Tell me something I don’t know! 16.

Spokojeně jsem ležel ve vaně s Billem opřeným o svůj hrudník. Provokativní nálada ho přešla a proměnila se v nevinné mazlení. Najednou tu zase bylo to koťátko, které čekalo na něžné pohlazení. A já jsem byl ochoten mu vyhovět. Hladil jsem ho po havraních vlasech, občas jsem mu do pramenů vtiskl letmý polibek. Bill potichu vrněl a mhouřil oči. Tohle byla jedna z těch chvilek, kdy mě přestal zajímat okolní svět a žil jsem jen tím jedním okamžikem. Ne snad, že bych se kdy musel o Billa s někým dělit, protože jsem si byl až moc jistý, že Bill patří jenom mně. A podle toho, jak se Bill choval, jsem se ani nemusel bát, že bych o něho mohl přijít.

Bráška se zavrtěl a přetočil na břicho, aby mi viděl do obličeje. Bradu si podepřel rukama a znovu si na mě lehl. Na rtech mu pohrával úsměv, kterým říkal, že je šťastný. Měl jsem ho dokonale přečteného, každou jeho grimasu. Znal jsem každý úšklebek, který jeho obličej dokázal stvořit, takže jsem poznal, jak se cítí, ať se to snažil skrývat sebevíc.

Nehty mě jemně zašimral na kůži. „Tome?“ vzhlédl ke mně čokoládovýma očima.

„Hm?“ podíval jsem se na něj a podepřel si rukou hlavu.

„Jsi tu se mnou šťastný?“ zeptal se.

Ta otázka byla divná, nicméně jsem mu musel odpovědět taky otázkou. „Myslíš tady a teď?“

Zakroutil hlavou. „Myslím celý život. Nebo tu dobu, kterou tu spolu jsme, bez ohledu na všechny ty věci, které se staly. Prostě jen jestli jsi šťastný?“ Když se mě na to ptal, v jeho pohledu se kmitlo něco zvláštního, možná trochu posmutnělého a nejistého.

Natáhl jsem krk a políbil ho na špičku nosu. „Samozřejmě, že jsem tu šťastný, Bille. S tebou,“ dodal jsem rychle, aby si nemyslel, že ho opomíjím. „Tohle je život, který jsem chtěl.“

„Náš tajný život?“ Protentokrát mu oči zajiskřily.

Usmál jsem se. „Přesně tak. Naše malá soukromá bublinka, ve které žijeme jen my dva,“ kývl jsem hlavou. „Ale proč se mě na to ptáš?“

„Nevím,“ pokrčil rameny. „Přišlo mi to zrovna teď vhodné. Atmosféra by tomu odpovídala,“ rozhlédl se po koupelně.

Teď jsem to byl já, kdo měl v očích něco rozpustilého a provokativně svůdného. „Já si myslím, že atmosféra by odpovídala něčemu jinému.“

„Čemu?“ zvedl obočí a při pohledu na mě se zasmál. „Tome,“ zamlaskal a přitáhl si mě k sobě tak blízko, aby svými rty dosáhl na ty moje. Jemně mi sklouzl po spodním rtu jazykem, jako kdyby mě ochutnával.

Já jsem mu mezitím propletl prsty spletenými vlasy a jemně stiskl. Bill mě okamžitě políbil a nebyl to jen tak něžný polibek. Bylo znát, že se pustil do hry, kterou s ním budu hrát opravdu moc rád. Druhou ruku jsem mu položil kolem pasu a přitiskl si jeho tělo ke svému. A přes to, jak moc byla voda horká, jsem vnímal jeho rozpálenou pokožku. Bylo opravdu až neuvěřitelné, jak snadné to s Billem bylo, když šlo o intimnosti. Stačilo pár dobře mířených dotyků a pro uspokojení by udělal cokoliv.

Jazykem jsem mu sklouzl po hraně čelisti až na krk. Jemně jsem škubl za jeho vlasy, čímž jsem ho donutil zaklonit hlavu, jeho laní šíje se mi vystavila na milost a nemilost. Opatrně jsem mezi zuby skousl jeho alabastrovou kůži a poslouchal, jak tlumeně zavzdychal. Tím jediným zvukem se můj klín začínal probouzet k životu. Bill to zřejmě taky postřehl, protože se mi najednou vysmekl a obkročmo se mi usadil na klíně. Díky bohu, že, když jsme si zařizovali koupelnu, byla obrovská vana nutností.

