Desperation with change into loves 10.

Jsme od sebe pár milimetrů. Bill lehce zachraptěl a začal přerývavě dýchat, očima sjel na moje rty a pak se mi podíval do očí. Na můj dotaz jsem tam našel jasnou odpověď a nenasytně jsem přitisknul svoje rty na jeho… Začal mi polibek opětovat téměř okamžitě. Líbal jsem ho na ty sametové rty…teď už vím, že to nebyl sen, byla to skutečnost!! nezdálo se mi to..Už podruhé se smím dotýkat rtů, po kterých touží celá evropa a jsou jen a jen moje… On je můj…

Bill mi náruživě kouše spodní ret a při jeho dalším pokusu mu lehce vsunu jazyk do úst, do té mnou neprozkoumané části Billova těla… Když se naše jazyky setkají, je to jako exploze… Něco takovýho jsem nikdy nepocítil…a že mám s čím srovnávat… Bill líbá přímo luxusně. Jestli jsem o něm někdy řekl, že je nezkušenej, tak to odvolávám s okamžitou platností… Miluju ho…teď to vím jistě, musím mu to říct, musím…přeju si aby tahle chvíle nikdy neskončila…Najednou se odtrhne. ,,Bille…“ řeknu a usměju se na něj…řeknu mu to teď hned. ,,Jsi opilý…nevíš co děláš.“ uzemní mě jeho věta…zklamaně koukám na jeho záda mizící na schodišti, pozoruju jak se lehce pohupuje v bocích a jeho malý zadeček je třešnička na dortu tohohle dokonalýho celku, který jsem ještě před chvilkou směl líbat…

Rychle si skočím pod vytouženou sprchu a se slzama zklamání na tváři se přemísťuju do pokoje. Kkdyž jdu kolem Billova, zaslechnu vzlyky… trhá mi to srdce, musím jít za nim i kdyby mě měl vyhodit! Lehce otevřu dveře a vejdu. On leží na posteli, kouká do stropu a po tvářích se mu valí potoky slz, něco si sám pro sebe mumlá, ale neslyším ho. Jak se zdá, ještě nezjistil, že v pokoji jsem a tak se pomalu přemístím k posteli. Nechci aby se mě leknul a tak zašeptám ,,Bille…“ on sebou lehounce cukne a upře na mě svoje hluboký čokoládový oči, stihnul si je odmalovat a teď jeho andělská tvář vyniká daleko víc, bílá pleť, hluboké čokoládové oči, zmateně na mě hledící, dokonelé rty, rovný nos… Oči se netopí v moři černi, ale slz.. Bodá mě to u srdce. ,,Bille, já nejsem opilý!!! Měl jsem jednu skleničku!“ řeknu mu…dobře, trošku jsem zalhal, ale těžko bych mu vysvětloval, že jsem střízlivej po flašce vodky… Bill se na mě nedůvěřive podívá… ,,Přísahám, že si zítra budu všechno pamatovat!“ řeknu mu a on se lehce pousměje…,,Neplakej, prosím!!“ řeknu mu a lehce ho políbím, jen se tak letmo dotknu jeho rtů a podívám se mu do očí… ,,Odpočiň si, vyspi se, máme pro sebe ještě celých 14 dní…všechno si vyříkáme!“ řeknu mu a lehce ho přikryju dekou… chystám se jít k sobě… ,,Zůstaneš tu prosím se mnou?!“ zeptá se mě Bill jako malý dítě, který se bojí, že pod postelí něco je… ,,To víš, že zůstanu“ řeknu mu a on poklepe rukou na postel, lehnu si opatrně na ní a on mě obejme jako plyšovýho medvídka… Lehounce mu přejíždím rukou po zádech a po chvíli mi už spokojeně oddychuje v náručí… ‚ snad tohle není sen….nesmí to být sen..tohle je skutečnost…opravdu se to stalo, opravdu cítíme to stejný… je to zázrak…‘ pomyslím si a konečně se propadám do říše snů… do snů, které už sny nejsou, všechno může být skutečnost…všechno se může splnit…

,,Uhhhhmmm…“ zamumlám a otočím se na druhý bok. ,,vstávej, už je ráno!“ donese se ke mě ten nejsladší hlas na světě…,,Bille?!“ zamumlám a otočím se zpátky za hlasem ,,Ano?!“ zeptá se mě ,,Všechno si pamatuju!“ řeknu mu a zářivě se na něj usměju. Rozzáří se mu oči a ztmavnou touhou, rychle ho políbím a pomalu se od něj odtrhnu… Bill na mě hází psí oči. ,,Hey, tohle na mě neplatí! Se kvůli tobě nepočůrám!“ řeknu mu a se smíchem jdu do koupelny.

,Tome, dáš si něco na snídani?!“ zakřičí na mě Bill..

,,Jo, prosím bagetu!“ křiknu zpátky

,,Tak musíš jít nakoupit, já jsem snědl poslední!“ křikne zpátky. S kartáčkem v puse vletím do kuchyně. ,,Cože jsi udělal?!!“ ptám se na půl výhružně a na půl vystrašeně. Bill se tam ale klátí v záchvatu smíchu a podává mi obloženou bagetu…

,,Za tenhle tvůj výraz bych dal všechno“ řekne a zase se začne smát. Já si dojdu vyplivnout kartáček a pak se s chutí zakousnu do bagety…

,,Děkuju“ zamumlám s plnou pusou a sleduju kačera Donalda, Bill si s úsměvem přisedne a koukáme se spolu…Najednou to ale přepne na Méďu Béďu…

,,Hey, já chci koukat na Kačera!“ křiknu na něj…

,,To máš smůlu, Méďa Béďa jde dneska se Cindy na piknik, bude to napínavý!“ řekne mi brácha

,,Fakt?! Tak to tam nech, já jsem ještě neviděl šukat medvědy!“ řeknu mu a přilepím oči na obrazovku, takže si ani nevšimnu jak Bill protočil oči a spolknul příval jeho nejapnejch poznámek…

,,Hey, ty jsi kecal…vždyť to spolu nedělali!“ řeknu vyčítavě Billovi po pohádce…

,,Ale já neříkal, že to spolu budou dělat!!! To jsi říkal ty!“ brání se brácha…

,,Stejnak jsi kecal a já prošvihnul Kačera!“ řeknu mu ublíženě a majznu ho polštářem po hlavě…

,,Heyyy“ křikne a oplatí mi to… a začíná naše stará známá polštářovka…

autor: Edie, Žabička
betaread: Janule