autor: Salatina „Je všechno v pohodě?“ Bill přikývl, ale Tom v jeho očích viděl jen čistou hrůzu. Byl naprosto vyděšený. „Zlato, je to jenom soutěž a my budeme nejlepší,“ uklidňoval ho Tom, pochechtával se a objal ho kolem ramen. Bill si povzdechl. „Tome,
autor: Salatina „Jsem tu,“ zamumlal Bill a psychicky se snažil připravit na výslech třetího stupně své milované a zvídavé matky. Z kuchyně se okamžitě ozval hluk, který Billa donutil potlačit nervózní smích. Simone se na Billa vrhla a skoro ho až napadla.
autor: Salatina Byl tak rozrušený, že mu dort málem vypadl z ruky. Tom z toho neplánovaného oběda začínal mít strach. Bill byl úplně mimo, třásl se, říkal jednoslabičná slova nebo věty, které nedávaly smysl, a mumlal slova tak rychle, že mu nebylo rozumět,
autor: Salatina Když oba dorazili k Tomovu domu a nesměle se drželi za ruce, zjistili, že dům je prázdný. „Táta asi někam šel. Objednáme si pizzu?“ Zeptal se Tom a usmál se jako idiot. Bill přikývl a tváře měl červené jako dvě
autor: Salatina Netřeba dodávat, že Bill seděl před počítačem velmi dlouhé a vyčerpávající vteřiny. Tom jen rozšířil oči a polkl, jako by se ho ta zpráva nějak dotkla. Sedl si na gauč, natáhl si nohy a rozrušeně si po nich přejížděl rukama.
autor: Salatina Oh, kruci. Všechno bylo úplně suché, pusté a vyprahlé. Jeho farma ve Farmville byla rozhodně v hodně špatném stavu. Bill se zamračil nad žalostným stavem své obrovské farmy. Eh ne, odteď budeš stejně krásná jako předtím, řekl si v duchu, protáhl
autor: Salatina „Mám přítelkyni, Bille…“ Bill nemohl uvěřit, že se mu podařilo ze sebe udělat takového idiota. Políbil ho! Co si, sakra, myslel? Jsem idiot, řekl si v duchu, zavrtěl hlavou a padl do postele. Tommy zamňoukal, uvelebil se v pelíšku a
autor: Salatina Bill měl rád ty chvíle po obědě. Považoval to za nejklidnější část dne, zvlášť když s matkou seděli sami u stolu, zatímco otec si dával obvyklého – a zaslouženého – odpoledního šlofíka. Popíjeli dobrou kávu a povídali si o různých
autor: Salatina Kdyby ho v tu chvíli někdo pozoroval, určitě by si myslel, že trpí autismem. Protože upřímně řečeno, Bill se poslední čtvrt hodinu nechoval jako příčetný: byl zcela nehybný s pohledem upřeným na svůj mobil. A z jakého absurdního důvodu se
autor: Salatina Nemohl si vzpomenout, kdy naposledy byl tak nervózní, když pomineme maturitu samozřejmě. Byl hysterický, neustále přesouval každou maličkost, upravoval si tkaničky, utíral prach ze všech povrchů v domě a kontroloval, zda je všechno na svém místě. Ten kluk měl přijít
autor: Salatina Říci, že ho zelinářovo pozvání potěšilo, bylo slabé slovo. Jediný problém byl: jak mu svoji odpověď sdělit? Při pouhém pomyšlení, že by se měl postavit před jeho pult a říct: „Hej, Tome, to s tou poutí je super!“, se styděl jako
autor: Salatina Bill se vrátil domů s úsměvem na tváři. Netřeba dodávat, že Simone si toho hned všimla. Přivítal ji s podivným rozpačitým úsměvem a schoval se v malé kuchyni, která voněla pečeným masem. Jak bylo jeho zvykem, Bill se mračil a
autor: Salatina Stál tam téměř nehybně s tím svým něžným, vyděšeným výrazem, přiléhavé tepláky mu visely přes hubené nohy, mikina mu padala z ramen a v rukou svíral nákupní tašky. Měl tmavé vlasy, které mu splývaly podél obličeje a tvář tak jemnou,
autor: Salatina Bill zmateně otevřel oči.Pomalu se nadechl a vydechl, úlevně si prokřupl krk a líně se na něm poškrábal. Líbila se mu představa, že i přesto, že je osmnáctého září, nemusí vstát, osprchovat se, nalíčit a jít do školy.Maturita byla už