„Věděl jsem, že stejně neodoláš,“ usmál se na mě rošťácky a zavrtěl se v bocích. To mě opravdu začínalo burcovat. Sklonil se obličejem zpátky ke mně a políbil mě pod ucho. Stiskl jsem jeho boky a snažil se ho udržet na místě, ale Bill byl jako z divokých vajec. Jeho improvizované pohyby byly s každou vteřinou víc a víc naléhavější. Dělal to schválně a vsadím se, že si to moc dobře uvědomoval.

„Bille, přestaň mě provokovat,“ zavrčel jsem přidušeně.

Podíval se na mě. Jeho oči byly skoro černé vzrušením. I jeho vzrušení se začalo dožadovat pozornosti tím víc, čím víc jsme se o sebe třeli. „Proč? Chceš to stejně jako já.“

„Netvrdím opak, ale představoval bych si na to pohodlnější místo, nemyslíš?“

„Tady jsme to ještě nezkoušeli.“

„Pravda,“ přitakal jsem a zhoupl boky proti jeho. Bráška zaklonil hlavu a zasténal. Nečekal jsem, a dokud byl v tomhle stavu lehkého transu, stiskl jsem v dlani jeho mužství. V tu chvíli začal být jako na trní a sám se rozpohyboval proti mojí ruce. Oprava – Bill nebyl jako na trní. Byl neuvěřitelně nadržený. Políbil jsem ho na hrudní kost a ještě víc jsem stiskl, čímž jsem si vyžádal další hlasitý projev vycházející z jeho hrdla. Přitáhl jsem si ho více na svůj klín a jazykem mu začal kroužit po bradavkách. Zuby jsem lehce skousl a rty potom nasál. Bill už neovládal svoje hlasité steny, boky zuřivě přirážel proti mně a dýchal rychle a trhaně. Najednou ke mně sklonil hlavu a hladově mě políbil. Jazykem mi pronikl mezi rty, vyhledal ten můj a začal s ním hrát vášnivou a divokou hru. Byl jsem z toho mírně překvapený, a o to víc mě to vzrušovalo.

Doslova jsem si ho serval z klína a donutil ho opřít se rukama o okraj vany. Potřeboval jsem ho cítit staženého kolem sebe, jinak snad exploduju. Bill neodporoval, poslušně udělal, co jsem mu naznačil. Byl stejně vzrušený jako já a věděl, co přijde. Taky po tom toužil. Otočil ke mně hlavu s očima už černýma jako noc a zavrtěl zadečkem. Sledoval jsem ten pohyb jako zhypnotizovaný. Chvíli mi trvalo, než jsem se vrátil do reality, popadl ho za boky a jen tak si ho přitiskl do klína. Jen letmo jsem se o něho otřel a oba dva jsme zavzdychali.

„Tome, vezmi si mě,“ zakňučel Bill, když zakláněl hlavou.

Usmál jsem se sám pro sebe. „Ještě chviličku vydrž,“ odvětil jsem a začal dvěma prsty dráždit vstup do jeho těla. Bill byl rozpálený téměř do běla. Když jsem pomalu začal pronikat oběma prsty skrz prstenec svalů, sám mi vycházel vstříc. A jakmile jsem narazil na jeho citlivé místečko, začal se svíjet jako had.

„Ano, Tome, přesně tam,“ vzdychal. „Udělej to znovu.“ Jeho hlas byl zastřený a tichý. Přes trhané dýchání jsem sotva rozuměl tomu, co říká, ale sám jsem se jen těžko ovládat, abych si ho tu nevzal. Bill už jen nevzdychal a nesténal, ale skoro křičel, zatímco jsem ho dráždil. Rychle jsem v něm pohyboval prsty, jako kdybych do něho pronikal svým mužstvím. Oba dva jsme se pohybovali v jednom rytmu. Bylo to skoro jako divoký vášnivý tanec.

Vytáhl jsem z Billa prsty, a když se na mě podíval, provokativně jsem si je olízl a tím jsem si vysloužil další výkřik slasti. Začal jsem se o něho otírat klínem a dělal jsem to tak dlouho, dokud jsem do něho nezačal pomalu pronikat. Bill zarýval nehty do okraje vany, tlačil se na mě, jako kdyby se už nemohl dočkat.

„Bille, jsi tak dokonale úzký, bože,“ vzdychl jsem. „To je kurevsky dobré.“

Přitiskl se ke mně celým tělem. „Řekni mi něco, co nevím,“ zopakoval svou oblíbenou frázi. Nepřekvapilo mě, že zrovna tohle byla věta, kterou nezapomněl. A říkal ji dost často. Vlastně pokaždé, když jsme se spolu milovali. Řekl to pokaždé, když jsem vychvaloval jeho horké a žádostivé tělo. Když jsem vychvaloval jeho.

