bill, muselo to být opravdu zklamání. Nedivím se, že brečel. A je dobře, že to zkouší dál. Jen nechápu, proč ho Toman líbá. Možná jak už tu bylo řečeno, potřeboval ho rozčílil a chce vidět jeho divokost. Chci další díl.
OMG, jak já tu povídku miluju =D ♥♥♥♥. Krásný díl. Hehe jsem zvědavá, jak vyjeví Tomííík xD. Ó jak já se těším na další dílek =D moc, moc se těším =p….jen doufám, že ten konec nebude stejný, jako ve filmu, to bych byla asi zklamaná =(. Ae kwááásááááá *rozplývá se* doufám, že další dílek bude brzo =D