autor: Mykerina
Pomalu se doplazím do domu a rozhlídnu se, nevypadá to tu špatně. Takové útulné, ale celkem malé. Kuchyňka je laděna do oranžovo-červena, vypadá pěkně, ale pochybuju, že se sem vejdeme všichni. Fakt je to prťavý… mno nic, jdu obhlídnout další pokoje. Strčím hlavu do koupelny, ale jo… ta ujde…vana, sprchový kout. Jo to půjde… Vycouvám ven a vlezu do pokoje, hups, tady asi nic. Simone se tam muckuje s Gordonem… potichoučku vycouvám a zavřu. Uf, nevšimli si mě. Poslední dveře. Zhluboka se nadechnu, chytnu za kliku a nejistě vlezu dovnitř. Vypadá to, že jsem se trefil do svojí ložnice, mám tu kufry, pousměju se. Zavřu za sebou dveře, ale v ten moment mám zakryté oči a tělo přitisknuté k zádům.
„Líbí se ti tu?“ špitne mi do ucha. Chtě nechtě musím přikývnout. Opravdu se mi tu líbí. Přilepí se na mě ještě víc a trochu mě tlačí směrem dopředu. Nechci se hnout.
„Neboj se.“ šeptá a znovu na mě zatlačí. Váhavě se teda pohnu kupředu. Usmál se, cítil jsem to.
Pomalu se suneme doprostřed pokoje. Lehce o něco zavadím kolenem. Cuknou sebou a v zápětí už sedím na posteli. Tom mi konečně sundá dlaně z očí. Jeho obličej je vzdálený pár centimetrů. Přibližuje se, jenže… jasně jsem řekl, že mu to neusnadním. Odvrátím pohled. Tom se, ale nevzdává. Znova mě k sobě otočí a přitáhne mě k sobě. Zadívá se mi do očí, a když vidí, že neprotestuju, přitiskne se mi na rty. Jemně, pomalu mě líbá. Okusuje mi spodní ret. Možná bych… mohl… povolit… a… dát mu… možnost… ale… ještě ne… ještě si nejsem jistý. Prudce se mu vytrhnu.
„Chtěl… chtěl bych si vybalit a převléct se. Mohl bys odejít?“ Dostanu ze sebe konečně.
„To myslíš vážně??? Máme spolu pokoj a ty chceš, abych pokaždé odešel, když se budeš chtít převlíct??? Není to trochu ujetý?“ Tom kroutí hlavou.
„Tak… se aspoň nedívej.“ Na tohle mi svolně kývne. Fakt super, takže já se tu před ním mám svlíkat? Tohle asi špatně rozdýchám. Dojdu k tašce a pomalu se v ní začnu přehrabovat. Stále doufám, že se nade mnou slituje a odejde, ale on se k tomu očividně nemá, sakra… Co budu dělat? Vytáhnu si kraťasy a tílko. Tom sedí na posteli a pozoruje mě.
„Ehm… mohl by ses otočit?“
„Jo, furt.“ Tom se navztekaně otočí. Aspoň něco. Svlíknu si tričko, chci si obléct tílko, ale někam zmizelo.
„Tome!“ syknu.
„Copak? Já se nedívám.“ Ne on se nedívá, ale má ten blbej kus hadru v ruce.
„Ha ha. Dej to sem.“ Natáhnu k němu ruku.
„Kde jsi? Já tě nevidím, nemůžu se otočit přece.“ Mluví naprosto vážně, ale cukaj mu koutky. Dlaní se dotknu jeho prstů, abych si to vzal, ale okamžitě se ocitnu na posteli.
„Co to…“
„Jsi tak krásný, když se zlobíš.“ Pošeptá mi do ucha. Zamrazí mě, když se rty dotkne pokožky. Ruce mi drží za hlavou, ale ne nijak silně.
„Dovol mi to, Bille. Dovol, abych ti ukázal ten krásný pocit. Dovol…“ špitá mezi polibky, kterými pokrývá můj krk. Tělem se mi rozbíhá příjemné teplo. Nadzvednu hlavu, abych mu udělal více prostoru. Povolí stisk dlaní a plně se věnuje krku. Hladí mě po pažích. Přivřu oči pod návalem slasti. Tohle jsem dlouho necítil. Vlastně jen párkrát. Vždycky jsem totiž uspokojoval Davida já, on mě nikdy. Nikdy se mě tak jemně nedotýkal, vždycky to byl jen jeho penis a jeho potřeby. O mě se nestaral.
„Tome…“ vzdychnu. Zvedne ke mně hlavu. Rozšířenýma zorničkama sleduju jeho počínání. Lehce se pokládá na mě a přibližuje se.
