Diarys (EN)
Tom´s diary Dear Diary, there is this boy. He is just so wonderful… Everytime I see him, my face just lights up! He is so sweet, funny, talented… all in one… Everything I could ever dream of. And no matter how much
Rubrika: *JEDNODÍLKY
Skutečnost? 2/2
„Ahoj bráško, nějakej vykulenej ne?“ promluví na mě vesele Tom. Při jeho slovech přivřu oči. Tak moc mi jeho hlas chyběl. Jak jsem jen mohl odjet? Byl jsem blázen, útěkem člověk nikdy nic nevyřeší. Možná kdybych mu to řekl, bylo by vše
Skutečnost? 1/2
„Výzva cestujícím letu 815 do Hamburku. Letadlo odlétá za deset minut,“ ozve se halou letiště. Já tu sedím a stále se rozmýšlím, jestli mám odletět. Odletět za někým, kvůli komu jsem opustil svůj domov, přátele, rodinu. On je můj domov, přítel, rodina.
Nedokončený příběh
,,Nevím, kdy to vůbec začalo… prostě se mi ty krvavé šrámy na rukách líbily, přinášely klid a úlevu a žiletka se stala mou nejlepší kámoškou. Nikoho jiného jsem vlastně vůbec neměl, nějakého opravdového přítele, těch pár lidí ve škole, ti se počítat
Návrat domů 1/2
Jak mi to mohl udělat? Proč? Proč mě tu nechal samotného a odešel pryč? Beze mne? Vím, že jsem k němu nebyl také férový, ale vždy jsme si to vysvětlili. On to pochopil. Důvod toho, že jsem na něj někdy byl rozzlobený
Tady se nám bude líbit
Probouzel se v temné kobce, netušil kde je, jen se mu slabě vybavil rychlý pohyb něčí ruky a temno před očima. Teď když se probouzel tady v té díře věděl, že to byla asi poslední věc, kterou na tomhle světě viděl ještě
Petr Pan
„To neříkej, Wendy, my nikdy nedospějeme.“ Slza za slzou stéká po tváři Toma Kaulitze, v celém pokoji je jen tma a ticho. Vždycky miloval samotu. Tohle je však něco jiného. Něco, co ze svých myšlenek tak snadno nevymaže. „Ale Petře, co naši
Černovlasý andílek a dredatý ďáblík
Psal se den 1.září 1989. Pár jiskřivých očí se zaleskl… znenadání… nečekaně! S ním vstoupila do světa radost. S těma očima, kterým čirá láska dvou lidí vdechla cit. Hnědá kukadla se culí na svět a to štěstí vstupuje do každého z nás,
Tma
Co je to vlastně tma? Věc, která nám nedovoluje vidět věci jasně? Je to noc? Ale vždyť tma může nastat i přes den. Já mám tmu spojenou s nocí. Noc je pro mne dnem. Někdo se tmy bojí, vidí v ní své
Ty ma zase nepočúvaš…
„Ty ma vôbec nepočúvaš!“ zakričal Bill na brata, a i keď kričal nahlas, Tom ho cez hudbu, ktorá hrala v klube, ledva počul. „Nie! Počúvam ťa!“ bránil sa Tom a odchlipol si z pohára pred sebou. „Tak povedz, o čom som pred
Osud je svině!
MOC Díky za ty vaše komentáříky k první jednodílovce, fakt mě to nehorázně potěšilo ani nevíte jak, takže sem se teda nějak odhodlala díky vám napsat další jednodílovku a navazuje na tu předtím Neztrácej naději! Jo jen se mi zdá divná, tak
Pocit, který zabíjí 2/2
„Tome, co to do tebe sakra vjelo?!“ okřikl mě Bill a snažil se mě znovu posadit. Já jsem se ale nedal. „Bille, proč?!“ zařval jsem na něho a utekl do koupelny. Tak zbaběle jsem nikdy před nikým neutekl. A už vůbec nikdy
Pocit, který zabíjí 1/2
Dojedl jsem jídlo a talíř hodil do dřezu. Otřel jsem si pusu ubrouskem, omyl si ruce a odešel do pokoje. Celý den jsem byl jako pěna. Bill i mamka si toho už všimli, že jaksi nejsem ve své kůži. Sám nevím co
Vyznání
Drahý Bille, Už si ani pořádně nevzpomínám, kdy mě poprvé napadla tato bláznivá myšlenka, vyznat Ti mé city na papír a zveřejnit je jako reklamu v metru. Dokonce si ani nepamatuji, kdy jsem Tě poprvé přestal vnímat jen jako bratra, ale začal
When you’re gone
I alway needed time on my own I never though I´d need you there when I cry And the days feel like years when I´m alone And the bed where you lie Is made up on your side Jak už je to
