autor: °GinevrA° Epilog „A jaké je moře?“ Zeptal se Bill. Jeho hlava jemně spočinula na jeho hrudi. „Je to nekonečná vodní plocha, kam až oči dohlédnou. V nejvzdálenějším bodě se zdá, že se spojuje s oblohou…“ odpověděl Tom a při řeči ho
autor: °GinevrA° „Ani tam jsme ho nenašli, prohledali jsme celý palác, ale zdá se, že princ zmizel.“ Mladý strážný mluvil udýchaně, což bylo znamení, že běhal po celém paláci a hledal svého prince, který jako by zmizel. Janis věděl, že v tuhle
autor: °GinevrA° Bill bázlivě procházel dveřmi paláce, který ho měl hostit, a v duchu děkoval za promyšlenost při rozhodování o čase té výměny a snažil se být nenápadný, protože bylo obtížné pohybovat se v tak odlišném a novém prostřední. Během krátké cesty mezi
autor: °GinevrA° „To nemůžu udělat.“ Billův tón neumožňoval odpovědi, což překvapilo Janise i Toma, kteří ho nikdy neviděli tak rozhodného. Sundal si prsten, který mu dal regent, a položil ho na stůl. „Bille, počkej, prosím,“ zastavil ho Janis a držel ho za
autor: °GinevrA° „Rád bych se setkal pouze s Tomem,“ začal Rahm, když spatřil prince v doprovodu svého regenta přicházet širokou chodbou. „Je mi líto, že vám musím odporovat, konzule Rahme, ale…“ „Ne, můžeš jít, Janisi,“ vložil se do toho Tom, než stačil
autor: °GinevrA° Mladá služebná s havraními vlasy staženými do culíku, který zdůrazňoval jejich přehnanou délku, přejela prsty namazanými krémem tělové barvy po Billově tváři a dodala jí lesk, který ještě více zvýraznil jeho už tak přirozeně zářivý obličej. Všichni otroci, kteří byli
autor: °GinevrA° Tom se probudil udýchaný a zpocený a myslel si, že stále svírá kliku dveří a že v pokoji najde Billa, jak ho viděl ve snu, z něhož se právě probudil. Tom nesnášel hromadící se napětí a nervozitu během dne, protože
autor: °GinevrA° Bill se sesunul vedle Toma a lapal po dechu, jak se snažil svůj dech uklidnit, stejně jako jeho dvojče, stále ještě zadýchaný z toho, co právě udělali. Když se mu vrátila síla k pohybu, převalil se na bok, jeho dech
autor: °GinevrA° „Janisi, mám na tebe otázku,“ řekl Tom a na okamžik přerušil učení, které mu starší regent diktoval. „O co jde?“ Zeptal se muž, který už předvídal, že bude muset udržet mladíkovu trochu příliš zbrklou zvědavost na uzdě. „O mé moci
autor: °GinevrA° Z okna viděl do kryté zahrady, kde byl Bill ve společnosti dvou sluhů, stejných, s nimiž byl Janis, když si s ním Tom šel promluvit do lázní. Jeho pokoje byly jediné, které měly výhled na Billův, a jediné okno, z
autor: °GinevrA° Banket probíhal dobře a zdálo se, že všichni vznešení hosté si užívají jeho velkoleposti a těší se z ladného umění tanečnic, jejichž těla byla zakryta skrovnými průsvitnými šaty a které se pohybovala v rytmu bubnů a chřestidel, jimiž byly ozdobeny
autor: °GinevrA° „Janisi…“ pokusil se ho oslovit, ale rádce zřejmě tušil, o čem chce mluvit. Služebnictvo, které mu dělalo společnost v honosných palácových lázních, opustilo místnost na jeho příkaz, když vidělo, jak muž vychází z lázní, v nichž byl ponořený. Byl si
autor: °GinevrA° Ahojky, je tu další překlad. Název je nejspíše trochu znepokojivý, ale nic se nebojte. Povídka není žádný drasťák, není tam žádné násilí a světe div se, povídka je happy endová. 😊 Vlastně tak nějak trochu přemýšlím, proč autorka zvolila takový
