Nájemník 9.

autor: Shefifty


Bill byl vzhůru, ležel na posteli a poslouchal opakující se houkání sovy, která někde na stromě blízko jeho okna zřejmě zešílela. Zpočátku mu ten zvuk přišel okouzlující. Teď, o třicet minut později, ho přiváděl k šílenství. Pokud už by v tom pokoji nebylo takové horko, zavřel by okno dřív, než se sova dostala ke druhé sloce. Nyní jediné, co mohl dělat, bylo čekat, až sova ochraptí a přestane, pokud sovy vůbec někdy ochraptěly.
Náhle ten neustálý zvuk přerušilo břinknutí o sklo a Bill se na posteli posadil. Na co se ten zatracený pták chystal teď? Skopal ze sebe tenkou přikrývku a vyhrabal se z postele. Když odtáhl stranou záclonu, spatřil, že je měsíc v úplňku a i přes pozdní hodinu osvětluje celou zahradu. Dole na trávníku stál Tom se zvednutou rukou, připravenou hodit další hrst kamínků, ale když uviděl Billa, ruku zase sklonil.

„Ahoj krasavče,“ usmál se na něj dredatý mladík. „Máš chuť si jít se mnou zaplavat na Adama?“

Bill se tiše rozesmál. To byl přesně Tom, takhle se ukázat uprostřed noci a navrhnout něco podobného.
„A to se ptáš mě nebo mojí babičky? To je její okno, na které házíš kameny,“ řekl Bill s úsměvem.
Tom se uchechtl svému vlastnímu omylu.
„Můžete jít oba, pokud chcete,“ ušklíbl se a Bill s úsměvem zavrtěl hlavou.
„Myslím, že bude radši spát,“ odpověděl. „Budu dole za pár minut.“
Ospalost, kterou cítil ještě před pár minutami, byla pryč, a on se rychle oblékl a spěchal dolů po schodech tak tiše, jak jen mohl, aby nevzbudil babičku, která hlasitě chrápala ve svém pokoji.
Šel do koupelny, popadl ručník z háčku a připojil se k Tomovi čekajícímu na verandě.
Dredatý mladík se zazubil, popadl Billa za ruku a přitáhl si jej k sobě.

„Ahoj zlato,“ pozdravil ho tiše a vtiskl mu rychlý polibek na rty.

Bill sklopil hlavu, zčervenal, a zároveň se usmíval. „Ahoj.“
Proč ta dvě nevinná slova způsobila, že jeho tváře potemněly, to nedokázal vysvětlit. Možná to bylo proto, že vidět Toma jej nutilo být bláznivě šťastný. A možná to bylo proto, že Tom dokázal jakákoliv dvě slova přeměnit tak, aby zněla sexuálně.
Úplněk svítil na cestu před nimi, jak kráčeli ruku v ruce a jen sem tam promluvili, aby nezničili to kouzlo noci.
Bill se podíval stranou na kluka, který mu ukradl srdce, a přemýšlel, jestli Tom k němu cítí totéž. Tom byl k němu vždycky tak sladký a plný komplimentů, kterými Billovi zvyšoval sebevědomí, ale nikdy mu výslovně neřekl, jestli je tohle všechno něco víc než jen příjemný způsob trávení času.
Zanedlouho došli k Tomovu domu a dredatý mladík mu řekl, aby počkal na cestě, zatímco šel vyzvednout něco z verandy.