„Neublížím ti.“ Špitne a přitiskne se mi na rty. Nevyvíjí žádný tlak, jen čeká, co udělám. A já váhám. Mám nebo nemám? Nakonec povolím sevřené rty a on to bere jako souhlas. Vnikne jazykem dovnitř a vybízí mě ke spolupráci. Váhavě se přidám. Zrychleně oddychuju, musím přiznat, že Tom líbá mnohem lépe než David. Dlaní mi přejede po krku, hrudi a nechá ji na boku.
„Bille… chci, abys věděl, že mě vzrušuješ. Opravdu hodně, a že tě moc chci.“ Zavzdychá. Poplašeně se odsunu. Proč to musí zkazit?
„Klid… já počkám, až budeš chtít sám.“ Hladí mě po tváři.
„Nedovolím ti to.“ Upřeně se mu zadívám do očí.
„To říkáš teď, protože… protože mi ještě nevěříš.“ Tom má pravdu. Zatím mu opravdu nedůvěřuju tak, že bych mu teď měl dovolit něco intimního.
„Nikdy.“ Chci se zvednout.
„Bille… mám tě opravdu hodně rád.“ Pustí mě. Rychle se zvednu a uteču zbaběle do kuchyně. Musím se trochu vzpamatovat.
(Tom)
Vzrušený jsem zůstal ležet na posteli. Tyhle moje kecy, které jsem mu řekl, ho musely asi hodně vyděsit. Měl jsem takovou chuť si ho vyhonit. Potřeboval jsem to a taky vím, že se toho od Billa v nejbližší době nedočkám, možná, že… ne, nevěřím tomu. Sice značně polevuje ve svém odmítání, ale neudělá to. Dlaň si přitisknu na rozkrok a zavzdychám. Sakra, Tome, přece si nevyhoníš péro první den dovolené. Nebuď nadržený… když já, ale neměl sex už týden. Jo, týden. Od té doby, co se objevil Bill. Nebudu si ho honit. Tečka. Moje rozhodnutí nabírá platnosti odteď. Prudce se zvednu a zamířím do kuchyně. Tipoval jsem, že Bill zdrhnul do koupelny, ale očividně jsem se spletl, protože stojí u linky a zamyšleně kouká z okna. Tiše jako myška se k němu přiblížím a pohladím jej po boku. Lekne se a prudce se otočí.
„Tome, tohle mi nedělej.“ Čertí se… je fakt sladkej.
„Lekl ses hodně? Promiň.“ Pohladím ho po tváří, ale překvapí mě, že se do dlaně opře. Nechci jej furt uhánět, vím, že je zmatený, ale chci mu ukázat, co může získat, dovolí-li mi být s ním. Chci, aby věděl, že umím být jemný, a že o něj stojím a všímám si ho. Udělám krok k němu, zbystřil, ale nehnul se. Čelem se opřu on to jeho.
„Převrátil jsi mi život naruby.“ Špitnu.
„Proč?“
„Protože jsem nikoho nechtěl získat tak moc, jako tebe.“ Lehce jej políbím na tvář. Ano, na tvář, nikam jinam. Bill mě vykuleně pozoruje. Doufám, že mi uvěří, že nechci jen jeho tělo.
„Nezajdeme k moři?“ zeptám se. Přemýšlí, ale nakonec se usměje a kývne.
„Zůstaň tady. Jdu se převléct, ok?“ uculí se a chce se vykroutit. Lehce jej chytnu za zápěstí, rozšíří oči, ale mlčí.
„Jsem rád, že jsi jel s náma.“ Pustím ho. Stojí, kouká, ale pak se zase krásně usměje a rozeběhne se do pokoje. Když nad tím přemýšlím, Bill začíná váhavě spolupracovat a MOMENT!!! Já nechal v pokoji ten jeho mobil, po kterým tak touží. Já jsem debil. Rozeběhnu se směrem do pokoje a rozrazím dveře. Bill se zrovna dooblíkával a já zahlédl kousek bledé kůže na zadečku. Bill se poplašeně otočí, ale vzápětí soptí vzteky. Nabroušeně se ke mně přibližuje.
„Co jsem ti, sakra, řekl, Tome?“ zaječí na mě. Nejsem schopen reagovat. Krev se mi nahrnula do hlavy a nejenom tam. Zavřu oči, abych se trochu uklidnil.
„Tak slyšíš mě?“ Žduchne do mě. Zatřepu hlavou.
„Co?“ nechápu.
„Idiote!“ sykne a jde pryč.
„Bille, notak.“ Chytnu jej za boky, když se kolem mě chce prosmýknout.
„Nešahej na mě!“ zavrčí. Tahle situace mi připomněla naše první setkání. Přimáčknu ho na zeď.
„Nějak se ti vrátila bojovnost.“
„Mno a? To je moje věc!“ škubne sebou.
„Bille, nechci se hádat. Jsme na dovolený. Zakopejme válečnou sekeru alespoň tady. Hm?“ opravdu se s ním nechci hádat.
