autor: Lady Kay Slunce už pomalinku klesalo k obzoru, jeho unavená červená záře se odrážela na mořské hladině. Pro dnešek mělo svůj úkol splněno, celý den pilně zářilo a hladilo tváře, které lidé nastavovali jeho paprskům. Teď bylo na čase předat vládu
autor: Lady Kay Pár hnědých oči, skrytý za tmavými skly slunečních brýlí, utkvěl na těle chlapce, dovádějícího uprostřed vln, snažil se zachytit i ten nejnepatrnější pohyb, nic nesmělo jeho pohledu uniknout. Přes rty dredatého chlapce přeběhnul úsměv, a přestože jej Bill již
autor: Lady Kay „Konečně…“ řekl si Tom víceméně pro sebe, když se za nimi zaklaply dveře hotelového pokoje. Jeho slova ani k Billovým uším dolétnout nemohla, protože černovlasý chlapec prolétl pokojem jako neřízená střela a v tuto chvíli byl plně zaměstnán nakláněním
autor: Lady Kay Bill vstoupil do letištní haly se širokým úsměvem na rtech. Neuvěřitelně se těšil na dny, které stráví v Tomově společnosti. Teprve den před odjezdem se dozvěděl, že cílem jejich cesty je Mauricius a to jen díky tomu, že se
autor: Lady Kay „Díky, že jste přišli! Díky! Uvidíme se brzy!“ loučil se Bill s fanoušky. Po skoro dvou hodinách byl koncert u konce. Poslední koncert turné, skvělá tečka. Přestože byla všechna jejich vystoupení úžasná, toto bylo v něčem jiné, možná právě
autor: Lady Kay „Miluju tě…“ Tato dvě slůvka zapříčinila, že se Billův tep znovu zrychlil, stejně jako tlukot jeho srdíčka. Nebylo to poprvé, co slyšel ta slova ke své osobě, ale poprvé za celých osmnáct let svého života věděl, že byla řečena
autor: Lady Kay Kromě nervozity se v nich odráželo i něco jiného – touha, vášeň….. Bill se obával. Žádné osobě nikdy nedovolil, aby mu byla takhle blízko, žádné oči jej dosud nespatřily nahého, ničí dlaně se ještě nedotýkaly jeho těla. Právě tady
autor: Lady Kay „Tome,“ zašeptal Bill, odsunujíc se od jeho rtů. „Musíme si promluvit.“ „Povídej.“ Tom stisknul Billovu dlaň ve své a něžně jej líbnul na ucho. „Tomi, počkej…“ snažil se jej chlapec přimět k pozornosti, když kytaristovy rty zamířily od ucha
autor: Lady Kay Dredatý chlapec se už poněkolikáté přehraboval obsahem svých tašek ve snaze najít něco vhodného na sebe. Sám sobě se musel smát, nikdy moc neřešil, co má právě na sobě. Nejdůležitější roli pro něj hrálo, aby oblečení bylo co možná
autor: Lady Kay Dvě čokoládová očka poplašeně sledovala kytaristův přibližující se obličej. Jejich majitel byl odhodlaný ustoupit o krok, odvrátit tvář, jenže opět se jeho tělo proměnilo v kámen, nohy byly jako z olova. Všechny jeho smysly byly omámeny podmanivou vůní Tomova
autor: Lady Kay Dny i týdny plynuly jako voda, jeden úspěšný koncert následoval druhý. Lístky byly beznadějně vyprodány, fanoušci se několik dní předem mačkali před halami ve snaze dostat se svým miláčkům co možná nejblíže. Články o kapele a jejím úspěšném turné
autor: Lady Kay Tom nevěřícně zíral do Billových očí, které se kvůli slzám celé leskly. Nemohl uvěřit tomu, co právě slyšel. Čekal by to od kohokoliv, jen ne od tohoto klučiny. Vůbec nepočítal s tím, že by k němu, tedy kromě nenávisti,
autor: Lady Kay Když se kapela v zákulisí připravovala na další vystoupení, každý očekával, že koncert bude stejně dobrý, a možná dokonce i lepší než ten předchozí. Byl by… Fanoušci byli ještě energičtější, ještě hlasitější než předtím, Bill opět do zpěvu vkládal
autor: Lady Kay Billovi bylo jasné, že první okamžiky ve společném pokoji budou dost nepříjemné, zároveň ale věděl, že pokud chce dosáhnout nějakého zlepšení v jejich vztahu, musí je vydržet, ať se děje cokoliv. Ve výtahu sám sobě dodával odvahy, nepočítal s
autor: Lady Kay Pár čokoládových kukadel těkal po pokoji z místa na místo. Okamžik jejich majiteli trvalo, než si uvědomil, kde že to vlastně je. Pomalinku se posadil na posteli a na jeho rtech se objevil úsměv. Při vzpomínce na včerejší vydařený