Jakmile už po svém boku necítil Tomovo teplo, Bill si omotal ruce kolem sebe, aby se ochránil spíše před skrytými stíny než před chladem, protože vítr, který kličkoval mezi stromy, byl dnes neobvykle teplý.
Jeho oči ani na okamžik neopustily Tomovu siluetu ze strachu, že zůstane ve tmě sám, a sledoval, jak Tom z vrcholku schodů zvedl piknikový košík nacpaný až po okraj, a usmál se. Naplánovat piknik během úplňku bylo rozhodně velmi romantické gesto, a Bill si vybral tomu věřit, že tohle musí být speciální i pro Toma.
Tom se vrátil na cestu a znovu chytil Billovu ruku do své.
„Kdybychom dostali hlad,“ řekl a pokynul ke košíku ve své ruce.
Bill se široce usmál; jeho napjaté tělo se uvolnilo v okamžiku, kdy byl Tom opět s ním. Nechápal, jak Tom mohl dojít tak beze strachu uprostřed noci až k Billovu domu.

Když dorazili k jezeru, měsíční světlo se ještě víc rozjasnilo, jak se les před nimi otevřel a odraz měsíčního světla na vodě osvětloval jejich tváře, zatímco vedle sebe tiše stáli a dívali se na scenérii před sebou.

Tom se otočil čelem k Billovi.
„V tomhle světle vypadáš skoro neskutečně.“
Bill si prohlížel Toma a spatřil ten kontrast mezi světlem a tmou, který způsoboval, že Tomův obličej vypadal jako nakreslený očními linkami.
„Ty taky,“ řekl a usmál se.
Tom položil košík do trávy a rozložil velkou deku, na kterou se mohli posadit. Lehl si na bok, podepřel se na lokti a poplácal prostor před sebou.
Bill si lehnul na opačnou stranu a sledoval, jak se Tom prohrabává košíkem a vytahuje jahody, kuřecí křidýlka, mísu těstovinového salátu a nakonec láhev jablečného cideru.
„Tohle všechno sníme?“ Zeptal se Bill se zvednutým obočím. „Není to trochu riskantní, když pak půjdeme do vody?“
Tom se jen zasmál. „Zníš jako moje máma. Neboj se, žiju u oceánu a chodím plavat skoro každý den hned po snídani, a stejně tak moji přátelé.“

Bill si uvědomil, že Tom musí vědět, o čem mluví. Dokázal si snadno představit, jak Tom surfuje po vlnách a přál si, aby někdy dostal příležitost to vidět.

Tom zvedl malou lahev olivového oleje a pokapal jím těstoviny, než je zamíchal, a nalil do skleniček cider.
„Víno by bylo mnohem romantičtější, ale protože oba víme, že máš s alkoholem trochu problém, bylo by to celkem nezodpovědné,“ řekl Tom s úšklebkem.
Bill, který si stále velmi živě pamatoval svou poslední kocovinu, si pomyslel, že cider je skvělá volba a s úsměvem si od Toma převzal sklenici.
„Tohle jsi dělal ty?“ Zeptal se Bill ohromeně, zatímco držel kuřecí křidýlko mezi palcem a prostředníčkem.
„Kéž by,“ usmál se Tom. „Tohle zbylo z naší večeře.“
Jak se ukázalo, neměli až tak zájem o jídlo kromě toho, že si sem tam vložili do úst jahodu. Místo toho leželi vedle sebe a sledovali hvězdy.
Tom se otočil na bok a vzdal se jahod ve prospěch zmocnění se Billových rtů, a mladší chlapec vydal potěšený zvuk, když jej políbil nazpět a stále mohl cítit na Tomově jazyku příchuť jahod.

„Měli bychom tady strávit noc,“ řekl Tom hlubším hlasem a Bill souhlasně zabroukal. Rozhodně tam mohl s Tomem zůstat až do svítání, jen se líbat a mazlit, jako to dělali právě teď.

