Když zarachotily klíče v zámku, Bill sebou trhnul a z rukou mu vypadla krabice s vločkami, které si připravoval k snídani. Po probuzení jej uklidnilo zjištění, že Tom není doma a on tak bude mít čas srovnat si o samotě myšlenky. Tupá
(A/N: Původně jde o drabble se zadanými slovy mříže, skate a tričko. Trošku se to natáhlo 😉 Chtěla bych poděkovat Janičce, že mě nevědomky dokopala poslat to. Sama bych na to asi neměla odvahu. Díky ;)) Tma vystřídala šero. Nadvláda noci nad
Mám já tohle zapotřebí, ptám se sám sebe už posté. A pokaždé dostanu tu samou odpověď. Chtěl jsem to tak. Pamatuji si na bezesné noci, kdy jsem jen snil. V tu chvíli jsem míval pocit, že mě slyšíš a odpovídáš na mé
Proběhl posledními proudy dešťové vody, valící se z oblaků a schoval se v omšelém a oprýskaném paneláku. Zaklapl skleněné dveře a chvíli naslouchal bubnování deště. Koženou bundu si přitáhl víc ke krku a její lem si stáhl ke kalhotám; nosit takovéhle mini
Bill bezmyšlenkovitě vstal. Bratr se na něj celou tu dobu příliš upřeně a se zájmem díval a on měl strach, že před ním svůj vztek a zklamání nedovede skrýt. Chtěl se konečně dostat z téhle postele, která mu dnešní noc bude jistě
Bill seděl na posteli ve svém pokoji, na klíně notebook. Zabíjel čas surfováním po netu, čekal na svého brášku, který by se každou chvíli měl vrátit z noční pařby v místním klubu, za doprovodu Georga a Gustava. Naivně doufal, že ho kluci
Normálnym písmom je minulosť, kurzívou prítomnosť… Bushido sedel na Billových nohách a hladil Billa po peknom pevnom zadočku. Bill mal tvár zaborenú do vankúša a pokúšal sa myslieť na niečo pekné. Napríklad na to, ako opäť uvidí Toma. Jeho myslenie prerušila ostrá
Bill se znovu pokusil o spánek, ale opět neúspěšně. Dnes mu prostě odpočinek nebude dopřán, cítil se mizerně a očima, které mu začínaly mírně slzet, hypnotizoval zářivě bílý strop nad svou hlavou. Z transu jej probral až Tom, který se několikrát nemotorně
Normálnym písmom je minulosť, kurzívou prítomnosť… Bill sa prebral v nejakej chatrči. Poobzeral sa dookola. Bola tu len posteľ, na ktorej teraz ležal, jedna sedačka hneď pri posteli, stôl a krb. V krbe pukotal príjemný ohník a v sedačke sedel Bushido. Bill
Poviedka je inšpirovaná románom od Stephena Kinga. Normálnym písmom je minulosť, kurzívou prítomnosť… Bežal pomedzi husté stromy. Svetla bolo čoraz menej – poprvé preto, lebo nevedomky bežal čoraz hlbšie a podruhé, čo bolo snáď ešte horšie, deň odchádzal spolu s chlapcovými silami.
Všetkým, ktorí ma tešia svojimi komentármi =) V kostole sa už zhromaždila pekná hŕstka ľudí. „Nezabudli na neho,“ šťastne pošepkal Tom chlapcovi vedľa seba. „Pravdaže nezabudli,“ ubezpečil ho chlapec stojaci vedľa neho z druhej strany – takmer už dospelý muž. Bolo to
Jej pery sa približovali a ja som vôbec nevnímal, čo robím. Omámene som sa tých pier dotkol. Mala ich hebké, ako on. Razom som odskočil, keď som si spomenul, že toto by som vážne nemal robiť. Mám predsa svojho Billa! Ale bolo
Poviedku venujem môjmu fanklubu. S láskou =o* Tých pár použitých veršov som si požičala z pesničky Lonely day od super skupiny System Of A Down. Veselo si kráčal cez lúku, plnú kvetín. Na chvíľu zastal, poobzeral sa po tej kráse naokolo a
„Je to iné,“ povedal chlapec sediaci na lavičke a v očiach ho štípali slzy. „Prečo?!“ „Ja neviem, niečo sa stalo. Vyhaslo to.“ „Nie… Tom, nie…“ Tom sa smutne usmial. „Nie je to také, ako na začiatku. Vidím to aj na tebe, Bill.“
Tuším som kedysi dávno sľúbila, že v jednej poviedke ich nechám žiť oboch… Pero v ruke sa mu triaslo a z hrdla sa mu tlačili vzlyky. Priložil pero k papieru, ale stále v sebe nenašiel tú odvahu napísať to, čo musel. Zatvoril
