The Crow 3.
Moc vám chci poděkovat, vám všem, co to čtete, co píšete komentáře. Opravdu to moc potěší když sem napíšete komentík. Tom Tak mám všechno hotovo, co mi řekl Bill, dokonce i sbalený kufr. Mám ale takový divný pocit, že se něco stane,
The Crow 2.
Bill ,,Tome, to co sem řekl…..to byla záchrana.´´ „Co? To byla záchrana?Že jsi řekl, že ho miluješ. Takže to, co jsi říkal mě, byla jen lež celý dva roky!´´ ,,Tome neřvi, prosím, uslyší tě.´´ ,,Mě je to fuk, že mě uslyší, ty….ty
Rette Mich 10. (konec)
Bill se probudil a na chvíli se zaposlouchal do dešťových kapek, které v poklidném rytmu dopadaly na okenní římsu… jedna za druhou. Nikdy dřív neměl potřebu zpovědi, nikdy nevěřil v Boha. Přesto mu jeho srdce dávalo svíravou bolestí každým dnem více a
Rette Mich 9.
Tom pomalu otevřel oči, ale po chvilce je zase spokojeně zavřel. Přece jen to nebyl sen. Bill tiše oddechoval vedle něj, jednu ruku intimně položenou na jeho útlém boku. Znovu zamrkal řasami. V šeru pokoje pozoroval Billovu téměř holčičí tvář, tak klidnou,
Rette Mich 8.
Tiše k němu došel a podřepl tak, aby měli oči v jedné úrovni. Bill plakal. Toma to vyděsilo stejně silně, jako tehdy, když se vrátil celý nešťastný z parku. Z líčidel mu zbyly jen špinavé čmouhy a vlasy měl slepené a zplihlé
Rette Mich 7.
Tom vyšel ze sprchy a zabalil se do bílého froté ručníku. Trošku se na sebe zlobil, že bratra odmítl, když s ním chtěl po příchodu domů mluvit, ale prostě na něj neměl náladu. Nechtěl už trápit ani sebe, ani jeho. Takhle mu
Rette Mich 6.
Tom doběhl k rozlámané lavičce, kterou nejspíš rozmlátili zdejší puberťáci a unaveně se posadil na její okraj. Nemohl uklidnit splašený dech, v krku ho štípalo, ruce se mu klepaly. Nechápal, jestli se mu tohle všechno zdálo, protože si v nitru duše přál,
Rette Mich 5.
Bill seděl tiše na své posteli a snažil se utřídit splašené myšlenky. Pro jistotu vstal a pokoj zamkl. Ještě nebyl připravený na to se s Tomem setkat. Vzal černý sprej, který se celou tu dobu povaloval u rohu postele a na sněhově
Rette Mich 4.
Bill se vyčerpaně posadil na svou postel. Jak dlouho je tomu od doby, co byl naposledy doma? Jak je to dlouho, co se mohl cítit tak bezpečně? Po nekonečně dlouhé době mohl dýchat o něco svobodněji bez pocitu, že je pro druhé
Rette Mich 3.
Bill pomalu usínal na vedlejší posteli a nevnímal bratrovy věty, které vylétaly jedna za druhou, ale ani jediná nedávala sebemenší smysl. „Dobrou noc bráško.“ Možná, kdyby se víc snažil naslouchat, konečně by pochopil. Toma probudilo bodavé, ostré slunce, které jej nekompromisně vyhnalo
Rette Mich 2.
Bill si jen tiše povzdychl. Byl tolik unavený bratrovými nečekanými útoky a výpady, kterých si navíc všímalo i nenechavé okolí. Palcové titulky volaly ze všech časopisů a novin: NEROZLUČNÁ DVOJČATA ŘEŠÍ PONORKOVOU NEMOC. ZÁVIST NEBO SKRYTÁ NENÁVIST?? Pokaždé je rozčíleně roztrhal, ale
Brotherly love 1.
„A jaký máte mezi sebou s bratrem vztah? Rozumíte si dobře?“ zeptal se moderátor jednoho televizního pořadu. Bill už ani nedokázal spočítat, kolikrát na tuhle otázku odpovídal a ani nechtěl vědět, kolikrát ještě bude muset. „Ano, s Tomem si rozumíme perfektně. I
Twincest Reden
Předmluva: Tuto povídku jsem napsala na motivy písničky Reden a vyprávění kluků, jak tato písnička vznikla. Avšak já to vidím naprosto jinak:)) A pořád někde v hloubi mé twincest duše doufám, že to takhle vážně je… Nemusí úplně do detailu, jak to
The Crow 1.
Snad co bych chtěla k této povídce říct, je to moje první povídka. Předem děkuji za komentáře i za ty negativní, jo omlouvám se za chyby. Kolem půlnoci šel zamilovaný pár směrem k parku. Bylo to už dlouho, co dvojčata Kaulitzových k
Tajemství
Bill spokojeně seděl na své posteli a právě se snažil napsat nějaký nový text, když někdo zaklepal na dveře. „Dále.“ Ozvalo se cvaknutí a do pokoje vstoupil Tom. „Potřebuješ něco?“ optal se Bill a se zájmem bratra pozoroval. Není to dlouho, co
