autor: L. & PeTiŠka POSLEDNÍCH 60 MINUT Bill Přitisknu se k němu a v tichosti dojdeme dolů, kde už čekají bodyguardi a připravené auto. Kolem zase stovka fanynek, ale přemůžu se na poslední úsměvy. Poslední úsměvy na mé tváři, než všechno padne
autor: L. & PeTiŠka NAPOSLEDY NA SCÉNĚ Bill „Musel bych být na ně hnusný, kdybych byl sám sebou.“ Otřu pěstmi oči a ještě přeběhnu k zrcátku. Smyju černé čmouhy pod očima, rudé oči těžko nějak zakryju, ale třeba si toho
autor: L. & PeTiŠka SBOHEM, MAMINKO… Bill Za celou noc se ani nevzbudím, nikdy se neprobouzím, když mám v blízkosti bratra, cítím jeho tělesnou blízkost, ze spánku cítím jeho vůni, jeho ochranu. Proto až k ránu mě probudí jakési rány
autor: L. & PeTiŠka POPRVÉ A NAPOSLEDY Bill „Ale večer ještě nekončí… dneska ho okořeníme ještě něčím, než před čtyřmi roky.“ Pousměju se, chytnu ho za ruku a dotáhnu ho do ložnice, která je na rozdíl od té mé čistotou zářivá.
autor: L. & PeTiŠka JAKO NA ZAČÁTCÍCH Bill „Oh můj bože. Dotýkej se mě.“ Vydechnu a zaryju mu nechtěně nehty do ramen. Slyším, jak tiše vydechnu, tak s omluvou povolím. Škubnu sebou lehce, když idylku přeruší rachot v pokoji. „Kluci jsou tu…“
autor: L. & PeTiŠka Takže, máme tu pro vás s Lenn další povídku, tentokrát trošku jiného žánru, který byste možná od nás dvou čekaly (někteří vědí, že naše prozatímní povídky byly úchylnějšího tématu ;D). Tuhle povídku jsme tak trochu obrečely i my
