autor: Dietřisko & Kentaur Bill Otevřel jsem zprávu. Ahoj, kluci. Nemůžu se vám dovolat. Kam jste se odstěhovali? Váš dům už zbourali. Volal jsem vám kvůli tomu, jestli nevíte něco o Angele. Je už skoro týden nezvěstná. Ozvěte se. What the fuck?!
autor: Dietřisko & Kentaur Bill „Vážně to chceš?“ vydechl jsem mu do úst. „Jo,“ zavrněl a zlehka mě kousl do krku. Zachvěl jsem se a zaryl mu nehty do zad. „Nepřijde ti to…“ nemohl jsem najít správné slovo.„Zvrácený?“ zeptal se tiše.„Ne, to
autor: Dietřisko & Kentaur Bill V tu chvíli zazvonil zvonek. „To snad není možné,“ zanaříkal Tom. Zvedli jsme se a ruku v ruce šli dolů. Tom pustil moji ruku. Zklamaně jsem povzdechl. Natáhl jsem se po klice a otevřel dveře. Stála tam
autor: Dietřisko & Kentaur Bill Chytla mě sentimentální nálada. Odešel jsem do svého pokoje a ze šuplíku vytáhl Tomův plakát. Dost ubohý, já vím. Pustil jsem si smutné písničky a první slzy skanuly na fotku mého bratra. Šlo o můj oblíbený plakát,
autor: Dietřisko & Kentaur Bill Věděl jsem, že bych měl spát, aby mi bylo dobře. Jenže jsem se hrozně bál. Slyšel jsem, jak Tom otevřel dveře od mého pokoje. Ani jsem nedýchal. Beze slova odešel a já jen zklamaně vydechl. Asi někam
autor: Dietřisko & Kentaur Ahoj, lidi! 😀 Jsme velice vděčny za vaši přízeň… Popravdě jsme ani nečekaly, že tu naši sesmoleninu bude někdo číst xD A takový úspěch, takových milých komentů :)) To vážně dokáže zvednout náladu! Jste vážně zlatí :3 D.
autor: Dietřisko & Kentaur Tom Uběhlo dalších několik hodin. Pochodoval jsem po pokoji tam a zpět a strachy se skoro až třásl. Mezitím jsem Billovi volal snad stokrát, ale nebral to. Do háje, kde je tak dlouho? Byl jsem tak vynervovaný, že
autor: Dietřisko & Kentaur Bill Někdy v osm hodin jsem vstal. Únava z nedostatku spánku se na mně začala projevovat, ale bylo mi to jedno. Hlavně, že se mi nezdály ty sny. Pomalu jsem šel k Tomovi do pokoje. Zaklepal jsem. Když
autor: Dietřisko & Kentaur Bill Rozklepal jsem se. Už jsem nekřičel. Písmo zmizelo, ale vzápětí se objevil další nápis. DO YOU WANT TO PLAY A GAME WITH ME? „Ne, děkuju,“ řekl jsem rozechvěle. HARM, SO THE NEXT TIME. A tím zeď skončila.
autor: Dietřisko & Kentaur Bill Odešel jsem z Tomova pokoje. Doufal jsem, že mu ta ďábelská polívka udělá líp. Zazvonil zvonek. Sakra, hrklo ve mně. Angela. Nasadil jsem falešný úsměv a vydal se ke vchodu. Pomalu jsem otevřel dveře. „Ahoj, Angelo!“ řekl
autor: Dietřisko & Kentaur Tom Když jsem ke svému znepokojení zjistil, že nemám klíče, nezbylo mi nic jiného, než zkusit štěstí. Beztak Bill ještě chrní a jak ho znám, večer určitě nezamkl. Vzal jsem za kliku, a jak jsem předpokládal, bylo otevřeno.
autor: Dietřisko & Kentaur Tom Když jsem se po nějaké době uklidnil, vylezl jsem ze sprchy a šáhnul jsem po nejbližším ručníku. Rychle jsem se osušil a nasoukal se do oblečení, co jsem si přinesl s sebou. Přetáhl jsem přes sebe volné
číst celé statistiky autor: Dietřisko & Kentaur Tom Nadechl jsem se a chtěl jsem mu odpovědět, ale v tu chvíli zazvonil zvonek, takže jsem znovu vydechl. Bylo to spíš povzdechnutí než vydechnutí. Bill okamžitě seběhl dolů, takže jsem se loudavým krokem vydal
číst celé statistika autor: Dietřisko & Kentaur Bill Seděl jsem v pokoji a pozoroval stěnu. Najednou se přes ní zase mihl ten stín.Škubl jsem sebou.„Tome!“ zakřičel jsem. Stín se mihl znovu. „TOME!“ zakřičel jsem hlasitěji.Ale nikdo nepřicházel. Byl jsem sám. Stěna se
číst celé statistika autor: Dietřisko & Kentaur Tom Ptal jsem se Billa na Angelu, ale on mi odpověděl, že je to v cajku. Zadíval jsem se na něj zkoumavým pohledem a tak nějak mi přišlo, že mi lže. Už jsem to za
