autor: Bitter
Adam věděl, jak moc je Tom háklivý na násilí vůči jeho rodině. Konec konců, když ještě chodili do školy, dělal všechno pro to, aby si Adamovi spolužáci chladili žáhu na něm a ne na starším bratrovi, kterého nesnášeli. Což se ještě zhoršilo, když Adam záměrně propadl, aby mohl být s Tomem. Dvakrát měl kvůli němu zlomený nos. Jednou, když Adama spolužák na školním výletě strčil do rybníka. Adam neuměl plavat, a než se učitelka vzpamatovala, vytáhl ho Tom a pak tomu grázlíkovi, co to udělal, rozmlátil ciferník.
Podruhé, když se Adam na gymplu zamiloval, a kluk, kterému poslal milostný dopis, to všude roztruboval a ponižoval ho.
Pěnil taky, když byl někdo nezdvořilý vůči jejich matce a měl za sebou incident s fanynkou, která obtěžovala jejich přátele.
To, co se dělo teď, přesahovalo všechno tohle. Tom včera Adama donutil, aby mu dal Billovo číslo, a když zjistil, že je choreograf nedostupný, doslova zešílel. Málem vyrazil obrážet nemocnice, aby zjistil, jestli někde neleží. Pak sebral Adamovi telefon a volal Bec, ta mu to nebrala, a když zavolala nazpět, byl Adam rád, že Tom byl zrovna v koupelně.
Omluvil se jí, že se přeťuknul, a Tomovi nakukal, že je vše o.k.
Nechtěl mu lhát, ale co mohl dělat? Do Billova soukromí jim nic nebylo. Tom ho znal dva a půl dne. Co měl jako Bec říct? Pro jistotu zůstal u Toma na noc a dobře udělal. Tom vstal v pět a hned se hrnul do tanečního studia.
„Tome, je půl šestý ráno, myslíš, že tam někdo bude? Tvoje lekce začínaj až za tři hodiny. Co by tam teď dělal? Přijít o půl hoďky dřív? V pohodě, ale tohle? To jako budeš přešlapovat venku, dokud nepřijde? Dej si snídani, zakuř si a běž s Pumbou ven. To tě alespoň uklidní. Pes líně zvedl hlavu, když zaslechl své jméno, ale pak zase hned usnul. I na něj bylo brzo.
Tom jen roztržitě prohledával kapsy a hledal zapalovač. Adam mu hodil svůj.
„Hej, mluvím na tebe.“
„Já tě vnímám, sakra… prostě jen musím vědět, že je v pořádku. Na tom přece nic není.“
„Sakra, Tome, vnímáš se? Znáš ho tři dny. De facto o něm a jeho životě nic nevíš.“
„Adame neser… To ty furt meleš o předurčení, pravý lásce, osudu… tak mi, kurva, pomoz.“
„Tome, dobře víš, že je to jen image, aby texty líp táhly.“
„To jsem nebyl já, kdo utekl jen kvůli plavčíkovi, kterej se na tebe usmál.“
„Ježiš Tome, ale to mi bylo patnáct. Kolik je tobě teď? A vypadáš stejně…“
„Já vím, že je to na hlavu, jasný? Vím to. Ale nemůžu si pomoct. Já prostě vím, že má bejt u mě a já mám být s ním. Neptej se mě jak. Prostě vím, že ke mně patří.“ Adam jen zakroutil hlavou nad zoufalostí Tomova hlasu.
„Děsíš mě.“
„Ani nevíš, jak děsím sám sebe.“ Prásknul sebou do křesla a mlasknul na Buldočka.
„Pumbo, nechrápej… Adame, dyť ani není můj typ. Víš, jak mě tahle slečinky rozčilujou.“
„No dovol?“
„Sakra, Adame, víš, jak to myslím…“
„Tome, já fakt nevím, co ode mě chceš slyšet… Chováš se jako naprostej zamilovanej idiot. Jenže on má přítele a ty přes to nedokážeš přejít. Buď se s tím budeš muset smířit, nebo mu to řekni. Jestli mezi váma opravdu něco jako předurčení je, kdo ví, co se může stát.“
Tom se zvedl a típnul cigaretu.
„Kam jdeš?“
„Jdu se nasnídat a ven s Pumbou.“ Odbyl ho Tom. Nelhal, opravdu si hodlal koupit snídani, a jak řekl Adam, bude kolem studia courat, dokud Bill nepřijede. Bude venku se psem a Bill neví, kde jsou ubytovaní. Jednoduché. A Pumbovi pohyb prospěje.
Když se o půl hodiny později ocitl před studiem, málem se vrátil Adama nakopat. Billův bílý Landrover už tady byl. Bylo to stejné auto, jako měl i Tom doma v Německu.
Tom vybalancoval papírové hrnky s kávou v jedné ruce a zaťukal na sklo okna, za kterým tušil kancelář. Během chvilky se okno otevřelo a Tom se zarazil. Bill bez líčidel vypadal úplně jinak.
