autor: Áďa
Katy se uchichtla, když najela na internetu na nejrůznější fotografie Billa a Toma. Nad plánem pomsty přemýšlela tolik nocí, tolik bezesného spánku, než si konečně něco uvědomila. To, že Bill a Tom spolu tráví veškerý svůj volný čas a jak šťastně se vždycky, když jsou spolu, tváří, ji přimělo najít si význam slova „twincest“, které ve spojitosti s dvojčaty už několikrát slyšela. Musela sama sobě přiznat, když ten význam objevila, že ta představa se jí docela zamlouvá, moc jim to spolu slušelo.
Jenže na nějaké citové rozplývání se nebyl čas. Už věděla, jak by se jim nejlépe pomstila, ale k tomu, aby to mohla zrealizovat, musely být ty řeči okolo twincestu pravdivé. A tady v Malajsii měla tu nejlepší možnost to ověřit, vždyť bydlela hned nad nimi. Ze všeho nejraději by se do toho vrhla rovnou dnes, už teď hned, ale bylo jí jasné, že není kam spěchat. Vždyť se tu jak oni, tak ona zdrží něco přes týden. To je víc než dost času, stačí si očíhnout terén, sehnat usvědčující důkazy a zbytek může dodělat klidně už z domova.
Dala nabíjet baterky do foťáku a s pocitem škodolibé radosti si odešla napustit vanu, aby se osvěžila, než bude čas jít na večeři.
* * *
„Tak jsme tu zas,“ vydechl Tom a s úlevným heknutím shodil ze zad těžký batoh, zatímco Bill elegantním obloukem odhodil svou kabelku vzduchem na postel. Oba kluci počkali, než jim bodyguardi dovlečou do pokoje plné kufry, a jakmile se za posledním z nich zavřely dveře, vlítnul Bill Tomovi do náručí tak rychle, že kytarista málem neudržel rovnováhu.
„Tomí, mně se tu tak líbí,“ zubil se, a přitom cíleně popocházel blíž a blíž ke zdi, až na ni Toma doslova nalisoval.
„Teda, máš nějaký roupy, ne?“ napomenul ho Tom jemně a oba věděli, že to je z legrace. Věděli přitom, co přijde, protože Billův klín se víc než chtivě tisknul na Tomův.
„Teda, nejdeš na to moc hrrr?“ zahrál si Tom na blbýho, když i přes bratrovy a svoje džíny ucítil, že Billův penis je tvrdý jako kámen.
„To si piš, že jo,“ vydechl roztouženě Bill a dychtivě vsál do rtů Tomův ušní lalůček, který začal něžně žužlat a občas do něj škádlivě kousnul, přičemž rukama dravě strhával z bratra jednu vrstvu oblečení za druhou, dokud před ním Tom nestál jenom v kalhotách.
„Nějak rychlej, po ránu,“ zakroutil Tom hlavou, samozřejmě z legrace, a v nečekaný okamžik si dvojče hodil přes rameno. Odnesl ho k posteli jako pytel mouky a škádlivě ho přitom popleskával po zadečku, tak, aby to bylo důrazně cítit, ale zároveň aby to moc neštípalo.
„Zlobíš, prcku, dostaneš na prdelku,“ pronesl výhružně.
„Tsssss,“ syknul Bill a jediným gestem si strhnul kalhoty i se spodním prádlem, rychle totéž učinil i s tričkem a rozvalil se před Toma na břicho, a nohy nestydatě rozkročil až kdovíkam. „Ale já nechci dostat na prdelku. Já chci dostat do prdelky toho tvýho machra,“ oznámil Tomovi svůj požadavek. „A dělej, od rána jsme to spolu nedělali a včera to bylo jen dvakrát.“
„Jééé, to je spěchu,“ odfrknul si Tom, ale přitom hned z vrchní kapsy svého batohu vytáhnul tubu s jeho oblíbeným gelem vonícím po banánech. Věděl, že to Billa pozlobí, ale on ho zlobil rád, tak jako Bill rád zlobil jeho.
Ochotně si vymáčkl štědrou dávku do dlaně, potřel svou chloubu a krouživými pohyby promatlal i okolí bratrova vstupu, a po chvilce zatlačil jeden prst dovnitř, kde jím opatrně hýbal, aby své dvojče co nejvíce uvolnil. Byla to skoro zbytečnost, protože doby, kdy měl Bill ze sexu vítr, byly dávno v trapu, a on sám Billa kolikrát stěží poznával, jaký neuvěřitelný nadrženec se to z něj vyklubal. Dřív měl bobky souložit častěji než jednou, dvakrát týdně a teď, pokud jim to dovolil čas, to vyžadoval několikrát denně. Když nestíhali, nic se nedělo, ale taky byl Bill schopný nechat se znásilnit vlastním bratrem pětkrát denně nebo si na něj počíhat na záchodě a ohnout si ho přes prkýnko a provádět takový nemravnosti, až by se jeden divil.
Bill slastně zamručel, když do jeho těla vniknul i druhý Tomův prst. Ochotně se podřizoval sílícímu tlaku uvnitř jeho těla. Užíval si, jak v něm Tomovy prsty šmejdí, pak se ale jeho chřípí zachvělo, když to ucítil.
