autor: GingerBalletGirl Milá twincesťátka 🙂 Právě jste se prokousali na závěr mé povídkové prvotiny a musím vám všem poděkovat a složit poklonu! 🙂 Když jsem to začínala psát, téměř jsem si byla jistá, že skončím u třetího dílu a vykašlu se na
autor: GingerBalletGirl „Neřvi, ty děvko. Nikdo tě tady dole stejně neuslyší.“ Zašeptal nakřáplý hlas. Bill se snažil kopat a škrábat, ale svalnatá postava ho svalila na zem a zalehla tak, že se nemohla pohnout. Cítil, jak jeho kosti málem praskají pod
autor: GingerBalletGirl Okey, takže díly, které jsem měla předem napsané, už jsou všechny publikované, a odteď si budete muset počkat na každý další díl, než ho napíšu. 🙂 Ale jelikož vás mám moc ráda a miluju vaše komentáře, které mě dělají neuvěřitelně
autor: GingerBalletGirl Jako jeden z Billových zvláštní požadavků před koncertem byla, jako už tradičně, vlastní soukromá šatna. Nebyl to žádný kumbál, kde by bedňáci natahali křesla a zrcadlo, ale pokoj téměř jako z Four seasons. Nábytek z ebenového dřeva potahovaný nejjemnější látkou, těžké semišové závěsy
autor: GingerBalletGirl Z nepříjemné konfrontace se Bill vyspal do krásného rána. Na bratrův podraz by zapomněl úplně, nebýt jeho prázdné postele, která mu připomněla, že tam mohl ležet jeho noční návštěvník (a Bill mu mohl chladným ignorováním naznačit, aby vypadnul dřív, než se
autor: GingerBalletGirl *O měsíc později* „Teda, hoši, to bylo… jakože… prostě… wow!“ rozplýval se David, když se všichni čtyři svalili v zákulisí na sedačku. Měli za sebou první koncert nového turné a Dave nemohl uvěřit, že ani po třech letech se na ně
autor: GingerBalletGirl Jediné, co Toma ten den opravdu upřímně rozesmálo, byly špagety. Když spolu s klukama jezdili na turné a mačkali se v jednom tourbuse, byli schopni se pohádat každých pět minut dvakrát, ale co se týče jídla, shodli se vždycky. A když se teď všichni
autor: GingerBalletGirl Flashback S taškami plnými oblečení si zavolal taxi, aby jej dovezlo na letiště. Byl pevně rozhodnutý. Musí odtud pryč. „Dobrý den, co si přejete?“ zašvitořila paní za přepážkou na chlapce s blond dready před ní. „Jaký je nejbližší let do Německa?“ vypálil
autor: GingerBalletGirl „…takže jak už jsme o tom s Tomem včera mluvili, nová deska by se měla začít nahrávat co nejdřív. Taky s vámi jednou za čas přijde na nějakou akci, aby lidi věděli, že starší Kaulitz už není marod. A co se týká
autor: GingerBalletGirl Setkání se starými přáteli bylo pro Toma po dlouhé době zase jedním velkým zábleskem štěstí. Už od rána se těšil, až svoje staré dobré „Géčka“ zase uvidí. Když tedy o den později vešel znovu do Davidovy kanceláře a viděl je tam
autor: GingerBalletGirl Tom stál před dveřmi studia a nervózně přešlapoval. Dodával si odvahy, aby konečně stiskl kliku a vešel. Někde za těmi dveřmi totiž čekal David. Bál se, co mu řekne. Bál se, jaká bude reakce na jeho návrat. Bál se, že ho
autor: GingerBalletGirl Křehký černovlasý chlapec se pozvolna probouzel na obrovské bílé posteli. Hřbetem ruky si protřel rozespale oči a zůstala mu na něm černá šmouha od nesmytého make-upu ze včerejška. Vedle něj ležel neznámý chlapec, kterého si včera přivedl domů. Nepamatoval si ani jeho jméno, nebylo důležité.
autor: GingerBalletGirl Souhrn: Tom se po letech vrací zpátky do Ameriky, kterou opustil po dlouhodobém zneužívání z Billovy strany. Dávná křivda není zapomenuta, ani odpuštěna, a tak začíná podivná svádivě- pomstychtivá hra mezi bratry, ze které nevzejdou vítězové ani poražení. „K terminálu osm