Políbil jsem jeho rameno a skousl kůži na klíční kosti. Bill zakňučel jako štěně a přirážel proti mému tělu. Drtivě jsem tiskl jeho boky a snažil se neprojevovat tolik jako on, ačkoliv tohle bylo dokonalejší než cokoliv jiného. Neměl jsem toho dost, cítil jsem Billa všude kolem sebe. Jeho vůně, jeho tělo mi otupovaly smysly. Dlaněmi jsem sjel po jeho plochém bříšku až k rozkroku, kde jsem pevně uchopil jeho penis dožadující se pozornosti. Billovy prsty mi omotaly zápěstí, jako kdyby mě chtěl sám vést.

„Co to děláš, Bille?“ vzdychl jsem mu do ucha a skousl mu ušní lalůček, zatímco jsem bušil do jeho těla svým.

Se zavřenýma očima a tichým zasténáním se usmál. „Povedu tě. Uděláš to tak, jak já chci.“

Prudce jsem přirazil hluboko do jeho těla, až zaskučel. „Takže, ty si chceš určovat podmínky? Na to jsi v trochu nevýhodné pozici, nemyslíš?“

Stiskl moje ruce. „Sklapni, Tome,“ zasyčel.

Zasmál jsem se, ale to už jeho ruka na mém zápěstí učinila pohyb. Pomalý, ale tvrdý pohyb, který Billa přiváděl k šílenství. Pulsovalo mu celé tělo. Místností se neslo jeho sténání, odráželo se od obložených stěn a vrátilo se k mým uším jako hlasitá ozvěna. Tím to bylo ještě dokonalejší a dráždivější.

Pohyby mojí dlaně pod Billovým vedením zrychlily, téměř se blížily tempu, kterým jsem přirážel do Billova těla. Oba dva jsme byli na pokraji vzrušení. Cítil jsem ten příjemný lechtavý pocit v podbřišku, který se mi pomalu přenášel do celého těla, kroutil mi prsty u nohou. Srdce se mi rozbušilo ještě rychleji. Dokonce i to Billovo spíš kmitalo, než tlouklo.

„Tome, já už-„

Nedokončil větu, poněvadž jsem mu zadýchaně skočil do řeči. „Já vím. Společně, ano?“

Bill přikývl a bylo to jako povel, když se nám oběma do těla rozlil orgasmus v nepopsatelně velké vlně. Při tom jsem neustále přirážel do Billova zadečku, pohyboval jsem dlaní na jeho vzrušení ve snaze prodloužit ten slastný pocit o co nejdelší dobu. Bill trhaně křičel, celé tělo se mu škubalo v křeči. Já jsem dusil své výkřiky v jeho kůži.

Klesl jsem na záda do vany a Bill na mě. Voda už byla téměř studená, což bylo něco příjemného pro naše rozpálená těla. Náš dech byl rychlý, ale sjednocený. Trvalo to dobrých deset minut, než jsme se oba dokázali uklidnit natolik, aby nás unesly vlastní nohy. Potom se Bill začal hrabat z vany.

„To bylo příjemné, Tome,“ zavrněl, když se balil do županu.

Podíval jsem se na něj. „Jen příjemné? Nebo jsem tě skoro zabil?“ neodpustil jsem si lehkou provokaci po perfektním sexu.

Bill si v zrcadle uhladil vlasy a jeho odraz se na mě zadíval. „Nikdy se nezměníš, co?“ Pak se ke mně otočil a nadechl se, aby něco řekl, ale u dveří se ozval zvonek. „Dojdu tam,“ dodal nakonec a bos vyšel z koupelny, aby se podíval, kdo nás takhle pozdě poctil svou návštěvou. Já se zabalil do ručníku a následoval jsem ho. A jakmile jsem zaslechl hrubý hluboký hlas u dveří, dokázal jsem se jenom zděsit.

„Nazdar Bille, je doma Tom?“

Mathias zřejmě taky nechyběl, protože Bill ho pozdravil a potom se ostře zeptal: „A ty jsi kruci kdo?“

„Musí ti stačit, že se jmenuju Jürgen,“ odpověděl ten, koho jsem si přál vidět ze všech nejmíň. Já zapomněl na tu pitomou schůzku. A Jürgen si mě právě teď bohužel všiml.

„Tady jsi, Tome,“ ušklíbl se. „Neměl jsi v tuhle dobu být náhodou někde jinde?“

Ostře jsem polkl. Tahle situace a Jürgenův výraz vůbec nevypadaly dobře…