„Tome?“
„Copak?“ zeptal se Tom naprosto nevinně, i když moc dobře věděl, odkud vítr vane.
„Tomane, ty socko,“ zaprskal Bill. „Ty víš moc dobře, že nemám rád banány!“
Tom se ušklíbnul.
„Kecko… nelži, dyť je miluješ… teda aspoň mýho, když ho máš v držtičce nebo v kaďáku…“
Bill malinko zčervenal.
„Ty víš moc dobře, co myslím! Ty si prostě nemůžeš sehnat jahodu, kokos nebo meloun, ty prostě musíš mít furt zas a znovu banány!“
„No musim, víš, jak jsou dobrý? Třeba ten tvůj mi chutná víc než jakýkoliv jahody!“
„TOME! Kurva, neser!“ zakřičel Bill. Nezasvěcený pozorovatel by to tipoval na blížící se manželskou hádku, ale Tom moc dobře věděl, že to je z legrace. Přesto v Billově hře pokračoval.
„Fajn, když se ti to nelíbí, tak na tebe seru,“ ušklíbnul se a slezl z postele. „A poletím si to užít k Chantelle, tý se to aspoň líbilo.“
Bill na chvilku předstíral, že trucuje, ale pak už se mu to, že je na posteli sám, přestávalo líbit.
„Neee… pojď zpátky…“ zaškemral a Tom zavrtěl hlavou.
„Ne.“
„Ježiš dělej a neser,“ zavrčel Bill.
„Ne,“ zavrtěl Tom tvrdošíjně hlavou, až se mu copánky rozplandaly kolem hlavy.
„No taaak,“ zakňoural Bill a začal smutně mrkat.
„Ne, prostě ne, nemáš rád banány, tak co bych do tebe toho svýho cpal.“
Bill dotčeně našpulil pusu,
„No tak, Tomííí… ty víš, že jsem to tak nemyslel…“
Chvilku panovalo ticho, ve kterém se Tom nadále tvářil odmítavě, ale znenadání se na Billa vrhnul, převalil ho na záda, vtěsnal se mezi jeho nohy a pažemi se silně vypracovanými svaly přitiskl ty špachtličky, co si říkaly zpěvákovy ruce, nad zlakovanou, teď už však poněkud pocuchanou hlavu.
„Odvolej to.“
„Co?“
„To, že nesnášíš banány.“
„Ale já je opravdu nesnáším,“ namítnul Bill s nevinným úsměvem a klínem drcnul do Tomova.
„Ne, dokud to neodvoláš, nic nebude.“
„Jééé,“ zakroutil Bill hlavou. „Ty seš taky kus bejka…“
„Neokecávej to!“ napomenul ho ostře kytarista. „Buď to odvoláš, nebo na tebe kácím.“
„Můžeš se kácet… přímo na moje tělo,“ zašeptal svůdně Bill, zamrkal a olíznul si nekonečně pomalu rty.
Tomovi se z toho pohledu zatmělo před očima a v penisu mu bolestivě zacukalo. Ač nerad, musel uznat, že jeho dvojčátko ví víc než dobře, jak na něj, aby dosáhlo svého a nemuselo přitom nic odvolávat.
„Seš vyděračnej parchant, víš to?“
„Jo,“ přikývnul Bill bez jakéhokoliv uzardění. „A ty seš jenom kecka, kterej má plnou hubu keců a skutek utek,“ ušklíbl se a provokativně do špičky Tomova penisu drcnul zadkem.
Tom se zaseknul a jenom tiše vzdychnul.
„Bille…“
„No taaak,“ zaskučel Bill. „Tomi, netrap mě… pojď už do měěě…“
Zavrtěl se jako malé děcko a začal nevrle kňourat.
„To mi děláš schválně za to, že jsem ti včera sebral v noci peřinu a skopl tě nechtěně z postele, že jo?“
Zvedl se a pevně se do Toma opřel. Měl teda dost co dělat, ale nakonec ho převalil na záda.
„To je neuvěřitelný. Všechno abych si dělal sám, i když to chceš taky. Votrapo.“
Těžce dramaticky si povzdechl a za doprovodu Tomova lišáckého pohledu se na bratrovu chloubu konečně usadil. Zavřel oči a vydechl blahem, když cítil, jak se jeho tělo nádherně plní. Konečně! To to trvalo!
„Lásko… to je ono,“ vydechl Tom a spontánně do bratra přirazil.
„Jo, je to vono, a všechno abych za tebe obstarával já. Jsem sice mladší, ale koukám, že ve všem jiným zručnější.“
Vyzývavě se na Toma ušklíbnul, nadzvedl se a znovu na něj dosedl a mírně naklonil hlavu na stranu. Vzápětí však byl stržen na matraci a uvězněn vypracovaným tělem.
