Lekla jsem se! Prudce jsem se napřímila a zmateně se podívala na příchozího. „Jsem se tě lekla, tohle mi nedělej!“ oddechla jsem si a znovu se opřela do sedačky. „Promiň, nechtěl jsem tě polekat.“ Odpověděl a posadil se těsně vedle mě. Sakra,
Dny plynuly a já nemohla dostat z hlavy tu zpropadenou scénu z koupelny. Dokonce se mi o tom už i zdálo. Kdybych řekla, že mě alespoň v koutku duše nemrzelo, že ten zájem o mě jenom předstírali, tak bych lhala. Bill se
,,Dále,“ odpovím na zaklepání a opět sem zaujatě věnuju časopisu. ,,Ahoj,“ pozdraví mě strejda. Ajaj, to už je tady?? ,,Čau,“ odpovím. ,,Viděl jsem, co se včera stalo,“ řekne a posadí se na pohovku. Hm, super, takže o mý neschopnosti už ví evidentně
Kde jsem? Sakra, já nejsem u sebe v pokoji! Jo už si vzpomínám… pizza, film… otočím se, abych dosáhla na mobil do kapsy a tím proberu Billa, kterej leží vedle mě. ,,Bille… jsou dvě v noci, měla bych jít k sobě…´´ ,,Ne,
,,Jejda… před dvaceti minutama mě chtěli roztrhat na kousky a těďka po mě hazej vázy… myslím, že se můžu považovat za mega star,“ zasměje se osoba ode dveří. ,,Promiň, já jsem nechtěla, Bille,“ řeknu a padnu na pohovku. ,,Co se děje?“ zeptá
,,Kelly?“ ,,Ahoj strejdo, co potřebuješ?´´ ,,Musím něco zařídit….dneska tady zůstaneš jen Tony, Jimmy a ty, jo?´´ ,,Fajn.´´ ,,Určitě to zvládnete? Je sice ten koncert, ale myslím, že to nebude tak hrozný. Opravdu se na to cítíš? Je to přece jenom trošku náročnější,
Tom tiše jako myška vklouzl do Billova pokoje. Přes neproniknutelnou tmu jen stěží zahlédl tělo svého bratra, které leželo v bělostných přikrývkách. Pomalounku se začal v posteli převracet, až se obličejem otočil směrem ke dveřím, ve kterých Tom stál. Úplně ho bodlo
„Tak, teď už víš úplně všechno,“ povzdychl si Bill. V místnosti zavládlo úplně ticho. Bill si znova lehl na gauč a oči upřel na strop. ¨ „Bille, já nevím, co na to mám říct. Já ani netušil… Ve snu by mě nenapadlo,
„Počkej, ale vždyť.. přece..“ Gustav nenacházel slova. „Přece tohle všechno se stalo včera, ne?“ dokončil konečně načatou větu. Bill jen zlomeně přikývl. „Proto jste včera tak rychle vypadli. Pořád mi to nedávalo smysl, zvlášť když Tom říkal, že se chce opít do
„To od něho bylo moc hezké,“ usmál se Gustav. Bill jenom krátce přikývl. Oči se mu leskly vzpomínkou na ten krásný večer. „A za celou dobu vám na to nikdo nepřišel?“ zeptal se bubeník. „To si piš, že přišel. Dokonce víc lidí
„Já nevěřím, že by něco takového dokázal udělat. Tom je sice děvkař, ale že by to udělal Georgovi a vlastně i tobě. To mi nějak nesedí,“ kroutil hlavou Gustav, připadalo mu, že ji má čím dál tím těžší. „Je mi líto Gustave,
„Na ten den si vzpomínám, nevěřím, že jsem nic nepoznal,“ mnul si Gustav oba spánky. Příval informací ho tížil a rozbolela ho hlava. „Tajíme to už dlouho,“ pokrčil Bill rameny a znova popotáhl. „Nemáš kapesník?“ upřel svoje čokoládové oči na bubeníka. Gustav
Bill vylezl se sprchy a utíral se ručníkem. Natáhl si jen boxerky a zadíval se do zrcadla, bylo celé zamlžené. Jediným tahem z něj setřel sraženou páru. Horký vzduch v koupelně ho tlačil do očí a byl celý omámený. Opřel se o
„A takhle to všechno začalo,“ popotáhl smutně Bill a hřbetem ruky si setřel slzy, které mu už dobrou půlhodinu nezadržitelně stékaly po tváři. „Tím mi chceš říct, že nebýt toho snu, asi se vůbec nedáte dohromady, jo?“ zeptal se urostlý chlapec a
Mocky děkuji za vaše komentíky !Opravdu! Přestávalo mě to bavit psát, ale vy umíte člověka pořádně nakopnout, aby napsal pokráčko.Už žádnou vícedílnou nechystám, možná sem tam napíšu jen jednodílovou.A vážně obdivuji ty, kteří píšou řadovou, to bych já nedokázala, to se přiznám.
