Love & Death 39.
autor: Rachel Abyste si neřekly, že jsem jenom zlá a neustále jim tam cpu Caroline 😉 Tomovy pocity se mi psaly téměř samy, tak si je užijte 😉 R. xD Tom: Prsty si promnu trošku ztěžklá víčka, která mi únavou začala klesat k
Rubrika: Love & Death by Rachel
Love & Death 38.
autor: Rachel Bill: Prsty se pomalu dotknu dna velkého talíře a nato vložím další sousto ze snídaně, kterou mi Tom pečlivě nakrájel na kousky, do svých úst. Přivřu víčka, a zatímco si vychutnávám každičký kousek Tomovy nové dobroty, naslouchám jeho tichému pobrukování,
Love & Death 37.
autor: Rachel Tom: Prsty si jen letmo nedbale poupravím límec mé košile, kterou jsem si právě přehodil přes ramena, a jen rychlým pohledem sjedu můj odraz v zrcadle. Zvědavě nakouknu zpět do kuchyně… a když se mému pozornému, pečlivému pohledu nenaskytne
Love & Death 36.
autor: Rachel Bill: „Máš to úžasné,“ s úsměvem pochválím další z kulinářských výtvorů, jež mám právě na talíři, a vědomě tak složím kompliment tomu šikulkovi, který mi nosí jednu dobrotu za druhou. Je pozdě odpoledne, určitě už se blíží večer… alespoň si to
Love & Death 35.
autor: Rachel Tento díl má speciální věnování. Chtěla bych jej věnovat Sajü, kterou v posledních dílech zamrzelo, že jsou díly moc krátké. Tento je o něco delší… a řekla bych, že i lepší, ty krátké jsou jen přechodnými mezi těmi důležitými, které přijdou
Love & Death 34.
autor: Rachel Bill: Nepatrně se ošiju a jen na okamžik pozvednu svá ospalá, těžká víčka, probouzejíc se z krátkého, chvilkového polospánku, kterému jsem se jen na několik málo minut poddal. Prsty si promnu trošku slepená víčka… a jakmile ucítím náhlý příval chladu, přejíždějící po mých
Love & Death 33.
autor: Rachel Bill: Pohodlně se opřu o opěradlo mého křesla a zastrčím své vlasy, neposedně spadající do mé tváře, za ucho. Tiše zívnu, ospale se schoulím do malého klubíčka a přehodím přes své tělo teplou deku. Moji tvář rozjasní malý úsměv a
Love & Death 32.
autor: Rachel Tom: Ospale se přetočím na druhý bok a na okamžik přivřu víčka nad září, jež právě zalila celý můj pokoj a dále proniká dovnitř skrz žaluzie, které jsem včera večer zapomněl zatáhnout. Nevadí mi to však. Usměji se a nastavím svou, stále ještě spící tvář
Love & Death 31.
autor: Rachel Step into to my world Tom: Tiše vydechnu a jen jemně do své náruče přivinu hubené, třesoucí se tělo, které se v mém objetí otřásá vzlyky. Opatrně vztáhnu dlaň a jen nesměle se dotknu jeho uhlově černých vlasů. „Ššš, klid… klid, bráško. Všechno bude zase dobré…
Love & Death 30.
autor: Rachel Předem zdravím všechny čtenářky a chci moc poděkovat za všechny vaše krásné komentáře, které mi pod díly píšete, ani nevíte, jakou mi tím děláte radost 😉 Jste fakt úžasné a já jsem vám za to moc vděčná. Tento díl pro mě znamená hodně, těšila
Love & Death 29.
autor: Rachel Bill: Pomalu procitnu z chvilkového spánku a jen tiše vydechnu, když na svém, ničím nepřikrytém těle, ucítím slabý chlad. Stále ještě ospale se stulím do klubíčka, opřu se o křeslo a v polospánku jen naslouchám tichému tikotu hodin, jenž s
Love & Death 28.
autor: Rachel Bill: Pootevřu svá, až doteď pevně semknutá víčka, několikrát zamrkám a rozhlédnu se po tom, co mě obklopuje, snažíc se zachytit alespoň malý, nepatrný náznak čehokoli kolem. Tma. Hustá, neproniknutelná černota. Nikde nekončící temné prázdno. Přivřu víčka a se slzami v očích
Love & Death 27.
autor: Rachel Tom: „Tommy, co říkáš na tyhle?“ nadšený hlas, linoucí se k mým uším, mě donutí odtrhnout se od mých myšlenek a pohledem přelétnout půlku obchodu, ve kterém postávám už asi dvacet minut. Poplašeně zamrkám a stočím své unavené oči na rozzářenou,
Love & Death 26.
autor: Rachel Tom: Otřu si několik horkých slz, stále ulpívajících na mé tváři, a pozvednu své pláčem unavené oči k pohledu za oknem, u kterého sedím už několik hodin. Slunce zalévá tmavnoucí oblohu svojí poslední září, podzimními paprsky, které zalévají můj pokoj zhasínajícím jasem. Šeptají
Love & Death 25.
autor: Rachel Tom: Nepatrně se ošiju… a pevně přivřu víčka nad ostrými slunečními paprsky, které mě do ospalých, unavených očí udeří hned, jakmile jen na okamžik pozvednu řasy od sebe. Otočím se na druhý bok, zády k oknu, a konečně se odvážím pozvednout