„Tak dobře, ale jenom tady.“ Odsune se a zmizí za dveřmi.
(Bill)
„Líbí se ti tu?“ ozve se za mnou. Otočím se. Stojí tam Gordon se Simone a objímají se. Pocítím záchvěv zoufalství. Chci, aby mě taky někdo objal, silně přitiskl k sobě a chránil. Já vím, že mám tu možnost u Toma, ale zatím si nejsem jistý, jestli si jen nehraje, jestli to myslí opravdu vážně.
„Je tu pěkně.“ Kývnu nakonec.
„Můžeme se jít projít a ukázat ti to tady.“ Navrhne Simone. Pokývu hlavou, ale…
„Co kdyby šel jen s Tomem? My si zajdeme na víno.“ Navrhne Gordon.
„Nemyslím, že je dobrý nápad, aby šli s Tomem sa…“
„Je to dobrý nápad a rád půjdu.“ Skočí jí do řeči ten dredatý lovec.
„Ok… vše je dohodnuto. Tome, tady máš druhý klíč. Užijte si to.“ Vrazí mu malý klíček do dlaně a táhne Simone pryč.
„Tak jdeme spolu.“ Pousměje se vítězně.
„Hmmm…“ otočím se na patě a pomalu odcházím. Jestli půjde Tom za mnou, je jeho věc.
„Bille…“ uslyším za zády. Tak přece jen mě doběhl.
„Zpomal.“ Zafuní. Tázavě pozvednu obočí, ale nekomentuju to. Potichu kráčíme vedle sebe, ale ani jeden nemá odvahu začít jakýkoliv rozhovor.
„Tom…“
„Bill…“ oba naráz vyhrkneme jméno toho druhého. Zasmějeme se a to značně uvolní atmosféru.
Dojdeme až na pláž. Kecnu sebou do písku, Tom hned vedle mě. Západ slunce nad mořem…to vidím poprvé. Po očku sleduju Toma, který se nenápadně přibližuje. Když se mě dotkne kolenem, zachvěju se. Zase na mě leze splín, že nemám nikoho, kdo by mě objal. Možná bych, ale někoho mohl mít.
„Tome?“ brouknu. S jiskrným pohledem se na mě podívá a čeká, co ze mě vypadne.
„Já… víš… mohl bys…“
„Co?“
„Mě obejmout?“ zrudnu. Tom se vyšvihne na nohy, asi jsem to podělala, ale překvapí mě, že si sedne za mě a obejme mě rukama i nohama. Trochu prkenně se o něj opřu. Nic nedělá, jen mě nechává se opírat o jeho vypracovanou hruď. Zhluboka se nadechnu a naprosto se uvolním. Všimne si toho a dlaně spojí na mém bříšku. Hlavu si mi opře o rameno.
„Tohle je nádhera, nemyslíš?“ zašeptá mi do ucha a mnou projede další záchvěv. Co se mnou tenhle kluk dělá, je přímo neuvěřitelný.
autor: Mykerina
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
Povedenj díl.Vůbec celá povídka krásná honem piš dál xD
Mě se pořád zdá, že ho Tom strašně uhání. Jde na Billa moc rychle po tom co zažil, ale jinak je to docela povedený a jsem zvědavá jak bude Simone reagovat dále až se to mezi nimi rozvine.
Juuu krásný dílek…..těším se na další…snad bude brzo x)
Taky se mi zdá že Tom ho uhání….zdřejmě zapojuje pořád ten dolní mozek xDD
lááska, lááska, lááska…x)))
Myker proč je ten Bill takovej dement? xD
Billovo předsevzetí se pomalu porušuje :D:D
tak sladky xD
Hezoučké!!!!♥
no ale to je sladké^^
…neříkal Bill náhodou že mu nic nedovolí? xDD…Tyjo bejt já na Billovym místě a Tom mi říct líbíš se mi tak mě budou muset odvýzt na psychinu xDD
Přiznám se, že nechápu… Billa naprosto nechápu… Neustále říká, jak mu nic nechce dovolit… a pak… Už se asi budu muset smířit, že Tom má v téhle povídce naprosto dokonalý, nebezpečně obrovský charisma… A v konečným důsledku je to..naprosto luxusní a kdybych mohla tak si proto letím ihned do knihkupectví.. Proč sakra musím šetřit barvou v tiskárně???
[11]: jj máš pravdu..hned by som pre to bezala do knih kupectva..je to fakt nádhera tento príbeh..a s tým Billom mas uplnu pravdu.fakt..
uz sa tesim na dalsi dielik tak sup sup…
naprosto fantastický díl!!! jen čekám na reakci Simon, to mě fakt zajímá. má doma takovýho děfkaře a teď si to dá i s chlapečkem? tedy kdyby jen tak s nějakým chlapečkem 🙂