„Už jsi někdy dříve spal na pláži?“ Zeptal se.
„Hodněkrát,“ řekl Tom a zasmál se. „Obvykle když jsem odpadl z velkého množství alkoholu po nějaké plážové párty, takže to nebylo nic jako tohle.
Bill se pousmál. On sám jen sotva pil a stejně tak i Andreas. On a Tom se opravdu v tolika věcech lišili, a přesto se ještě nikdy s nikým necítil tak šťastný. No, samozřejmě tam byl Andreas, který mu byl bližší než vlastní rodina, ale pořád to nebylo to samé. Jeho láska k nejlepšímu kamarádovi nezahrnovala líbání a dotýkání, a ani to nechtěl. Bylo by to jako líbat vlastního bratra.
„Když nad tím tak přemýšlím, byla tady jedna chvíle s mou první holkou,“ řekl Tom a vypadal, jako by si to jen sotva pamatoval. „Její rodiče nechtěli, abychom se scházeli – nebo spíše nám nevěřili v tom, abychom spolu zůstali o samotě,“ Tom se tiše rozesmál. „Ukázalo se, že v tom měli pravdu.“

Následující otázka proběhla Billovou hlavou už více než jednou, a než se dokázal zastavit, ta slova byla venku.

„S kolika holkama jsi… spal, než jsi…?“
„… než jsem přišel ke svým smyslům?“ Dokončil Tom za něj a usmál se. „Jen se dvěma. Pak jsem si uvědomil, že mám větší zájem vidět nahé kluky z našeho fotbalového týmu, než se líbat i stou nejhezčí roztleskávačkou.“
„Aha,“ řekl Bill. „A s kolika klukama…?“ Odmlčel se, když Tom otočil hlavu a zvedl obočí. Příliš pozdě si uvědomil, že to nebyla otázka, na kterou by se měl ptát, ale škoda už byla nadělána.
„Opravdu to chceš vědět?“ Zeptal se Tom a znovu se opřel o loket. „Nebudu ti lhát… Mám rád sex… hzodně,“ přiznal, a Bill si nemohl pomoct a srdce mu pokleslo po Tomových slovech. Samozřejmě, že už věděl, že byl daleko od toho, aby byl Tomův první, ale měl nějakou marnou naději, že možná Tomův koketní způsob byla jen role, kterou hrál, a že nebyl tak zkušený, jak se zdálo. Sklopil oči, aby si Tom nevšiml, že mu ta pravda ublížila.
„Víš, jak to je,“ pokračoval Tom, kterému unikl pokles v Billově náladě. „Dostaneš se na párty, dáš si pár drinků, a dřív než si to uvědomíš, už se muchluješ s nějakým roztomilým klukem, který z tebe celý večer nespustil oči.“

Ne, Bill nevěděl, jaké to je, protože se mu to nikdy nestalo. Když se na něj nějaký kluk dlouze díval, Bill předpokládal, že si o něm myslí, že vypadá divně. Nikdy ho ani nenapadlo, že by se tomu klukovi mohl ve skutečnosti líbit. Rychle se naučil, že taky on má hodně rád sex, ale jen s někým, na kom mu záleží. Nezdálo se, že by si Tom myslel, že by na citech až tak záleželo, hlavně že se udělá.

Tom konečně zvedl pohled k Billově tváři a spatřil zklamání, které tam bylo tak špatně ukryté. Něžně pohladil Billovu tvář a zatvářil se kajícně.
„Kurva, nechtěl jsem ti ublížit,“ řekl lítostivě a vzal Billovu ruku do své, aby propletl jejich prsty. Přitáhl si Billa blíž a vtiskl mu na rty několik motýlích polibků. Bill mohl říct, že si jej Tom snaží opět udobřit. Tom se lehce odtáhl a přinutil druhého chlapce, aby se mu podíval do očí.
„Ty víš, že tohle je jiné, že?“ Zeptal se Tom jemně. „Opravdu mi na tobě záleží. Hodně.“
Bill se pokusil o úsměv, ale byla to spíše grimasa. Věřil Tomovi, opravdu ano. To jen jeho ego bylo momentálně trochu roztřepené na okrajích.

„Takže pokud nebudeme dělat nic víc, než že se budeme po zbytek léta jen líbat, tak bys i přesto chtěl být pořád se mnou?“ Zeptal se tiše.

