autor: The_poltergeist Nechám tě udávat tempo, protože nezvládnu myslet normálně. Tom se hlasitě zachechtal, když zakopnul o vlastní chodidlo. S hlasitou ránou padl na zem a nějakým způsobem se mu podařilo s sebou vzít i koš na prádlo. Ležel tedy opilý na
autor: The_poltergeist Opravdu by mě zajímalo, jestli jsem na tebe někdy nadával. Tom si byl naprosto jistý, že se zblázní. Ne, omyl. Byl si stoprocentně jistý, že dávno zešílel. Nejedl, v hodinách se nezvládal soustředit a cokoliv, co se v jeho blízkosti
autor: The_poltergeist Kluku, přemýšlím o tom každou noc a celý den. Jsem závislý a pořád nemám dost… Tom frustrovaně zasténal, když už posté kontroloval svůj Facebook. Pořád nic nového souvisejícího s Billem. Žádná zpráva, žádný status, ani se mu nic nelíbilo. Ani
autor: The_poltergeist Nezáleží na tom, co řeknu nebo udělám, i tak ti to nedojde. Tom zíral do svého telefonu, oči měl vytřeštěné. Hypervetiloval, dýchal nosem. Stál jako zkamenělý uprostřed svého pokoje, nevěděl, co dělat, nevěděl, co si myslet. Sám sobě řekl, aby
autor: The_poltergeist Pokud změníš názor, jsem první v řadě. „Já prostě… Ugh. Já nevím, Georgu. Nikdy jsem ještě nebyl takhle zmatený. Co mám teď dělat? Předstírat, že se nic nestalo?“ zeptal se svého nejlepšího přítele, prosebně se na něj díval svýma provinilýma
autor: The_poltergeist Vážně moc chci, abys mě chtěl, ale opravdu nevím, jestli to můžeš udělat. Ráno poté. Tom několikrát slyšel o tom, jak se lidi baví o strašném zítřku, o dni, o kterém si přáli, aby nikdy nepřišel. Den, který všichni chtěli
autor: The_poltergeist Cítím, že díky tobě žiju sen každého teenagera. To, jak mě vzrušuješ, mi nedává spát. Utečme pryč a už nikdy se nedívejme zpět… Bill vydal hlasitý sten a uchopil své bolavé mužství, ze špičky mu vytékal pre-ejakulát. Pohled na rozkošného
autor: The_poltergeist Myslíš si, že jsem pěkný bez make-upu. Myslíš si, že jsem legrační, když řeknu pointu špatně. Bill Kaulitz:Dobře, zapni si web kameru a můžeme… 😉 Tom polkl, když si četl tuhle konkrétní zprávu pořád a pořád dokola. Nevěděl, co dělat,
autor: The_poltergeist Život je příliš krátký na to se vůbec starat. Ztrácím svou mysl, ztrácím svůj rozum, ztrácím svoji kontrolu. Tom nemohl uvěřit tomu, jak neskutečně hloupý byl. Celé to posral. Naprosto to podělal. Jeho největší strach se proměnil na skutečnost –
autor: The_poltergeist Uvězněn v opačném směru „Co jsi udělal?!“ vykřikl Georg nevěřícně a vytřeštil oči. Vypadal opravdu nasraně. Choval se, jako kdyby Tom před okamžikem odmítl jeho. „Bill… ten Bill, nad kterým odnepaměti slintáš, tě pozval ven a ty jsi řekl ne?!
autor: The_poltergeist Všichni chtějí vzplanout, ale nikdo nechce shořet. Bill Kaulitz: Ahoj, mohli bychom se setkat po obědě v knihovně? Vážně si myslím, že bychom si měli zkusit naší prezentaci! Abychom tam jen tak nestáli, protože nebudeme vědět, co dělat 🙂 „Koukej
autor: The_poltergeist Nic tě nezraní tolik jako slova, která se ti zaryjí pod kůži. Následující pondělí byl Tom nervózní, téměř vypadal jako troska. Potuloval se přelidněnými chodbami, stejně tak jako to dělal už tolikrát. Tentokrát ho to ale téměř děsilo. Vlastně děsivé
autor: The_poltergeist Hej, zlato, nedívej se mým směrem, mohl bys být moje nová závislost. Byl to dlouhý týden a Tom byl neskutečně šťastný, že je už konečně pátek. Věděl, že ačkoliv je z celého týdne vyčerpaný a unavený, že nemůže jít do
autor: The_poltergeist Zažehl jsi jiskru v mém srdci jako táborák. „Už jsem ti dávno řekl, že nemám žádná nemravná tajemství,“ Tom se na Billa ušklíbnul. Bill se z Toma snažil něco dostat už dobré dvě hodiny. Odmítal věřit, že je opravdu tak
autor: The_poltergeist Díky tobě jsem příjemnější, jen nech mé dlaně putovat. „Líbí se ti to, Tome?“ zavzdychal Bill. Hravě škádlil pulsující vlhkou hlavičku Tomova péra svým novým vibrujícím piercingem. „Bože!“ zanaříkal Tom, zvrátil hlavu do záklonu. Neovládal pohyby svých boků; vzpíraly se