„Tos posral, prcku… v tomhle jsem z nás dvou lepší já.“
„Epi epi epičky,“ vyplázl na dvojče Bill jazyk, který ale vzápětí skončil uvězněný v Tomových rtech. I tak zafuněl blahem, a konečně se naplno, bez jakýchkoliv rejpavých, byť z legrace a s láskou myšlených poznámek, začal Tomovi odevzdávat. Vzdychal při jeho přírazech, které stupňovaly svou intenzitu. Zarýval mu nehty do zad a do úst mu vášnivě sténal, a Tom mu v tomhle směru nezůstával nic dlužen. Jejich sex se stával čím dál tím divočejším, ze stenů se už dávno staly výkřiky, s marnou snahou tlumené, jejich těla se už celá leskla potem a Bill jen nesouhlasně zakňoural, když cítil, jak se v něm Tom udělal. On sám byl teprve někde na půli cesty a Tom, když to viděl, škodolibě se uchechtnul.
„Neboj… pomůžu ti,“ slíbil. Za doprovodu Billova nesouhlasného mručení z jeho těla vystoupil, protáhnul se jako kočka a střelhbitě obemknul své rty kolem bratrova přirození.
Zpěvák jen vyjekl nad tím kouzelným pocitem, ačkoliv už ho moc dobře znal, a Tom, když začal sát, dočkal se intenzivního přirážení do krku. Odhodlaně sál a cucal dál a dál, dokud se nedočkal za doprovodu Billova výkřiku sprchy, která mu propláchla celý krk až do žaludku. Spokojeně si labužnicky zamlaskal, jazykem Billův penis očistil a stáhnul si svého vydýchávajícího se bratra do náruče. Přikryl je oba peřinou a Bil spokojeně zamručel.
„Tomi, tak moc tě miluju…“
„Já tebe taky, prcku,“ pousmál se Tom a odhrnul Billovi z čela pramínek vlasů slepených potem.
„Nejsem prcek jen proto, že jsem o deset minut mladší,“ ohradil se Bill.
„Ne, to máš pravdu. Jsi totiž nejen to, ale i moje láska… to nejlepší, co mě potkalo,“ ujistil ho Tom a něžně líbnul na špičku nosánku. Bill rozkošně zavrněl a podsunul pod Toma svou levačku a pravou ho obejmul. Spojil své prsty na Tomových lopatkách a šťastně zavrtal hlavu do jeho nahé hrudi.
„Tomi… tady je tak kouzelně… už v dubnu tu bylo báječně, ale i teď… já mám pocit, že jestli je někde ráj na zemi, tak to musí být kromě domova a Malediv tady…“
„Taky si to myslím,“ usmál se Tom a palcem jemně pohladil Billova zavřená víčka. „Spinkej, broučku… a zítra se můžem podívat k moři.“
„K moři,“ zavrněl Bill už v polospánku. „Modré vlny… bílý písek… a jen my dva… ano…“
„Tak spinkej,“ šeptnul Tom a spolu se vzdáleným šuměním vln jeho paže a slova ukolébala Billa k hlubokému spánku.
autor: Áďa
betaread: Janule
A jé, zase jednou nemravný dvojčata. Ne, že bych si stěžovala, naopak. 😀 😀 Katy je za pěknou mrchu a až zjistí, co se odehrává za zavřenými dveřmi…muhehe. 😀 😀
waw. Ja iba dúfam že to Kety nevijde lebo ak hej, nebude to pravdepodovna vobec ale vobec pekne.
Tak přeci jen, potvora. Odhadla jsem to dobře a nijak mě to netěší. Brát tu její pomstu přes jejich vztah to od ní vážně není pěkný a to jí v podstatě vůbec nic neodělali.
No a ta interakce mezi klucima… Taková trošku veselohra, ale to vyznání na konci bylo upřímný, dojemný a správně romantický. 🙂
[3]: mno, já mám pocit, že se to nakonec vyvrbí ještě krapet jinak, ta pomsta, uvidíš myslím už v příští kapitole 😉 ale uznávám, že zatím se ta pomsta jeví jako dle tvého názoru 😉
Tak to jsem zvědavá, jestli to té Katy vyjde, tak její pomsta……..doufám, že snad ne
Tak já mám tři teorie ohledně pomsty, a nejdříve jsem myslela, že ta jedna mi už vyšla. Ale jak tady vidím u Ainikki koment od Ádi, tak to bude asi něco jiného, tak uvidíme =)
[6]: fakt? a jaké jsou ty další? 🙂
[7]: Je to v komentu u prvního dílu =D
Buď jsem pitomá nebo nevím, ale přehlídla jsem první díl a čučela jsem co to tu je za povídku a proč na mě zírá ta mrcha Katy xD
Tak to se mi moc zamlouvá xD Nápad je to skvělí a opravdu originální. Katy Perry nenávidím od té doby co jsem vyslechla písničku kterou klukům věnovala..a tak tedy upřímně doufám že tady dopadne špatně..
Ale ta pomsta..napadlo mě..nepůjde Toma nebo Billa nakonec sbalit?
[8]: tak asi tě zklamu, ale ani jednou možností ses netrefila 😀 i když, u jedný by se dalo polemizovat, ale rozhodně ne na 100% 🙂
[9]: možná ano, možná ne, ještě to sama nevím jistě 😀