autor: Nivian „Fajn. Dvakrát…“ řekl Max směrem ke klukovi za kasou. Neznal jej, což nebylo zvykem. Nepozastavoval se nad tím. Předal pár bankovek a společně s Tomem vešli do baru. Zasmál se. Všude okolo plno lidí, smrad alkoholu a cigaret. Přítmí, blikající
autor: Nivian Zdravím všechny kolemjdoucí :). Věřte nebo ne, ale dostala jsem se k dalším dílům ;D. Konečně jsem se přemluvila a další díl poslala :). Hned další už je na cestě, nebojte se. Taky jste si všimli, že už nám začíná
autor: Nivian Když Simone uviděla svého syna, na tváři se jí objevil šťastný úsměv. Už pár minut postávala u okna a vyhlížela ho. Netrpělivě se zatřásla a běžela k domovním dveřím. Rychle a prudce je otevřela. Nadšeně zavýskala. „Bille, zlatíčko!“ vyhrkla ze
autor: Nivian Po dlouhé době se vám hlásím s dalším dílem. Poslala jsem ho opravdu pozdě, a netuším, kdy bude zveřejněn. Měl by do týdně, jak je uvedeno. Sama se divím, jak ten čas rychle ubíhá a jak dlouho mi trvalo sesmolit
autor: Nivian Tak vás zase všechny zdravím :). Po době… :// Doufám, že se máte dobře, a že poctivě čtete! Né jako já, která přijdu domů… ve spěchu něco přečtu… sem tam napíšu ://… ach jo. Těším se na lepší časy :).
autor: Nivian Zdravím, kuřátka :). Doufám, že si hezky užíváte prázdnin… teda vy, kteří ty prázdniny máte… ti, co jim není přáno, ty lituji :D. Tak se dívám, jak čas ubíhá a já pořád něco dělám, a nějak se nedaří a nedaří.
autor: Nivian O dvy týdny později „Ach bože!“ vykřikla pani Kaulitzová a hlavu založila do dlaní. Zmateně pobíhala po sále a vykřikovala. „Určitě to nestihneme! Jamesi, co ty závěsy? Miriam a ty ubrusy? Panečku… Bille rychle!“ ukazovala na jednotlivé části obrovské místnosti a poletovala
autor: Nivian Zdravím, milosti mé drahé :). Tak je na světě další díl. Hned se musím omluvit, že je poněkud kratší, ale bohužel. Jak to vyšlo, tak to vyšlo ;D. Doufám, že to nijak nebude vadit, a že si čtení užijete! :). Nivian
autor: Nivian Uff… Zdravím všechny přítomné a nepřítomné… :D. Dokopala jsem se k dalšímu dílku, tak doufám, že se vám bude líbit. Možná bych teď zvládla psát o něco rychleji takže… snad. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Přeji krásné počtení drazí .). Nivian Billova
autor: Nivian Nervózně pokukoval po ručičkách na nástěnných hodinách a okusoval si palec na pravé ruce. Bylo pravé poledne v pátek. Bill sám na sebe ušil bič a slíbil, že do práce dnes přijde už na jednu hodinu. Muselo se do tří zavřít, a
autor: Nivian Zdravím Vás s dalším dílem! :). Tak jsem tak psala a psala. No a když jsem to po sobě přečetla…. řekla jsem si jednu věc. Tenhle díl musím věnovat slečně, která mě vždycky svým komentářem hrozně potěší. Samozřejmě mě potěší všechny komentáře. A to
autor: Nivian Celý večer byl Bill vystavován těžké zkoušce. Celý večer byl nucen přihlížet těm dvěma. Už nevěděl jak se má trochu rozptýlit či pobavit. Neustále musel ke stolu, kde seděli, něco nosit, odnášet, nalévat. Nenáviděl ten pocit, když přišel k jejich stolu a musel se dívat
autor: Nivian Přeji krásné počtení 🙂 Dalšího rána se Bill proudil dost brzo. Celou noc se převaloval, budil a díval do zdi. Když včera večer přišel domů, zmocnila se ho hrozná deprese. Odmítl matce říct jediné slovo, a zapadl do pokoje, ze kterého už nevyšel.
autor: Nivian Moc děkuju za ohlasy <3 🙂 ^^ Od Maxova pozvání uběhly už dva dny. Ano nemýlíte se, je pondělí. Bill zrovna běhal okolo posledních stolů a uklízel přebytečné. Blížila se osmá večerní a na Billovi byla jasně vidět jeho nervozita. Předešlé dva dny probíhaly
autor: Nivian Dalšího odpoledne se Bill probudil. Otevřel oči a nespokojeně mručel. Vůbec nic se mu nechtělo. Po včerejší noci byl více než vyšťavený. Při pomyšlení na to, že dnes se bude všechno opakovat, zatřepal hlavou a posadil se. Celé tělo jej bolelo
