autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Zalapám po dechu, otevřu oči a prudce se posadím. „Bille… Bille!“ volám zmateně a rozhlížím se po prázdné ložnici. Splašeně oddechuji. Cítím po celém těle studený pot. V hrudi mi tak silně bije srdce, jako by
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Bille,“ vzdychnu tiše a přichytím ho za bok. Natisknu si ho na sebe a přetočím se přes něj, čímž ho zalehnu. Miluju, když se přetáčíme a hrajeme si spolu. Pobaveně mu vydechnu do tváře a opět
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Rozejdu se v naprosté tichosti zpět do ložnice k té nemluvné bytosti. Zavřu za sebou dveře a jdu k oknu. Venku je vítr a je zataženo. Obloha je skoro až do černa zbarvená. Ani jediná hvězdička
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Jakmile se za Tomem zavřely dveře, zabořil jsem se zpět do pohovky a smutně povzdechnul. Věděl jsem, že za ním jet musí, ale stýskalo se mi už teď. Byl jsem rád, že je tu konečně víkend
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Večer jsme se rozhodli s Billem spolu strávit doma. Byli jsme oba líní a unavení, tak jsme se dohodli, že si pustíme nějaké filmy. „Pozór, Thomas letí,“ zavolám se smíchem a skočím na gauč k Billovi,
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Probudí mě ohavný zvuk budíku. Stěží rozlepím oči a mžourám do tmy. Vidím jen černo. Wtf? Chci se zvednout, ale narazím hlavou do něčeho tvrdého. Zaduní mi v hlavě. „Do prdele,“ zavrčím a snažím se to
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Chvilku mi jen tak Tom v posteli pobrukuje, ale pak si ho přitáhnu zase k sobě a něžně ho políbím. „Chce se ti spát?“ zeptám se, přičemž mu palcem začnu přejíždět po bradě. Zase už cítím,
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL V práci to bylo úmorné. Navíc jsem tam kvůli včerejšku musel zůstat vážně až do večera. Bylo to dlouhé. Zvlášť, když jsem celý den o Tomovi nic nevěděl. Nenapsal mi ani nezavolal. Měl jsem strach a
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Jdeme s Billem z obchoďáku. „Bille?“ ozve se najednou. Zaslechnu klučičí hlas. Bill hned zvedne hlavu a zůstane stát jako opařený. Zastavím a vzhlédnu. Wtf? Podívám se na Billa, poté kam směřuje jeho pohled. Ježiš, co
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Šup, šup, hni se,“ zasměje se Bill. Postaví na stolek tělové mléko, které přinesl, a začne mi rozepínat mikinu. „Hmmm,“ zabručím a pomalu se posadím. Všechno mě bolí, skoro necítím tělo. „Ale no tak, nebruč,“ usměje
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL „Tak já jdu, jo?“ podívá se na mě Tom z obýváku. Už má mikinu i čepici. Když se na něj podívám, moje naštvanost opadne. Já se na něj moc zlobit nedokážu. „Dobře,“ vydechnu a nechám ho
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL I přes to, že jsme měli zatažené žaluzie, mě probudilo světlo, které mě nepříjemně šimralo na obličeji. Hned jsem se zahrabal obličejem pod polštář a snažil se to přehlížet, ale nakonec jsem se opět vyhrabal a
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Jemně nasávám Billovy rty do svých a hraji si s nimi. Pohladím ho znovu po podbřišku a přimáčknu. Musí to tak pnout. Neumím si představit, kdyby tohle udělal on mně. Nejspíš bych vyletěl z kůže. Nebudu
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Zanedlouho mi Tom ale stěnu odtáhnul a vlezl si zpět ke mně. Tváří se neutrálně a nic neříká. Stalo se snad něco? „Ahm, o co šlo?“ „Robert.“ To jediné stačí. Uvnitř mě skoro až zamrazí, jakmile
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Vyjedeme na patro a přijdeme k mým dveřím. Hned tady si může Bill všimnout první změny. Koupil jsem novou rohožku. Velký to čin. „Tome, čeho všeho se týká to překvapení?“ uculí se po chvíli, když nemůžu
