autor: illyrias
Ahojky, to to trvalo, já vím, ale nějak to psaní u mě vázne, všechnu svojí „energii“ jsem vložila do povídky, která je o US5. A věřte nebo ne, byla, řekla bych, nejlepší z mých ff, tedy podle mě, ohlasů to mělo taky mnoho, a bavilo mě to psát, jenže jsem jí psala opravdu dlouho a před nedávnem jsem s ní skončila. Tak jsem si chtěla od ff trošku „odpočinout“.
Raději jsem z TwC kreslila, taky se pokusila o video, který bylo podle mě strašný, hlavně ta má angličtina xD Za to se omlouvám, příště udělám nějaký bez titulků xD
Někdo píše ff jednu za druhou, jako plno skvělých autorů, který obdivuju, mají plno ff a plno nápadů. Pořád píšou nový a nový, no kde se to v nich bere? Taky bych potřebovala něco takovýho, ale asi to není ve mně xD
Teď jsem se rozhodla věnovat této povídce. Budu se snažit, abych odesílala aspoň jeden díl tejdně. Doufám, že se vám bude tento díl aspoň kapku líbit, a najdu pod ním aspoň pár komentářků, kterých si nesmírně cením, děkuju za ty předešlý, ani jsem nečekala, že jich bude víc než dva.
Jsem se malinko rozkecala xD To je prozatím vše, páčko vaše illy =*
Tom
Šel jsem, kam mě nohy nesly, vůbec jsem netušil, kam jdu. Bude lepší, když zítra zajdu do práce, že s ní končím, takovouhle práci mi daj i v jiném městě, chci odsuď pryč, mohl bych ho náhodou potkat, a o jeho aroganci fakt už nestojím.
Sednu si na zastávku, tady se aspoň vyspím. Lehnu si na lavičku, ještěže není taková zima, jinak by tu ráno ležela už zmrzlá mrtvola. Zavřu oči, jsem unavený, tak netrvá dlouho a usnu.
Ráno se probudím do zimy, mám ztuhlé nohy, se opatrně postavím.
Kolik tak může být hodin? Že já vůl nenosím hodinky, ale podle ještě šera asi hodně brzo.
Vydám se do své práce, musím jím říct, že končím. Nevím ještě, kde budu bydlet, ale možná že pojedu do USA.
Je to tam velký, a zkusím to třeba jako herec? No, možná, že by mě vzali, třeba jen na točení reklam, pak by si mě všiml nějaký scénárista a obsadil by mě do filmu. Všem bych natřel zrak. Hlavě Billovi, ten by koukal, jo jo, vyndám svoji SIM kartu z mobilu, myslím, že už ji potřebovat nebudu.
Roztrhám ji na malý kousíčky, pro případ, že by si ji někdo chtěl vzít, následně ji vyhodím do koše, sbohem.
Bill
Tom nepřišel, myslel jsem si, že přijde, teda doufal v to, nechci být bez něj. Mobil mi ani jednou nevzal, to jsem to zkoušel tolikrát, ale pokaždý schránka, tu ať si vrazí někam, kde je?
Prudce se posadím. Práce! Určitě, tam ho najdu, kouknu na budík, když sebou hodím, zastihnu ho tam, kde si bere pomůcky. Vyskočím z postele a začnu na sebe házet včerejší prádlo, jindy by mi to vadilo, je zmačkané a navíc jsem ho měl včera, co si lidi pomyslí, že mám málo oblečení? Na to teď nedbám, hodím na sebe ještě koženou bundu a vlasy jen tak prohrábnu, není čas je rozčesávat. Seběhnu dolů a rychle se obuju, raději se nekoukám ani do zrcadla, to by mě ranil asi šok. Nasadím si kšiltovku a vyběhnu ven, nezamykám, vždyť on mě nikdo nevykrade, musel by projít kolem psů, a těch se někdy bojím i já sám.
Běžím, co nejrychleji můžu, zastavím se před budovou, udýchaně se opřu o stěnu, zvládl jsem to, jsem tady, ale co mu řeknu? Teda spíše jak? Hele, promiň, ale pojď domů? No tak nějak, a půjde vůbec? Měl by, protože jinak bych, nevím, co bych, srazím se vevnitř s nějakým postarším pánem, co má v ruce lopatu.
„Dávej pozor, holka!“ Sjede mě naštvaným pohledem.
Holka? Mi řekl holka? No to teď neřeším.
„Já, promiňte, pane, nevíte, kde bych tu našel Toma? Toma Kaulitze, dělá tu. Jakou část města teď zametá?“ Je mi hloupý, se ho takhle ptát, ale co mi zbývá.
„Jo Tom! Pěknej darebák! Zametali jsme spolu a on odešel! Nechal mě na to samotnýho! Teď jsem bez parťáka! Nechceš být moje parťačka?“ Prohlíží si mě, řekl to, jako by dělal u FBI.
„Co? Kam odešel?“ Nějak jsem tomu nerozuměl.
„Já nevím, že se stěhuje do jinýho města, si snad jeho matka?! Já musím jít, někdo tu musí zametat.“ Odchází.
Cože? Tom se stěhuje? No co jsem mohl taky čekat, třeba to, že bych ho tu našel a usmířil se? No to by bylo skvělý, takže teď mi zbývá jen ten mobil, potlačuju slzy, který se derou na povrch.
Ne, to né, však já ho nějak najdu, sice nevím jak, ale nemůže mě vymazat ze života! Nebo snad ano? Vytáhnu z kapsy mobil, vytočím Tomovo číslo.
Schránka, co jsem mohl čekat, ale mohl bych to zkusit.