Tomovy rty přejely přes Billův ušní lalůček a zaškrábání jeho piercingu poslalo chvění až do Billových palců u nohou.
„Jo, chtěl,“ slíbil Tom. „Pravá ruky by mi pravděpodobně upadla vyčerpáním, ale pořád bych chtěl být s tebou.“ Tom mu věnoval jeden ze svých úsměvů, které Billovi přišly tak neodolatelné, a mladší chlapec nedokázal zabránit tichému smíchu. Alespoň byl Tom upřímný o svých potřebách.
„Nemyslím si, že bych chtěl být zodpovědný za tvoje zmrzačení,“ řekl Bill s úsměvem. Otočil hlavu a vyhledal Tomovy rty. Cokoliv bylo dříve, na tom opravdu nezáleželo tak dlouho, dokud byl Tom nyní výhradně jeho, a bez ohledu na to, jak moc to možná chtěl, nedokázal změnit Tomovu minulost. Kromě toho, pokud by Tom žil jiný život, nejspíš by tam nyní s Billem nebyl.

Tom ho políbil nazpět a přetočil je, takže Bill ležel nyní navrchu. Bill se lehce nadzvedl, přitiskl své dlaně k zemi a polechtal Tomovu tvář svými jemnými vlasy, jak pomalu kýval hlavou ze strany na stranu. Tom zavřel oči a zabroukal nad tím pocitem měkkých pramenů, které ho hladily po kůži, než si Billa znovu přitáhl ke rtům.

„Víš, co bych měl právě teď chuť udělat?“ Zašeptal Tom tajuplně.
Bill se zastavil a čekal nějaký nemravný návrh, který obvykle následoval, když Tom promluvil tímto hlasem.
„Zaplavat si,“ odpověděl Tom na vlastní otázku a znovu je přetočil, takže byl nyní nahoře a vytáhl s sebou Billa na nohy.
Bill se zazubil a popadl ruku, kterou k němu Tom natáhl, jak jej s rozběhem následoval na molo.

autor: Shefifty

překlad: Zuzu
betaread: J. :o)

8 thoughts on “Nájemník 9.

  1. Romantika při měsíčku, nádhera. Skoro jim závidím. 😀
    Děkuji za překlad a těším se na pokračování.

  2. Tak tenhle Tom je buď ten nejúžasnější chlap na světě nebo nejlepší herec na světě. Ještě pořád nemůžu říct, že bych mu ty jeho sladké řečičky věřila.
    Moc děkuji za překlad.

  3. No…situace krasna to ne ze ne….ale uplne se ty idilky bojim. Zafny mracek na obzoru? To je divne. Z toho neco bude a Bill si oci vyplace. Chtela bych Tomovi verit ze by s Billem byl i kdyby k sexu nemelo dojit ale vzhledem k jeho uprimnosti na toto tema o tom pochybuji. Nebo mozna ze s Billem vydrzi…ale najde si to jinde a Bill se to domakne. Nedej boze ho pristihne. Nerada delam desive scenare ale nektere autorky me naucili na stastne konce moc necekat 😀 presto ale doufam ze to bude to nejdokonalejsi leto se vsim vsudy a bez velkeho louceni 🙂

  4. Skoda ze babca nesla s nimi 😀 to by bola ina sranda 😅. Tom je sialene romanticky-kamienky do okna, piknik na deke…aaach dievcata tiez zavidite :D? Netrufam si tipnut, ci pride v pribehu nejake ALE alebo to bude dokonala idylicka poviedka. Mozno sa Bill k sexu nedokope a ako Tom naznacil, ma sex velmi rad,kto vie ako dlho pocka. Tesim sa dalej 🙂

  5. Taková romantika! Tenhle díl jsem si vážně užila, protože zbožňuji pohled na hvězdy v noci a voda je prostě MOJE!! Mohla bych být v moři, rybníce či bazénu celý den, a neomrzelo by mě to. Takže jsem si tohle díl užila snad nejvíce ze všech! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics