autor: PeTiŠka Tak, jsem tu s poslední částí posledního dílu mé srdeční záležitosti zvané Black swan. Jsem strašně ráda, že jsem tuto povídku mohla napsat, i když nápad nebyl můj, nepřivlastňuji si ho, jak jsem na začátku napsala, je to psané podle
autor: PeTiŠka Jakmile naběhnul na parket jako v sokyni bílé labutě, jako by zapomněl na to, co se v šatně stalo a zase byl myslí ztracený v tanci. Jeho sebevědomí rázně stouplo, jako vždy, když dával do černé labutě razanci, občas uvažoval,
autor: PeTiŠka Vběhnul do divadla a rychlým krokem mířil do své osobní šatny, kterou měl jen pro sebe. Cestou potkával už převlečené, připravené a rozcvičující tanečníky. Věděl, že si bude muset hodně pospíšit, bylo něco málo po půl osmé a v devět
autor: PeTiŠka Bylo něco málo po druhé hodině, představení začínalo v devět a Bill, společně s ostatními tanečníky, ještě dřeli na detailech pod dozorem Toma. Bill se celou dobu kupodivu usmíval, najednou se cítil tak odlehčen, co se s Tomem před dobrou
autor: PeTiŠka Tom vešel do své kanceláře, nechal vejít Billa a zavřel za ním. Zamknul. Vybídnul zoufale vypadajícího chlapce, aby se posadil na menší rohový gauč. Bill přikývnul a usadil se. „Poslouchej mě…“ začal Tom, nalil mu bez optání vodu do sklenice
autor: PeTiŠka Bill se pomalu probouzel, jeho hlava třeštila. Kocovinu dneska okusí úplně poprvé v životě. Nikdy nebyl na alkohol, jen občas si dal večer s matkou při večeři, nebo na nějaké společenské akci. Drogy zavrhoval úplně a kouřil opravdu jen zřídka,
autor: PeTiŠka Společně přeběhli přes silnici do taxíku, který už netrpělivě vystával před klubem. Oba, jak Lily, tak Bill, měli za tu další hodinu něco málo upito, nebylo divu, že řidič protočil očima a dlouhou dobu z nich doloval adresu, kam je
autor: PeTiŠka Bill vydechnul hlasitě, když byl přiražen tvrdě ke zdi. Zaklonil hlavu a nechal Andrewa sázet na jeho krk plno namodralých modřin. Andrewovy dlaně putovaly neoblomně po chlapcových bocích a náruživě je tiskly. Bill ucítil nátlak proti jeho rozkroku a vydechnul.
autor: PeTiŠka Společně seděli u zadního stolu a debatovali. Byla to místní slušná restaurace, zahalená tmavými světly a precizní obsluhou. Bill popíjel svůj džus a zjišťoval, že Lily nebude zase tak proti jeho srsti, jak si doteď vnucoval. „Beztak byla divná, myslela si
autor: PeTiŠka „Znova!“ poručil Tom s otráveným výrazem a protočil očima. Seděl na vyšší židli jako bohém a rozdával posledních třicet minut samé rázné příkazy. Rozhodně nebyl v dobré náladě, protože Billovi se už chtělo téměř brečet z veškeré té námahy. Už nemohl, potřeboval pauzu,
autor: PeTiŠka „Vypadá to, že máš nějaké problémy s kontrakcemi bránice…“ pronesla zdravotnice a silně promačkávala Billova žebra. Chlapec tiše úpěl, nebylo to zrovna nic příjemného. Jen přikývnul a skousnul dolní ret. Nebylo to nic vážného, protože mu tančit nezakázala, čehož se obával
autor: PeTiŠka „Neboj, u ní je tohle chování normální, není schopna se smířit s faktem, že už prostě končí.“ Vešli společně do nejhornějšího bytu. Bill vešel za Tomem a rozhlídnul se. Luxusnější byt snad ještě ani neviděl. Prostorný, čistý, moderní. Obdivně vydechnul a
autor: PeTiŠka „To stačí, děkuji, Bille, bylo to skvělé…“ usmál se spokojeně Tom ze židle a Bill udýchaně přikývnul. Pomalu přešel ke své tašce, popadl láhev vody a zdlouhavě se napil. Poslední dobou byly tréninky čím dál namáhavější, častější, vyčerpávající. Ale byl
autor: PeTiŠka Vyděšeně třeštil oči před sebe a vnímal Tomovy náruživé rty, které jej líbaly chtivě, dravě. Nedělal nic, protože trenér jej natisknul na zeď a přesunul se na chlapcův křehký krk, kde vytvářel unikátní flíčky. „Tome, prosím vás…“ zasténal tiše Bill, když ucítil stisk
autor: PeTiŠka Sálem se ozývala líbezná hudba, špičky tanečníka se dotýkaly opatrně parketu. Bill soustředěně tančil po celé místnosti, za doprovodu Tomova přísného pohledu. Snažil se vžít co nejvíce do role Bílé labutě, šlo mu to perfektně, protože se k jeho uším dostávalo