„Tome, prosím tě, vrať se ke mně, já to tak nemyslel, víš, já, jsem blbej, odpusť mi to prosím, zavolej mi, až si to vyzvedneš, doufám, že co nejdřív, miluju tě.“ U posledních slov se mi zlomí hlas.
Teď jen doufat, že si to co nejdřív vyzvedne.
Vracím se pomalou chůzí domů, kde mě nikdo nečeká, kopu do kamínku a kleju na celej svět, hlavně to, že mi pánbůh nadělil tak vymytej mozek.
Za všechno může on! Že se někdo s tak malým mozkem mohl vůbec narodit, měl jsem se uškrtit na pupeční šňůře.
Kleju v duchu, celou cestu na to musím myslet.
Tom
Už je to půl roku, co jsem se odstěhoval do Los Angeles.
Na Billa vzpomínám každý den, sice se snažím zapomenout, ale chybí mi, chybí mi Německo, chybí mi hlavně on, co si nalhávat, pořád ho miluju, on mě ne, musím tu lásku zabít, alespoň jí zahrabat někam hluboko.
Vždyť on mě jaksi nechal, nemiluje mě.
Ze začátku jsem bydlel v hrozné čtvrti, ale pak jsem zašel zkusit štěstí.
Natočil jsem reklamu proti rakovině, ale ta mě ani náhodou nijak neprosadila, poznal jsem tam skvělého člověka jménem Andy. Hodně jsme se skamarádili, je to režisér, je pouze o tři roky starší než já, černý vlasy, modrý oči, štíhlá drobná postava, a o kousek menší než já, nepatrně menší, takže jsem se ho chytl.
Mám možnost, že by mě mohl do nějakého filmu obsadit, zrovna teď s ním jdu na kamarádskou večeři, do restaurace, kam chodíme spolu často, docela drahý, ale vždy to za mě zaplatí, s tím, že mu to jednou vrátím.
Andy už tam sedí a objednává si, přijdu ke stolu a sednu si naproti němu.
„Promiň, že mi to tak trvalo, ale ujel mi taxík.“ Omluvně se usměju a otevřu jídelní lístek, zas ty speciality, kdo se v tom má kruci vyznat? Posledně jsem si objednal jejich nejlepší specialitku dne a byly to malinkatý chobotničky s nějakým sosem, co vypadalo jako sperma. Jak jsem mohl vědět, co to je, když je to napsaný francouzsky?!
Bylo to drahý jídlo, tak jsem aspoň dělal, že jím, přitom jim to cpal do květináče, kde je palma, která druhej den tu už nebyla, chudinka.
Kdo ví, kde je jí konec.
Nechci už takhle dopadnout, proto se raději už ptám, co co je číšníka, sice vypadám jak buran, ale rozhodně lepší, než si pochutnat na chobotničkách.
„Ale jo, v pohodě.“ Andy mávne rukou, jako že se nic neděje. „Mám pro tebe nabídku.“ Zahledí se mi do očí a já odložím jídelní lístek.
„Vážně? Jakou?“ Jsem docela zvědavej, nějak vážně se na mě kouká.
„Mohl bych tě obsadit do filmu. Věř, že ten film, je to trilogie, tři díly, byl by si hlavní postava, věř že to bude hit, velmi se tím proslavíš.“ Tak, spadne mi čelist, na prázdno ji zaklapnu.
„Co?! Vážně?!“ Nadšeně, na tohle jsem čekal celou dobu co ho znám, já věděl, že se vyplatí být jeho kamarád. Ale abyste si nemysleli, že ho nějak jen na to využívám, to né, mám ho rád, rozumím si s ním, nekamarádím s ním jen proto, že by mě mohl obsadit, i když je to jeden z důvodů.
„Ano, vážně, neboj, neobsadil bych tě do nějakého propadáku.“ Zasměje se a napije se vína, který nalije číšník.
„No to jsem ani nemyslel, já spíš, jakože mě tam obsadíš? V to jsem ani nedoufal, navíc, nevadí, že nemám žádnou zkušenost s herectvím?“ Jo, doufal, ale to mu přece nebudu říkat.
„O to to bude lepší, bude nová tvář, budeš mít plno fanoušků, spíš fanynek.“ Přikyvuju.
„A kdy se začne točit?“ Napiju se taktéž vína.
„Příští týden, už teď je zpoždění, chybí nám ještě jedna vedlejší role, ale tu někde splašíme, do konce měsíce by to mělo být natočený, tedy zatím první díl.“ No to vím, zas tak blbej nejsem, aby natočili do měsíce všechny tři díly.
„To mi je jasný, já díky, Andy, cením si toho, opravdu ti moc děkuju.“ Tentokrát on jen přikyvuje. Usměju se, mám z toho takovou radost, že přeslechnu i číšníka, co se mě ptá, co si objednám. Se trošku vzpamatuju.
„Ech, pardon, co je dneska za specialitu?“ Zeptám se, jistota je jistota.
autor: illyrias
betaread: Janule
Klikni na anketu, díky J. :o)
miluju tuhle povídku x))
dobře Tom 😀
Jooo…už se těším, co bude Tom natáčet za film..:-)
Doufám, že se Bill celý ten půlrok pěkně užírá a stýská se mu po Tomovi..;-)
hezká povídka,…moc se mi líbí…autorka je šikulka xD XD xD
Luxus povídka…jako obvykle…od Illyrias..nejlepší kvalita..opravdduuu
twl,prča by byla kdyby tu vedlejší roli hrál Bill xD
tak Tomíčkovi nechutnají chobotničky….xDDD
fuj chobotnice xD xD By mě zajímalo jak to chutna xD
No jsem se lekl aby nenatáčel nejaky porno, ale snad to bude v pohode
[8]: Já jsem to jedla..no docela mi to chutnalo x))