Erfüllende Träumen II 51.
„Je konec, jdi pryč.“ Krátká, staccatová slova. Opakoval je stále dokola, jako by chtěl, aby se mi vyryla hluboko do mozku. Stál jsem tam a nechápavě se na něj díval. „Proč?“ To bylo to jediné, na co jsem se v danou chvíli
„Je konec, jdi pryč.“ Krátká, staccatová slova. Opakoval je stále dokola, jako by chtěl, aby se mi vyryla hluboko do mozku. Stál jsem tam a nechápavě se na něj díval. „Proč?“ To bylo to jediné, na co jsem se v danou chvíli
„To není možný,“ vydechl nevěřícně s vytřeštěnýma očima. „To ses asi spletl.“ David zavrtěl hlavou. „Nespletl, bohužel ne.“ David odstoupil od okna a posadil se na prázdnou židli. „Když jsme byli na turné, přistihl jsem ho jednou na chodbě, jak se s
………současně v domě Lucase Wagnera……. Laura si nervózně poposedla a přehodila si nohu přes nohu. „Děkuju,“ přijala nabízenou sklenici banánového džusu. Bojácně zdvihla oči. „Co mu mám podle tebe říct, když se znovu zeptá?“ Lucas usedl do křesla naproti ní. Zkoumavě si
„Půjdu taky spát, dobrou, tati,“ rozloučil se Bill asi o patnáct minut později. Zvedl své dlouhé tělo z křesla a s předstíranou únavou zamířil do chodby ke svému pokoji. „Dobrou, Bille, dobrou… taky půjdu spát. Ráno mě čeká vstávání a náročný den,“
úplně nejvíc nejlepší..xDD by T.K. Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
Sex byl vždycky silnou stránkou našeho vztahu… možná proto jsem ho použil i jako prostředek, jak si připoutat Billa ještě blíž, pevněji. Není to fér. Není… stokrát není, ale jinou zbraň než sám sebe v ruce nemám. Ta hrozba tu stále je.
O půl hodiny později už všichni tři seděli pohodlně usazení v obýváku a po dobrém jídle odpočívali. „Tak nám už prozradíš to překvapení, Bille?“ zeptal se otec. „No jo,“ zakoulel Tom očima, „skoro jsem na to zapomněl. Tak co?“ Bill lehce zčervenal.
Laura udiveně vytáhla obočí. Hbitě sáhla po zapalovači a hodila ho do kabelky. „To je moje věc,“ odsekla obdivuhodně sebejistě. Tom ji chytil za ruku. „Nehraj si se mnou.“ Škubnul s ní. „Odkud ho máš? Komu patří?“ „Do toho ti nic není.“
Schůzka skončila patovou situací. Tom se zaseknul, že se společností, která má co do činění s Lucasem Wagnerem, on nikdy spolupracovat nebude. Bill se zase natruc rozhodl, že nabídku přijmout chce. Gustav a Georg by byli asi také spíš pro, ale nerozuměli
„Gustave?“ oslovil Tom šeptem bubeníka o dva dny později, když uklízel kytaru do stojanu, stojícího vedle bicí soupravy. Bylo pozdní odpoledne, po zkoušce… „Něco bych od tebe potřeboval,“ dodal a bázlivě se otočil, jestli někdo není poblíž. „Povídej,“ vyzval ho Gustav. V
„Co tu dělá?“ zasyčel Tom na Davida, jakmile k tomu byla vhodná chvíle, a kývnul bradou směrem k Lucasovi, živě diskutujícímu s Billem. No jasně, s kým jiným. „Říkal jsem ti, že nám shání peníze, něco dává i ze svého,“ David se
…………..o týden později………………. „Tak Bille, pozor! Vezmeme to ještě jednou.“ Zazněl pokyn, klapka cvakla, kamery se rozsvítily a veškerá pozornost se znovu, ten den už asi po stopadesáté, upřela na Billa. Předklonil hlavu a zatřásl dlouhými vlasy. Prudce se narovnal, ve tváři
Čtyři dny, které měla dvojčata strávit na ostrově sama, utekly tak strašně rychle, že když se jich jejich kamarádi po příjezdu ptali, jak se měli a co celou dobu dělali, jen se po sobě rozpačitě podívali a mlčeli. Celá čtyřka seděla právě
Pozoruju sníh, který se sype za oknem. Zatímco tu sedím v teple, venku je hotová Sibiř. Mám zlost. Jindy by mě pohled na jemňoučké bílé vločky naladil na příjemně romantickou zimní náladu, ale teď rozhodně ne. Po tom co se mi zdál
„Tobě nevadí, že si sem tahá ženský, i když seš tu s ním?“ zeptal se David znechuceně Billa. Mladší z dvojčat tázavě zdvihlo obočí. „Jak to myslíš?“ „No jak asi… někoho tu má… nebo měl. Copak sis nevšiml, jak vypadá? Ty zarudlý