Vyměněné role 7.

Tom bolestně vydechl a pevně sevřel víčka. Tělem mu projela ostrá bolest a on se musel hodně ovládat, aby nekřičel. Skousával si rty do krve a doufal, že to nebude moc dlouho trvat.

Kdo se naopak vůbec neovládal byl Bill. Vzdychal tak nahlas, jak jen dokázal, a na Tomovu bolest se absolutně nesoustředil. Dokázal vnímat jen ten opojný pocit, který právě cítil a na to, že za něj vděčí Tomovi, si ani nevzpomněl.

Přirážel stále prudčeji a sténal hlasitěji. Tom už to nemohl vydržet. Stiskl Billovi ruku, snad proto, aby cítil nějakou oporu, ale ten mu ji vytrhl. Nestál o žádné něžnosti. Hodlal si tu chvíli maximálně užít, a jak bylo jeho zvykem, vytěžit z toho co nejvíc pro sebe.

Vzdychal Tomovi do ucha a stále přidával na rychlosti. Když měl Tom pocit, že snad samou bolestí umře, konečně toho nechal. Svalil se na postel a těžce oddechoval. Tom se na něj otočil a smutně zakroutil hlavou. Chtěl odejít, ale když se zvedal, Bill ho chytil za ruku a stáhl zpátky.

Najednou zase cítil tu strašnou vinu. Bylo mu Toma tak líto. Soucitně se na něj díval a schoulil si ho do náruče. Tom už vážně ničemu nerozuměl, ale byl v šoku na to, aby to jakkoliv řešil.

„Promiň, promiň, Tome. To jsem nechtěl,“ šeptal Bill a pusinkoval ho do vlasů. Nevěděl, co dělá, ale nemohl se ovládnout. Tom se na něj překvapeně zadíval a už chtěl něco říct, ale Bill se k němu začal přibližovat a vtiskl mu jemný polibek. Odtáhl se od něj a zadíval se mu do očí. To ale neměl dělat, viděl tam tu bolest, bolest za kterou mohl jedině on. Nesnášel to. Nesnášel, když si sám sobě něco vyčítal. Znovu ho něžně políbil a hladil po zádech. Jakoby se mu to snažil vynahradit. Už z toho bláznil, líbilo se mu to, ale namlouval si, že to dělá jen, aby odčinil své hříchy. Ale když si vzpomněl, že on přece nic špatného nedělá, vážně už nevěděl, jak to omluvit. Přestal. Tom na něj jen zmateně koukal, ale on už nemohl pokračovat.

„Tome, prosím běž pryč,“ zašeptal a radši zavřel oči, aby mu unikl jeho zklamaný výraz.

„Co? Ale, Bille! Nemůžeš se mnou takhle jednat! Už to nedovolím! Mám toho plný zuby! Co si sakra myslíš? Vyspal ses se mnou a teď mě jednoduše vyhodíš?“ Bill na něj jen šokovaně zíral a nezmohl se na slovo. Tom se zvedl, posbíral své oblečení a odcházel. „Tome… Nechoď pryč!“ zaprosil Bill a upřel na něj svůj smutný pohled.

„Cože? Tak to už přeháníš! Před chvílí si mě vyhodil! Už si nevzpomínáš?“ běsnil Tom a propaloval ho nenávistným pohledem. „Nejsem tvoje hračka, Bille!“ křikl a bouchl dveřmi. Bill seděl na posteli jako opařený a nějak mu nedocházelo, co se stalo. Tom se mu postavil? On neudělal přesně, co mu řekl? Lítost postupně vystřídal vztek. To on má určovat, jakým směrem se bude ubírat jejich vztah! To on je přece pánem situace! On! Ne jeho naivní bráška! Ne, Tom teda ne, tohle on nedovolí!

Rychle se zvedl a rozzuřeně se oblékal. Tohle mu nedaruje! Doslova vlítl k Tomovi do pokoje. „Tak tohohle budeš litovat, bratříčku!“ zařval plný zášti a zamířil pryč. Vyběhl z domu a rychle si to mířil k Maxovi. Navztekaně mlátil do dveří, než mu konečně otevřel. Málem ho porazil, jak se hrnul dovnitř. „Ahoj!“ štěkl a pokračoval dál do obýváku. Max šel zmateně za ním a absolutně nechápal, co se zase děje. „Eh… Bille…“

„Jo, jsem to já!“ ušklíbl se Bill a zaujatě si ho prohlížel. Rozhodně to nebude dělat z donucení. Usmál se a natáhl k němu ruce. Max jen stál a tvářil se naprosto vykolejeně. „Co… co… Ehm, něco chceš?“ Bill si olízl rty. „Jo, uhodl si. Chci tebe!“ zašeptal a rychle zamrkal. Max na něj vykulil oči. „Tak se neboj a pojď ke mně blíž.“

„To jako vážně?“ Bill začínal ztrácet trpělivost, „Samozřejmě, že vážně! Vypadám snad, že si dělám legraci?“ utrhl se na něj. Max k němu rychle přistoupil, ale pak se zarazil. Nechtěl udělat něco, co by se Billovi nelíbilo. „Bože, tak si na mě sedni! To jako vážně nevíš, co máš dělat?“ vysmíval se mu Bill a očividně se dobře bavil. Opatrně se na něj posadil a Bill si ho k sobě přitiskl blíž. „No vidíš, že to jde,“ usmál se a rychle ho políbil. První co ho napadlo, bylo, že Tom líbá mnohem lépe. A vzhledem k tomu, že tohle všechno podstupoval jen kvůli tomu, aby na něj nemyslel, patřičně ho to vytočilo. Ale už z principu nemínil přestat. Zuřivě se dobýval mezi jeho rty a pohupoval s ním na svém klíně. Max se odvážil a začal ho laskat na krku. Bill vydechl, tohle se mu líbilo… „Tome…“ zavzdychal, ale pak jako by zkameněl. Cože to řekl? Co to má sakra znamenat???

autor: Dádinka, Prinzesschen
betaread: Helushka