autor: Mykerina Jedeme autem, protože musíme více do hor. Celou cestu mě Tom drží za ruku. Povídáme si. Těším se, ale zároveň mám i strach. Nikdy jsem na raftu vodu nesjížděl. Absolutně nevím, co od toho čekat, ale… jsem zvědavý. Sám pro
autor: Mykerina Tiše vstoupím do pokoje a zavřu dveře. Nevím, co mám dělat. Jestli to mám Tomovi říct. Jak by reagoval? Neměl bych se do toho plést, a taky ani nebudu. Tohle si Tom musí pořešit sám s matkou a Gordonem. Sednu
autor: Mykerina (Tom) Byl jsem na Gordona celkem naštvaný. Sakra, proč se musel zmiňovat o těch holkách? Dám krk na to, že Billa znova znejistil. Cupital jsem za svým miláčkem a ani nedutal. Chci mu nechat čas, aby si to… já nevím…
autor: Mykerina (Bill) Musím se přiznat, že jsem měl pochybnosti, jestli dělám správně, ale ty jeho oči mě dokázaly přesvědčit. Mám ho rád, opravdu. Tom mě zatáhnul do vody a blbli jsme. Cákal na mě a já se nechal. Plaval jsem do větší hloubky a
autor: Mykerina Koukal jsem na něj s očekáváním v očích a doufal, že mi nějak vysvětlí své chování. „Já…“ Bill ke mně udělal váhavý krok. Pobídnul jsem ho. „Když ty ses ráno tak… pousmál… vypadalo to jako… ‚mám tě, dostal jsem tě‘,“ sklopí pohled.
autor: Mykerina (Tom) „Tome? Spíš?“ mamka strčí hlavu do pokoje. „Ne, ale Bill ano.“ Šeptnu nazpátek a sednu si. „Zlato, potřebovala bych s tebou mluvit.“ S povzdechnutím se teda zvednu a následuji mámu do kuchyně. „Tak co je?“ sednu si pomalu na
autor: Mykerina (Tom) Co nejtišeji jsem se snažil otevřít dveře, abych nevzbudil rodiče, ale podle zamčeného zámku ještě nebyli zpátky. Bill potichu cupital za mnou a nijak se nesnažil komunikovat a já vlastně také ne, myslím, že jsem mu dal dostatečně najevo,
autor: Mykerina Dobrou hodinu sedíme v objetí a pozorujeme moře. Nějak se mi nechce vstávat, ale chlad mě donutí vyprostit se z Tomova objetí. „Copak?“ „Už bych se chtěl vrátit, ok?“ vysvětlím mu své počínání. Tom se bez řečí zvedne a chytne
autor: Mykerina Pomalu se doplazím do domu a rozhlídnu se, nevypadá to tu špatně. Takové útulné, ale celkem malé. Kuchyňka je laděna do oranžovo-červena, vypadá pěkně, ale pochybuju, že se sem vejdeme všichni. Fakt je to prťavý… mno nic, jdu obhlídnout další
autor: Mykerina (Bill) Ten Tom má teda odvahu, ale zase ví jak na mě. Ta jeho něžnost, a to, jak se chová, mohl bych mu dát šanci, ale v žádném případě mu to neusnadním. Spokojen sám se sebou se vrátím do auta
autor: Mykerina Bill se se mnou od doby, co jsme nastoupili do auta, nebavil. Absolutně jsem nechápal proč. „Co jsem udělal?“ špitnu. „Dej mi pokoj!“ „Ježiš, Bille, co jsem ti zase udělal?“ tohle už mi vážně nedává smysl. Vždyť se zdálo všechno
autor: Mykerinabetaread: Janule Mě z toho kluka asi křápne. Kde zase vězí? Nechci si to přiznat, ale mám o něj docela strach. Vypadnul jak namydlenej blesk a ani si nevzal klíče. Bože, kde je? Mamka už je taky dost vystresovaná. Nechci, aby
autor: Mykerinabetaread: Janule Doprdele, doprdele, doprdele… jak jsem to mohl dovolit??? Sahal na mě cizí kluk. A ještě ke všemu mě líbal. Já Davidovi zahnul…tohle se nesmí dozvědět. Ne… neřeknu mu to. Řeknu… bude mě hryzat svědomí. Sakra… co mám teď dělat?
autor: Mykerinabetaread: Janule Nechápu co se mnou Bill dělá. Jednu chvíli jsem na něj jak pes a pak ho hladím. Když on je… prostě… zvláštní… tak… divoký, nedostupný, a když se vzteká, je sexy a prostě… jsem z něj zmatený a to
autor: Mykerinabetaread: Janule Tak a teď mi někdo vysvětlete, kam jsem se to jako dostal. Bože, to snad není pravda. Prvně si mě ten týpek splete s holkou a pak ten trapas s tou snídaní. Nemůžu za to, že jsem měl hlad.