„Tome?“
„Ahoj, šel jsem se psem a viděl, že tady máš auto, tak jsem ti vzal kafe.“ Nemohl se ubránit šťastnému úsměvu vyvolaného tím, že Billa viděl celého a živého. Jenže Bill se nesmál. Ani nevypadal z poloviny tak nadšený z toho, že ho vidí, jako byl nadšený Tom.
„O co jde?“ Zeptal se bez obalu.
„Chtěl jsem se ujistit, že jsi v pořádku… včera…“
„Jsem v pořádku.“
„Omlouvám se, nic mi do toho není.“ Bill si jen prohrábl rozcuchané vlasy ve snaze je trochu narovnat, ale ony místo toho zůstaly trčet nahoru. Zamžoural na ulici naproti za Tomem a povzdychl si.
„Nechceš jít dál, když už jsi tady?“
„Jestli ti nebude Pumba vadit…“ Bill se víc nahnul z okna a jeho unavené oči se rozzářily.
„Bože ne, jistěže nebude! Je sladký!“ Ve vteřině se otočil a mazal Tomovi otevřít.
Nečekal na svolení, přidřepl si a okamžitě začal buldočka mazlit a drbat za ušima. Pumba, kterého musel Tom za sebou doslova táhnout, jak ospalý a otrávený byl, najednou ožil, a i když to měl zakázané, Billa olízal.
„Sakra fuj! Ty prase nevychovaný! Dost, Pumbo!“
„Nech ho, Tome, mně to nevadí. Je úžasný.“ Tom jen přešlápl a usmíval se jak měsíček na hnoji. Vidět Billa, jak si jeho nevrlého a totálně nespolečenského psa získal během vteřiny, bylo něco úžasného.
Ještě úžasnější bylo, že Pumba se choval jako štěně a jančil z Billa ještě víc než z Adama. Pumba mazlení nesnášel…
Bill zvedl k Tomovi pohled a zamžoural do sluníčka za ním. Tom si všiml jemného strniště na Billových tvářích. Vypadalo jako chmýří.
„Vážně jsi přinesl kafe,“ podotkl a Tom mu kelímek podal.
„Je bez kofeinu, s kakaem.“
„Kakao v kafi? Kdo to tak pije?“
„Já. Zkus to.“ Bill si vzal kelímek jen váhavě a Tom se znovu usmál, když se Billovy rozšířily překvapením.
„To je výborný.“ Zhodnotil a napil se znovu. Vstal a kelímek držel oběma rukama, jako kdyby měl někdo přijít a vzít mu ho. „Děkuju.“ Usmál se a ustoupil do strany, aby mohli Tom s Pumbou vejít.
Sotva zamkl a otočil se, musel čelit Tomovu zkoumavému pohledu.
„Ten včerejšek… vážně jsi v pořádku? Neudělal ti nic? Já vím, že mi do toho nic není, ale cítím se za to zodpovědný. Já tě vytáhnul znova na oběd. Je to kvůli tý fotce?“
„Nic mi není. Ta fotka tomu nepomohla, ale… neřeš to… nechci o tom mluvit. Chceš jít rovnou zkoušet, nebo se ještě musíš vrátit?“
„Cítíš se na to?“
„To vypadám bez mejkapu tak blbě?“
„Ne, to ne, tak jsem to nemyslel…“ začal se obhajovat Tom a Bill se zasmál.
„Dělám si srandu. Popravdě řečeno, chtěl jsem ti zavolat a lekci zrušit. Ale když už jsi tady…“
„Já klidně vypadnu.“
„Ne, nechoď, to je v pořádku.“ Bill si zkusil představit, co by mu Tom řekl na to, že se chystal domů a zjistit, jestli to s Alexem nějak nezachrání. Dělal si starosti už jen kvůli té restauraci, a to nevěděl o fackách. Mimoděk si promnul nadloktí, kde se mu udělala modřina, a jak si všiml, Tomovi to neušlo.
„Vážně jsem v pořádku.“ Zopakoval.
„Jestli jsi neměl žádný konkrétní plán na dnešek, můžeme se na lekci vybodnout, a konečně mě vezmeš na prohlídku L.A. Pumba bude taky rád. Jak se zdá, miluje tě.“
Bill se usmál, vděčný za to, že Tom to dál neřeší, a podrbal buldočka na hlavě.
„Dáš mi chvilku?“
„Není kam spěchat.“ Bill mu vrátil kelímek a zmizel ve své kanceláři. Když se o půl hodiny později vrátil, Tom už se chystal z legrace remcat, že se vypravuje jako holka, ale nezmohl se na slovo.
Bill se oholil, ale zůstal nenalíčený. Vlasy měl volně sčesané dozadu a nebylo na něm nic černé, kožené ani kovové. Měl volnější, modro červeno bílé triko s dlouhými rukávy, které měl vyhrnuté do půli předloktí, a rozdrbané úzké jeansy. V ruce žmoulal kšiltovku a pilotky. Dokonce ztratil nějakých deset centimetrů z výšky, protože měl obyčejné tenisky.
