Vyměněné role 6.

Bill se rozhodoval, jak má pokračovat. Kdyby se teď zvedl a bez jediného vysvětlení odešel k sobě do pokoje, nakonec by toho litoval. Ale bál se, že když zůstane a bude pokračovat tam, kde skončil, bude si to potom Tom vykládat jinak, než jak to je. Nebude to brát jako chvilkové pomatení smyslů, ale jako důkaz lásky z Billovy strany. A to Bill nechtěl. Nechtěl dávat bratrovi žádné naděje, když si byl jistý, nebo si aspoň myslel, že si je jistý, že v tom nejsou žádné city. Že je to jen malá změna, která nikomu neublíží. Ale ani náhodou si neuvědomoval, že to vlastně ubližuje oběma. Jemu a hlavně pak Tomovi. Člověku, u kterého si Bill za žádnou cenu nechtěl připustit, že je ta nejdůležitější bytost v jeho životě.

,,Ehm, Bille…?“ Tom na svou existenci upozornil tichým hláskem. Nevěděl, co se v bratrovi právě odehrává za boj. Nechápal, kde se v Billovi vzala všechna ta něžnost, se kterou ho ještě před chvílí líbal, ale líbilo se mu to a ze všeho nejvíc si přál, aby hlavně pokračoval. Aby nepřestával. Byl šťastný, že mohl zažít i něžné chvilky strávené s bratrem.. Vědět, že je to skutečnost, že to není jen sen..

Bill zatřepal hlavou a zadíval se na bratra, který se pod ním stále ještě chvěl. Zadíval se mu do očí. Něco ho v nich upoutalo. Něco, co tam bylo vždy, ale on to nechtěl vidět. Láska. Láska k němu. Po zádech mu přejel mráz a Bill se toho lekl. Ta odevzdanost, která se zračila v Tomových očích, ho děsila. Věděl, že si s bratrem může dělat, co jen bude chtít, a vždy toho do poslední částečky využíval. Ale najednou jakoby se v něm ozvalo svědomí. Nějaký vnitřní hlas, který mu šeptal, aby to nedělal. Aby si s bratrem nehrál, aby mu neubližoval.

Natáhl k němu ruku a konečky prstů mu přejel po tváři. Tom lehce přivřel oči a čekal, co bude dál. Bill se k němu nahnul a zlehka ho políbil. Ve chvíli, kdy mu začal Tom vycházet vstříc, odtrhl se od něj, prudce vstal a rychlými kroky zmizel u sebe v pokoji. Ani jeden nechápal, co se to vlastně stalo.

Tom zůstal zmateně ležet na pohovce a ještě na své kůži cítil Billovy jemné doteky a něžné polibky. Nevěděl, proč Bill tak rychle odešel. Kde se stala chyba?

Vstal a roztřesenými kroky se vydal k Billovu pokoji. Chtěl vědět, co se děje.

Bill za sebou zavřel dveře a ztěžka dopadl na postel. V hlavě měl neuvěřitelný zmatek, chaos a blázinec. Nic mu nesedělo. Všechno bylo špatně… Jeho pocity, nechápal je. Nerozuměl jim. Když zavřel oči, viděl před sebou Tomovu tvář, která hrála roztomilým úsměvem, a v podbřišku cítil mrazení.. Slabé chvění. Nerozumněl tomu, co to znamená, co se to s ním děje. Nemůže ho přeci milovat… Slíbil si, že se nikdy nezamiluje. Nemůže se zamilovat. Nechce se zamilovat. Aniž by si to uvědomoval, cítil, že už je ale pozdě.. Že už má lásky k bratrovi plnou hlavu, jen si to nepřipouští.. Najednou uslyšel slabé zaklepání.. ,Tom, pomyslel si a jen protočil oči v sloup.. On si vždy umí vybrat chvíli, kdy má přijít..

,,Můžu??“ zeptal se Tom nesměle, když potichu otevřel dveře. Byl nejistý. Nevěděl, jak bude jeho bratr reagovat, ale chtěl být s ním. Tolik si přál, aby se ještě alespoň na chvilku opakoval ten pocit, který cítil, když ho Bill něžně líbal. Když v tom nebyla žádná hrubost, vztek ani chtíč. Prostě jen něžný polibek, věnovaný snad z lásky.

Bill si povzdychl. Nemůže ho poslat pryč. Dneska už ho jednou vyhodil, dokonce ho uhodil. Nemůže ho jen tak poslat pryč. Obzvlášť po tom, co se stalo před chvílí v obýváku.

