autor: Diana Bill: Nechápu, co to do mě vjelo, ale už prostě nedokážu dál být s Tomem v jedné místnosti. Chce se mi brečet. Ten kluk všechno ví. On do prdele všechno ví! Ví, jak se cítím, ví, že toho debila nemiluju.
autor: Diana Bill: Zrovna stojím na semaforech, když mi zazvoní telefon. Polekaně sebou trhnu a bojím se podívat na displej. Nechci s ním mluvit. Nechci, aby to byl on. Bohužel jsem nucen se na telefon podívat. Spadne mi kámen ze srdce, když
autor: Diana Tom: „Bille, pojď se mnou,“ navrhnu mu. Ne, já ho doslova žádám o to, aby šel. Potřebuju ho tu. Na světě nemám nikoho, nevím proč právě on. Vážně. Proč? Viděl jsem ho párkrát v životě. Proč, když ho nemám u
autor: Diana Tom: Vezmu si tašku. Vyndám z ní mobil a zkontroluju, jestli mi někdo nevolal. Nikdo. Kdo by mě vlastně potřeboval? Opět nikdo. Zamknu místnost, kde skladuju všechny pracovní věci, klíč dám už rituálně na okenní parapet u schodů. Kolikrát už
autor: Diana Tom: „Proč lžeš sám sobě? Dobře víš, že ne. Vidím ti to na očích.“ A to je pravda. Vždy poznám, kdy člověk lže a kdy mluví pravdu. A tento chlapec teda pravdu rozhodně nemluví. „Neříkej mi, že lžu! Já vím,
autor: Diana Bill: „Nic, jen jsem se tak díval,“ usměju se, když se od něj konečně odtrhnu. Mám nutkání otřít si rty, ale to nemůžu v žádném případě udělat. „Miluju tě, Bille,“ řekne a vlepí mi další pusu na tvář. Neznatelně se
autor: Diana Ahojte 🙂 Pred nedávnom som vám sem posielala trailer k mojej fakt už dosť starej poviedke. Už má nejako cez dva roky, ale nikdy som ju nedopísala, až teraz, a keďže môj štýl písania bol pred tým o dosť iný,
