Vyměněné role 2.

,,Co sem udělal špatně?“ ptal se sám sebe Tom, když seděl skrčený do klubíčka u sebe v pokoji. Neměl daleko k pláči. Proč mu tak ubližuje? To nevidí, jak moc ho to ničí? ,,Jistě že nevidí, vidí jen sám sebe,“ ušklíbl se Tom a zvedl se ze země, kde měl doposud své útočiště. Pomalými kroky přešel ke dveřím a lehce vzal za kliku. Vyšel na chodbu a rozhlédl se kolem sebe. Má za ním jít, nebo se na to má vykašlat a konečně se smířit s tím, jaký Bill je? Jestli za ním půjde, ví, že bude předhozen dalšímu bratrovu výsměchu. Ale zase bude s ním. A o to mu jde – být se svým Billem…

Došel ke dveřím bratrova pokoje a naposledy se rozhodoval. Má to udělat? Nemá to udělat? ,,Ano,“ řekl si slabě pro sebe a vzal za kliku. Potichu otevřel dveře a vešel do pokoje. Svítila tam už jen malá lampička vedle Billovy postele. Zadíval se tím směrem a na rtech mu hrál slabý úsměv. Sice ho bolelo všechno, co mu Bill dělá, ale přesto přese všechno, on ho miluje. Ještě chvíli stál zamyšleně ve dveřích a představoval si, jaké by to mohlo být, kdyby byl Bill alespoň trochu takový, za jakého ho všichni mají..

,,Chceš něco?!“ Trhl sebou. Přes svou zamyšlenost si ani nevšiml, že se Bill probral a probodává ho svým pohledem. Znejistěl. ,,Já… já jen…“ zakoktal se a najednou mu vyschlo v ústech. Bojí se. On se bojí vlastního bratra.

,,Co ty?! Zase mi chceš něco vyčítat?! Nemám na tebe náladu,“ odsekl ho Bill. Nevadilo mu, že se do bratrových očí tlačí slzy, ani to, jak je na něj hrubý. ,,Nechci ti nic vyčítat… Chci… chci jen být s… s tebou,“ dostal ze sebe Tom těžce a snažil se potlačit slzy. Slíbil si, že už kvůli němu neuroní ani slzu.

,,Hm,“ broukl jenom Bill. Viděl v tom něco jiného než jeho bratr. Ten toužil jen po jeho blízkosti, ale Bill? Tomu šlo jen o zábavu, o nic jiného. Jen si se svým bratrem hrál. Vysmíval se jeho naivitě a zamilovanosti. Když byl s Tomem, šeptal mu slova lásky, ale nikdy to nemyslel upřímně. Věděl, že jej bratr doopravdy miluje, ale viděl v tom jen pozitiva. Věděl, že díky tomu si s ním může dělat to, co jen bude chtít.

,,Tak budeš tam stát ještě dlouho?!“ zeptal se ho Bill podrážděně. Neměl rád bratrovu citlivost. Nikdy nepochopil, proč ,,roli,, lamače dívčích srdcí a frajera“ dostal právě Tom. Všichni věděli, že je to přesně naopak, ale nenechali si to vysvětlit. Bill musel být ten milý a svatý kluk a občas toho patřičně využíval. Myslel to ale někdy vážně?

******************

Tom ležel vedle svého bratra a potichu zíral do stropu. Zase mu to dovolil. Zase mu dovolil, aby dělal s jeho tělem po čem jen touží. Bolelo ho to. Bolel ho bratrův lhostejný přístup…