,,Můžeš,“ odpověděl nakonec a na posteli se posadil. Sledoval bratrovu siluetu, která se k němu v šeru pokoje blížila. Z jeho chůze vycítil tu nejistotu. ,,Můžu si sednout?“ zeptal se Tom opět opatrně a nejistě přešlapoval před Billem. Bill vycítil příležitost. Věděl, že teď je Tom ve zvláštním citovém rozpoložení, že je rozčarovaný. Vycítil příležitost si s ním užít.

,,Můžeš,“ odpověděl Bill a kousek se posunul, aby se vedle něj Tom vešel. Ten bez jediného zaváhání obsadil místo, které se vedle Billa uvolnilo a na tváři mu zářil úsměv. Natočil se čelem k Billovi a zadíval se mu do očí. Zamrzelo ho, když v nich viděl ten obvyklý chlad, který zmizel akorát na chvíli v obýváku. Posmutněl a sklopil hlavu… Bill ho jen tiše pozoroval. Vztáhl k němu ruku a jemně ho pohladil po tváři. Tom v očekávání zvedl hlavu. Bill se slabě usmál a nahnul se k němu. Věděl, že jestli chce dnes být s bratrem, musí být něžný. Alespoň ze začátku…

Zlehka se dotkl jeho rtů těmi svými a jazykem obkroužil jejich tvar. Tom slabě, přesto vzrušeně, vydechl a Bill využil příležitosti. Zaplnil bratrova ústa svým jazykem a ve vášnivé hře si pohrával s tím jeho. Ruce přesunul na Tomovy útlé boky a slabě mu je třel. Pomalinku se přesouval na jeho klín a tlačil ho do lehu. Toma ani nenapadlo se bránit. Bratr s ním zacházel tak jemně… Lačně přijímal každý Billův polibek či pohlazení a ani náhodou si nevšiml toho, jak se začíná Billův přístup měnit. Že ho líbá mnohem hruběji, stále dravěji se snaží dostat pod jeho oblečení a hrubě se na něm pohupuje. Jeho smysly vypověděly službu a Tom vnímal jen ten opojný pocit vzrušení, který mu bratr způsoboval…

Bill dravě přetáhl Tomovi přes hlavu triko a horkými polibky zasypával jeho hruď. Zkušenými prsty mu zatím rozepínal pásek a následně zip a knoflíček kalhot. Hbitě je z něj stáhl zároveň s prádlem a provokativně se na jeho klíně zhoupl. Ve vteřině stáhl i své triko a popral se i s kalhotami. Na malý okamžik se postavil, aby si kousíček po kousíčku stáhl i boxerky a opět se položil na bratra. Svým rozkrokem se třel o ten Tomův a z úst jich obou vycházely slastné steny.

Tom si položil dlaně na Billův zadeček a přitiskl ho co nejvíce k sobě. Oba hlasitě zaúpěli. Bill vycítil příležitost, svou šanci. Ještě nikdy mu Tom nedovolil, aby se s ním miloval. Doopravdy miloval. Vždy se jen uspokojovali, ale dnes to bylo jiné… Cítil, že dnes mu to bratr dovolí… A on po tom tak moc toužil. V duchu si děkoval, že nad ním na chvíli zvítězila jeho něžná stránka, kterou Toma omámil.

,,Tome…“ zavzdychal Bill a snažil se pod sebou bratra přetočit na břicho, Tom se však bránil. ,,Co?“ zeptal se Bill, když Tom vzpurně dál ležel na zádech a jen se mu díval do očí.

,,Bille… já…“

,,Neboj se…“ šeptal Bill vzrušeně a provokativně se mu opět zhoupl na klíně. Tom slastně zavzdychal. ,,Ale když…“ ,,Neboj se. Budu opatrný,“ šeptal Bill, ale tohle vůbec neměl v úmyslu. Potřeboval však bratra nějak uklidnit. Ujistit ho, že mu to může dovolit.

,,Ale…“

,,Tome…“ zasténal mu Bill do ucha a políbil ho na krk.. ,,Tak… tak dobře…“ souhlasil nakonec Tom a přetočil se na bok. Celý se třásl, a když si Bill lehl těsně za něj, po těle mu přejela vlna strachu. ,,Klid…“ šeptal Bill konejšivě a hladil Toma po zádech. Ani nevěděl, kde se to v něm bere, ale chtěl ho nějak uklidnit. Chtěl, aby se Tom uvolnil. A pár dobře mířenými polibky toho dosáhl.

,,Bille…“ zavzdychal Tom, když mu dlaní přejížděl po bříšku a jeho krk zatím zasypával polibky. ,,Můžu?“ zeptal se Bill roztouženým hlasem, a aniž by čekal na odpověď, prudce do bratra pronikl…

autor: Dádinka, Prinzesschen
betaread: Helushka