Tom seděl na posteli. Nohy roztažené, hlavu skloněnou, však ruku pevně zaťatou v pěst, tvrdě zabořenou do druhé. Náhle vstal a procházel se po pokoji.Všude visely jejich společné fotky. Pomalu si uvědomoval, jak moc bráchovi svým chováním ublížil… Opatrně otevřel dveře od
(A/N:… neboli Odvaha) „Jé… promiň…“ špitl Bill, když mi právě překazil životní šanci sbalit největší kost na škole… Hezká blondýnka se jen chichotala mému tričku a zašpiněnému obličeji, od dnešního patřičně neidentifikovatelného jídelního menu, které se teď na mně krásně vyjímalo! „Ty
,,Vypadni rozumíš!! Nechej mě být!“ zařval na mě z plných plic Bill a rukou ukázal rázně ke dveřím. ,,Zase ti něco přelítlo přes nos? Už mě to začíná unavovat, věříš?!“ Koukám na svého bratra, který stále stojí naproti mně a snaží se
Bill nehybně seděl v obýváku na gauči a pozoroval děj filmu, který právě dávali v televizi. Poslední dobou se s bratrem moc nevídají. Když nezkouší s kapelou, každý se věnuje svým věcem. Billa absolutně vyvádělo z míry bratrovo chování. Byl chladný a
„Dík…“ šepl Tom, když Bill procházel kolem něho a podával mu šálek čaje.. Ve skutečnosti by ho místo pouhého „dík“ nejradši vášnivě políbil… Bylo mu nanic.. tyhle společné snídaně neměl moc rád.. co rád.. nesnášel je! Je to už delší dobu, co
Zdál se mi zdál, zas ten sen A já nezmůžu nic, Tak proč mě u srdce bolí Snad vyléčí to čas Ten, který už ty ,nemůžeš mít, Protože jsi tam odkud není cesta, Jak vrátit se zpět Zpátky na ten svět Bill
Rozhodně se posadil na posteli a rozsvítil lampičku na nočním stolku. Už ho nebavilo poslouchat tlumené vzlyky z vedlejšího pokoje. Prvních pár nocí se snažil předstírat, že nic neslyší. Když se jeho bratr rozhodl, že už se mu nadále nemusí svěřovat a
Kluci už dávno leželi v postelích. Bohužel pro větší rodinné osazenstvo, všichni společně. Neměli každý svůj pokoj, jak bývalo zvykem, protože manažer přehnal svoji párty, na které se oslavovaly jeho narozeniny. Kluci se po hodině začátku párty začali nudit, protože věk celého
(Tom)Ty vole… nestačím se divit! Nejdřív tu vypadne proud a teď mi můj vlastní brácha sedí na klíně?! Teeeda, náš sladkej Billík se vybarvuje. Na druhou stranu mi tak celkem zlehčuje situaci… Pořád se na mě lepí a každou chvíli se mi
(Tom) Super! Konečně ta pouť. Doufám, že tam budou aspoň nějaký dobrý holky… Jednou za čas si přece člověk musí pořádně užít, ne? Jsem fakt dost zvědavej, co se dneska bude dít… Sedím v křesle a koukám do zdi. Celej den se
Všechno je špatněByl jsi tady a najednouJako by jsi se rozplynul Je to už doba, co se odvážil pomyslet na Toma jinak než jako na svého bratra. Kde jsou ty časy, co spolu spali v jedné posteli a navzájem se uspokojovali a
Všude kolem se třpytily hluboké sněhové závěje. Jejich bělostná barva ho na několik okamžiků docela zaslepila.Rychle zamrkal a prokřehlými prsty si promnul oči. Rozhlédl se okolo sebe a zhluboka se nadechl ledového vzduchu.Sněhové vločky tančily po větru a snášely se dolů z
Stál na terase, kde se snažil skrýt před deštěm, který rozmazával jeho líčidla po celém obličeji a který zavinil zplihlost jeho jinak perfektního účesu. „Ach jo, Tome, kde zase vězíš?“ ptal se v duchu, ale byla to spíš jen řečnická otázka. Dobře
Chlapec s havraními vlasy chodil nervózně po pokoji. Hlavou mu běhalo velké množství otázek. Proč to udělal? Nechápal to. Vždyť je to jeho bratr. Tíživé ticho v pokoji tomu přidávalo na atmosféře. Jak ho to mohlo napadnout? Jak ho mohl políbit? Proč?
(Tom) Nevnímám. Já prostě nic nevnímám… Jen Billův zrychlenej dech, jeho ruce na mých zádech a to, jak mi občas zaryje nehty do horký kůže. Vůbec mi nedochází, co bude, až tohle všechno skončí, co se mezi náma dvěma změní nebo jakej