Podíval se vedle sebe. Vypadal tak sladce a nevině, když spal. ,,Proč to tak nemůže být i normálně??“ zašeptal Tom a Billa pohladil. Zvedl se z postele a tiše opustil jeho pokoj. Měl žízeň, ale na to nakonec zapomněl. Došel ke svému pokoji a zašel dovnitř. Zhroutil se na svojí postel a přemýšlel. Už zase přemýšlel. Celé dny a noci nedělá nic jiného, než že přemýšlí. Vyčítal si, že tehdy nebyl radši potichu, že Billovi řekl vše, co k němu cítí. Možná kdyby mu to neřekl, nikdy by z jejich vztahu nebylo nic víc. Sice by trpěl neopětovanou láskou, ale bylo by to mnohem lehčí, než jaké to je teď. Teď trpí mnohonásobně více, protože ví, co s ním Bill dělá, že ho jen zneužívá. Vždyť on mu to sám řekl…

,,Tome, snad sis nemyslel, že tady jde o lásku. Tohle je jen krácení času.“ Přesně si vybavoval každé slovo, které mu Bill řekl. Tato slova působila jako dýka. Zabodávala se mu hluboko do srdce… Stále a znova…

Proč jen je tak naivní a věří, že by se třeba ještě mohl změnit? Proč věří, že by ho jeho láska mohla změnit?

Přetočil se na bok a po tváři mu stékala jediná slza. Už zase. Už zase kvůli němu pláče a to nechtěl. Pevně sevřel víčka a snažil se usnout. Po několika bezútěšných hodinách se mu to konečně povedlo, ale hned, jak se propadl do říše snů, viděl Billa… Byl tak jiný… Byl něžný a pozorný. V tomhle snu ho Bill miloval. Slabě se ze spaní usmíval. Alespoň někde měl to, po čem touží. Nikdy se z toho snu nechtěl probudit. Ale stalo se tak. Na jeho nočním stolku zapípal budík, po kterém se ohnal polštářem. Otočil se na záda a zadíval se do stropu. Měl výbornou náladu ani nevěděl proč. Možná díky tomu snu. Dodal mu potřebnou energii…

Zvedl se z postele a natáhl na sebe nějaké oblečení. Ani se pořádně nedíval na to, co si bere, už chtěl být s Billem. Doufal, že ten sen byl alespoň trochu skutečný.

Sešel do obývacího pokoje, kde už seděl Bill. Díval se na něco v televizi. Snad ani bratrův příchod nezaregistroval.

Tom se pro sebe usmál a zezadu přistoupil k bratrovi.. Objal ho kolem krku a políbil ho na tvář… Čekal, že mu to Bill snad oplatí?? Mýlil se.

,,Proč jsi v noci odešel?!“ zeptal se ho Bill a setřásl ze sebe jeho ruce. ,,Měl jsem žízeň a…“ Bill ho přerušil: ,,Je to vlastně jedno, aspoň jsem měl v posteli více místa.“ Zvedl se a odešel do kuchyně. Tom se zničeně posadil na místo, odkud právě odešel Bill. Nechtěl věřit tomu, že je Bill vážně takový. Doufal, stále doufal, že se to ještě změní..

********************

,,Jdu ven… Nevím, v kolik se vrátím,“ oznámil Bill suše Tomovi a nazul si boty. Aniž by čekal na Tomovu odpověď, odešel. Opět.

Tom nevěděl, kam stále jeho bratr chodí. Doufal jen, že nemá nějakou přítelkyni. Povzdechl si a usadil se k televizi. Doufal, že se trochu odreaguje, ale nestalo se tak. Stále přemýšlel jen nad Billem. Měl už toho dost. Ničí mu život a to by mělo skončit… Ale on to nedokáže. Nedokáže říct dost. Nedokáže ani pomyslet na to, že by se ho Bill neměl dotýkat, líbat ho, být s ním… Miluje ho, dokáže mu vše odpustit.. Jen když je s ním. Na to, že si s ním jeho bratr jen hraje, si už dávno zvykl, tak proč to měnit? Každý má to, co chce. Tom má Billa a Bill má své rozptýlení. Vyhovuje to sice jen jednomu, ale zamilovaný člověk se vždy podřídí. Přesně jako Tom…

autor: Dádinka, Prinzesschen
betaread: Helushka