autor: Mischy & Turmawenne BILL Jakmile jsme dorazili domů, Tom šel uklidit kočárek a já šel s kluky rovnou nahoru. Svléknul jsem je a pomalu je uložil do postýlky, přičemž už Tom přišel. „A spinkejte, broučci,“ pošeptal jsem jim a oba je
autor: Mischy & Turmawenne BILL Společně jsme kluky oblékli, pohráli si s nimi přitom a Tom se šel potom obléknout také. Hrál jsem si s nimi, abych je zabavil. Tom asi po deseti minutách přišel do pokojíku. Upřímně snad teď i klukům
autor: Mischy & Turmawenne TOM Probudil mě zvuk Billova budíku. Udivilo mě, že pode mnou bylo něco teplého a hýbalo se to. Proto jsem rozlepil oči. Ležel jsem na Billovi a on mě objímal. Ah bezva, já jsem asi fakt nenapravitelnej… Nebo
autor: Mischy & Turmawenne BILL Ani nevím, jak dlouhou dobu jsem tam takhle seděl. Z přemýšlení mě vytrhnul tichý nářek od kluků z pokoje. Doufám, že se jim nic nestalo a jen se probudili. Hned jsem se zvedl a rychle tam došel.
autor: Mischy & Turmawenne BILL Když jsem ráno vstal, byl jsem trošku v šoku. Byl jsem stále v normálním domácím oblečení, měl jsem vedle sebe již vybitý notebook. To jsem tu vážně takhle pitomě usnul? Jen jsem se porozhlédnul a hned se
autor: Mischy & Turmawenne TOM Bylo snad už kolem desáté hodiny večer, když jsem vyčerpaně slezl z běžícího pásu a svalil se na zem na podložku. Vytáhl jsem si sluchátka z uší, z nichž mi po celou dobu hrála nějaká agresivní hudba
autor: Mischy & Turmawenne TOM Nejistým krokem jsem se dobelhal ke křeslu ve své pracovně a bezmocně do něj spadl. Srdce mi v hrudi bolestivě bušilo a nepříjemně mi tepalo v hlavě, přičemž mi pískalo v uších. Svět kolem se náhle začal
autor: Mischy & Turmawenne BILL „A šup ven,“ usměju se na kluky, když se zuju. Vyndal jsem je z kočárku a celý zmrzlý s nimi vešel do obýváku. Záclony už byly pověšené, podlaha čistá, prach utřený a z kuchyně se nesla vůně
autor: Mischy & Turmawenne BILL Jakmile jsem byl hotov a zcela připraven do práce, došel jsem z koupelny dolů, kde jsem se vydal hledat ty moje tři poklady. Tom s nimi byl v kuchyni, kde jim připravoval jídlo, a doufám, že i
autor: Mischy & Turmawenne TOM Konečně nastal den, kdy jsme si naše dvojčátka mohli odvézt domů. Ač jsem měl dřív v plánu nechat Yvonne, aby se s nimi stýkala, po tom incidentu jsme to s Billem společně zamítli, a tak to byl
autor: Mischy & Turmawenne BILL Ráno jsme se probudili s Tomem zhruba stejně. Zase se mi tedy naskytl pohled na to nejrozkošnější stvoření. Společně jsme vstali, v klidu si udělali ranní hygienu a také se společně nasnídali. Snažil jsem se, aby tu
autor: Mischy & Turmawenne TOM Celý den jsem prakticky nic nedělal, ale zároveň neustále něco. Snažil jsem se něco udělat, něco uklidit, ale po čase už nebylo co, tak jsem jen tak hleděl a hledal každou i miniaturní chybičku v tomhle baráku,
autor: Mischy & Turmawenne TOM Seděl jsem v obýváku s pohledem upřeným k dětským dupačkám, přičemž jsem v dlaních držel skleničku s pitím. Bill seděl u mě, nic neříkal. Bylo to tak pro mě v tenhle okamžik i lepší. Cítil jsem se
autor: Mischy & Turmawenne BILL Zůstal jsem sedět v ložnici. Až když jsem zaslechl auto, vstal jsem a podíval se z okna, jak odjíždí. Bylo mi do pláče. Chtěl jsem jet s ním, ale teď to nebylo asi to nejlepší. Znovu by
autor: Mischy & Turmawenne TOM Bylo kolem deváté večer, když jsem si šel do lednice pro pivo. Neměl jsem na nic chuť, ani hlad. Snad jen na to pivo. Otevřel jsem lednici, chvíli do ní zíral a nakonec jsem si vytáhl z
