autor: Theodor Hey Leute, Tak jo, zase jedna z mých oblíbených jednodílek, které miluju psát. Tentokrát mě na nápad přivedl jeden kreslený film, který sice nedopadl tak jako tenhle a, skoro nic není podobné, ale přesto, někdo si přál něco neuvěřitelně hnusně
autor: Cera Kdyby měl někdo z vás pocit, že tuhle povídku už někde četl, je to možné… autorka své jednodílky, které se tu budou teď postupně objevovat, psala v letech 2007 – 2008, tedy v dobách, kdy většina z nás byla twincestními
autor: Doris a Kakinka Ahojen twincesťáci!! Tak jsme se takhle jednou s Kaki doma nudily a polemizovaly jsme nad různými tématy jednodílek. Až Kakinku napadla tahle geniální myšlenka sex shop. Takže jsem se do toho hnedka pustily a vy si to teď
autor: Sabča Když za sebou Bill zavřel dveře svého pokoje, připadal si, jako by se s ním točila celá místnost. Dobře, možná za to trochu mohl alkohol, ale to, co zažil před chvílí, jeho světem zamávalo daleko víc. Tom ho políbil. Políbil.
autor: Sabča Další jednodílka, snad se bude líbit. 😉 Jinak chci všem oficiálně poděkovat za komentáře k „Mluvit,“ je to vážně obrovská čest, když mi tuhle povídku pochválí lidi, kteří patří k základu twincest komunity, nebo lidi, jejichž povídky já sama čtu.
autor: Sisa Čawky 🙂 Máte tu takú menšiu jednodielku 🙂 je to zatiaľ len náhrada za pokračovanie Love is dead. Tú už mam tak do poli napísanú, lenže nini času. Cez týždeň som na internáte a cez víkendy nestíham, ale určite bude:)
autor: Sisa „Nechajte ma! Nie!“ skríkol chlapec mužovi stojacemu nad ním. „No tak, maličký, buď dobrý, lebo inak budem musieť zavolať tvojho šéfa a to predsa nechceš.“ Odpovedal muž a znovu sa tlačil pod chlapcove nohavice. Chlapec sa natiahol a prudko ho
autor: MußiQ-May Fermez vos yeux, à jamais! „Byl jsem celé noci u tebe v nemocnici, ale už jsem neměl nikdy šanci ti říct, jak tě miluji. Nechtěl jsem, aby to tak dopadlo, ale doteď nic nechápu. Proč jsi musel zemřít? Proč mi
autor: Lea ,,Dredatý chlapec spočíval hlavou v klíně svému staršímu bratrovi. Ten se usmíval a něžně hladil jeho sametové tváře a každou chvilku mu vtiskl polibek na měkoučké rty. Druhý chlapec se tomu jen usmíval a polibky mu s radostí oplácel. Bratrovy
autor: Tenshi88 Venku už znovu svítilo sluníčko, když se oba vydali na pláž. „Potřebujeme co nejvíc kamenů. Potom to bude vidět ze vzduchu.“ Za chvilku už oba pilně skládali vzkaz do písku. „Najdou nás, že ano?“ V Billově hlase teď zněla tíseň.
autor: Ter (A/N: Možná že nestačí číst mezi řádky…) Někdy si přeji udělat něco, čeho budu vždycky litovat. Někdy mám opravdu chuť být ten zlý. Být ten, který tě udělá nešťastným. Někdy mám chuť tě opravdu zabít… Usmíval se na něj, dotýkal
autor: Tenshi88 Pátrací vrtulníky už druhý den kroužily nad oceánem, ve snaze najít alespoň nějakou známku, že by bratři mohli prudkou bouři přežít. David celou akci korigoval a každou chvíli musel utěšovat vyděšenou matku dvojčat. Začínal být vyčerpaný, ale vzdát to nehodlal.
autor: Tenshi88 „Simone, uklidněte se! My je najdeme. Všechno bude…“ „Hlavně neříkejte v pořádku!“ Davidův pokus uklidnit hysterickou matku dvojčat byl přerušen jejím křikem. Chápal to. A neuměl utěšovat. Nadechl se a oddálil telefon od ucha. Čekal, až se uklidní. Po chvilce
autor: MußiQ-May L’amour, les larmes, la vie „No jo, Tomí, seběhlo se to tak všechno rychle. Když si jen vzpomenu, jak jsi mě ten den políbil… Ještě teď mám motýlky v břiše. Tomí… Já bez tebe nemůžu žít! Všechno je tak temné
pokračování Cestou do klubu Bill mlčel. Tom mluvil s Andreasem a Andreas občas nervózně těkal pohledem mezi dvojčaty. Už to nebyli oni. Už to byl jen Tom a Julie. Bill zůstal sám se svou pravidelnou dávkou něžností a vášně. K uším už
