Časoprostor II 26.
autor: Janule TOM „Tome…“ Máma… co je? To už je ráno? „Tome… vstávej, už je moc hodin, chtěli jste jet s Davídkem domů, ne?“ šeptá mi máma do ucha.„No jo, chtěli… kolik je?“ ptám se, sotva se mi plete jazyk. Ježíš, já
Rubrika: Časoprostor II by Janule
Časoprostor II 25.
autor: Janule BILL „Billeeee!!!“ slyším Filipa, jak křičí v laboratoři. No jo, já mu neřekl, že jdu pryč a klidně jsem se vypařil. Musím zpátky. „Tady seš, já už se lekl, že jsi mi utekl…“ úlevně pronese Filipova bílá hlava v plechových
Časoprostor II 24.
autor: Janule BILL Tak jsem do toho spadl rovnýma nohama. Ani jsem se nestačil rozkoukat a Filip mě hned začal připravovat na cestu. Je fakt, že budoucnost bude asi míň riziková než minulost, ale stejně se na to netěším. Musím se modlit,
Časoprostor II 23.
autor: Janule BILL „Cože? Do budoucnosti?“ zeptám se Filipa a pomalu mi to začíná docházet. Ano, vždyť vlastně Béda je obousměrný vozidlo… můžu zpátky, ale taky dopředu. Děda mi o svých výpravách povídal, ale byl jsem tenkrát natěšený za Tomem do minulosti
Časoprostor II 22.
autor: Janule BILL „Takže tohle tělo mi vlastně nepatří. Narodilo se v tomhle čase a byl v něm někdo jiný, než jsem se do něj nastěhoval já, ale jen sem,“ zaťukám si na čelo. Filip celou dobu pozorně poslouchal mé vyprávění o
Časoprostor II 21.
autor: Janule TOM „Tak zavři oči, brouku a… jedéééééééééém,“ zařval jsem a odpíchl se z vysokého kopce. Tý jo, to sviští… „To je jíííííízdáááááá,“ řvu jako pominutej a užívám si to neuvěřitelný svištění větru kolem hlavy. „Pozóóóóór, nebrzdíméééééééééé,“ křičím na debila, kterej
Časoprostor II 20.
autor: Janule BILL Právě jsem minul benzínku, na které jsem minule nakreslil srdíčko… úplně mi zatrnulo, když jsem si na to vzpomněl. Byli jsme tak mladí a zamilovaní. Pro mě je to pořád nové. I když cítím to, co tenkrát moje druhé
Časoprostor II 19.
autor: Janule TOM „Tak dobrou, špunte,“ líbnu spícího synovce na čelo a potichu se vyhrabávám z jeho postele. To zas byla dneska v koupelně jízda. Voda stříkala až na strop… doufám, že si toho Bill nevšimne… mám pocit, že se právě teď
Časoprostor II 18.
autor: Janule TOM „Tomi, kde jsi?“ slyším volat Billa. Zašil jsem se před tou redaktorkou radši do studia, můžu aspoň chvilku cvičit. Nechal jsem si otevřeno, abych slyšel, až ta baba vymajzne, a dveře bouchly asi před dvěma minutama. „Tady!“ zakřičím, aby
Časoprostor II 17.
autor: Janule TOM Konečně… konečně mě ta hlava přestala bolet. Můžu otevřít oči a nic se nestane, to je vždycky taková úleva. Ale ještě to neudělám, je mi tu tak příjemně teplo. Slyším, že vedle mě oddechuje Bill. Nejspíš už je noc
Časoprostor II 16.
autor: Janule BILL V jindy tak voňavé a čisté ložnici byl dnes po ránu cítit alkohol. Oba jsme šli včera spát opilí a nechtělo se nám dělat nic jiného, než si rychle lehnout a spát. Teď když jsem sem znovu vešel, musel
Časoprostor II 15.
autor: Janule TOM Vzbudila mě vůně kafe. Dal bych si, to jo, ale kdyby mě tak nebolela makovice… trochu jsem to včera asi přepískl, protože každej pohyb, kterej teď udělám je dost bolestivej. Zkusím otevřít jedno oko a zjistit, jestli je venku
Časoprostor II 14.
autor: Janule TOM „Hmmm, dobrý, letos jsem vám jich ani moc nesněd, dost jich zbylo,“ konstatuje Gustí, když si bere pátý čokoládový bonbón s bílou rumovou náplní. Každý modrozlatý papírek soustředěně zmuchlá do mrňavé kuličky a tu pak obalí v novém staniolu.
Časoprostor II 13.
autor: Janule BILL „A kdy půjdou holky domů,“ zeptal jsem se konverzačně Gea, když jsme rozlejvali druhou flašku vodky. Ne, že by mě to nějak zvlášť zajímalo, ale je potřeba rozproudit debatu a tohle je téma, kvůli kterému tu vlastně jsme. „Asi
Časoprostor II 12.
autor: Janule TOM „Tak na zdraví… jak se vlastně ta vaše mrňavka jmenuje, už jste se s Vanessou dohodli?“ zeptám se Gea, abych věděl, na koho si právě připíjíme. „Jo, byl to boj, ale nakonec je to Sophia Maria Anna,“ pronese hrdě
