autor: LilKatie Tom pomohl nedůvěřivě vypadajícímu Billovi nastoupit do auta, připoutal ho a usmál se na něj. „Tome, zlato, vždyť snad není malé dítě, umí se připoutat sám…“ protočila oči Adriana a nastoupila na místo spolujezdce. Tom to nijak nekomentoval, zavřel dveře,
autor: LilKatie „Tak tohle dej, jo, hlavu sem a… no tak… skvěle.“ Tom se usmál, když se mu konečně podařilo Billa obléknout do tílka. „No vidíš, dokonce ti to i sluší…“ Bill se začervenal. „Děkuji ti.“ „Jo, nemáš zač-“ Tom na něj
autor: LilKatie Zatímco lidé nad zemí se před bouřkou mohli schovat do svých útulných domovů a přečkat vše hezky v teple, klidu a bezpečí, pro mladého prince všechno nebylo tak růžové, jak se zdálo. Když se totiž konečně odvážil vrátit se zpátky
autor: LilKatie „Andreasi, no tak, neblázni! Co se děje?!“ volal Bill za kamarádem, který ho nad hladinou zatahal za ploutev na varování a uháněl do hlubin oceánu, Bill nemohl nic dělat a musel za ním, věděl, že se něco děje a že
autor: LilKatie „Tak povídej, co jsi sakra zač a proč jsi tady?“ Bill šokovaně zamrkal, takhle rychlou a intenzivní interakci opravdu nečekal, až z toho sjel na zem. A Andreas, velký hrdina, se za něj urychleně schoval. Hrdina, pomyslel si Bill a
autor: LilKatie Bill uháněl, co nejrychleji uměl, aby se dostal zpátky do zámku, než se po něm někdo začne shánět. Ať se ale snažil být potichu, jak chtěl, zrovna když se přikrýval a snažil se lehnout si, obklopilo jeho postel stádo zvědavých
autor: LilKatie Zdravím! Nejdřív bych vám chtěla strašně moc poděkovat za všechny komentáře a reakce (ať už tady nebo na mým blogu), jsem za to nesmírně vděčná a je to pro mě takový nakopnutí, abych co nejrychleji psala dál 🙂 Chci říct,
autor: LilKatie Voda byla toho dne klidná, vánek si lehce pohrával s vlnkami a nad hladinu vyskočila jedna z pestrobarevných rybek, které se povedlo na poslední chvíli uniknout zobáku racka letícího kolem. S úlevou si oddychla a zamířila do hlubin oceánu, který