„Můžeme?“ zeptal se pobaveně a vzal Tomovi svoje kafe. „Tohle je prostě úžasný.“
„Jo… to je…“ Přitakal Tom a nebyl si tak docela jistý, jestli myslí kafe nebo Billa.
„Kolik času máš?“
„Celej den. Ráno jsem měl mít lekci s tebou, a pak zas maj lekci kluci.“
„O.k a jak snáší Pumba auto? Myslím, že vím, kam vás vzít, jen je to trochu dál.“
Pumba snášel auto perfektně a tetelil se radostí pokaždé, když Bill sáhl dozadu a podrbal ho. Po chvíli se zavrtal do deky, kterou měl Bill na zadním sedadle, a kdyby mohl, začal by příst. Místo toho začal deku hoblovat. Radost sama.
Zato Tom byl jako na trní. Neměl rád, když řídil někdo jiný. I tady si zařídil auto, jenže kdyby navrhl, že pojedou jeho, prozradil by, že parkuje za rohem a jeho historka o venčení by dostala do zádě úplně. Už takhle o ní Bill pochyboval.
„Ale no tak… zas tak špatně neřídím. Jo, dostal jsem papíry až na popátý, ale už skoro půl roku jsem neboural!“ ohradil se Bill dotčeně a následně vybuchl smíchy.
„Bože, Tome, měl ses vidět.“ Tom jen úlevně zaznamenal, že Bill odbočuje na parkoviště, a nekomentoval to.
Byl rád, že je venku. Bill strčil vypnutý mobil do palubní přihrádky a vzal si jen peněženku a klíče. Oboje nastrkal do kapes, narazil si čepici, brýle a vystoupil.
„Neboj, bude to stát za to.“
autor: Bitter
betaread: J. :o)
Naštěstí byl Tom jako na trní a vydal se za Billem, čímž narušil jeho myšlenky. Představa, že by se Bill pokoušel usmířit s Alexem, mi obrací žaludek naruby. Zřejmě potřebuje nějak zaměstnat, aby nevymýšlel kraviny. Jsem zvědavá, kam Toma vzal
Díky za kapitolku, těším se na pokračování.
Mě se na tom hrozně líbí, že to Toma k Billovi šíleně táhne a on si myslí, že je to zkrátka tím, že se do něj zamiloval. Jenže oni jsou dvojčata, takže to pouto, které k němu cítí, je v prvé řadě bratrské, že jo. Jako jasně, Bill je super hot, takže je jasné, že je z něj hotový i tím nebratrským způsobem, ale líbí se mi jak to tady popisuješ. Tu skoro až chorobnou Tomovu touhou Billa ochraňovat. To má prostě v DNA. Dává to smysl? 😀
Tom se mi moc líbí jak se snaží chránit Billa.
Je hrozně fajn jak kluci na sebe reagují. Vážně je to k sobě táhne. Jen nevím, nevím jak se popasují se zjištěním, že jsou dvojčata. To bude asi pořádná podpásovka a vyrovnat se s ní, to bude asi dřina.
Tak a teď už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Takže poděkuji za ten dnešní, perfektní.
Taky se mi strašně líbí, jak to Toma k Billovi táhne. Ale ty Billovy myšlenky na to, že by to s Alexem nějak spravil, ty se mi nelíbí ani trošičku!!! Doufám, že se s tím Tomovi nějak svěří a ten mu to z té hlavy už navždy dostane pryč! Sázím na Pumbu, pomoní něj by ho Tom mohl nějak přesvědčit 🙂
Tenhle díl byl sladkej jako jahodový smoothie s mátou a limetkou a stejně tak i osvěžující!:D Fakt, úplně jsem ožila a nabil mě samým pozitivnem:))) I když teda Billovu nenápadnou (ale přece, s vykřičníkem!) poznámku o Alexovi neschvaluju, se mi nelíbí! To ho má Alex tak pod taktovkou? To s ním Alex tak šikovně manipuluje, že Bill už ani nevidí hranici, kde ho Alex ještě miluje a kde ho vyžívá? Tam toho je určitě daleko víc a tuším, že ten chlapec jen tak příští díly nezmizí… Něco mi tam strašně moc nesedí a jen to čeká, čeká na odhalení… Ještě zůstanu u vážný noty a zmíním to, jak Tom Billa dlouho zná. Úplně mi ušlo, že jsou JEN tři dny! Zatracený tři dny a on si za tu dobu vytvořil k Billovi tak silný pouto, a chudák z toho ještě nespí, když neví, co se Billovi stalo.:( Rozumím mu, bych šílela stejně po tom, co bych byla svědkem poslední incidentu. A navíc se možná Tom cítí blbě, že se o něj stará až tolik, když je to "jen" jejich choreograf. Nejde mu to vytknout, on to myslí upřímně.
Ten Adam – asi je logický, když Toma nechce vystavovat nebezpečí, když oba ví, že Bill má přítele. Takže vlastně… oba, Tom i Adam, jednají (podle mě) v nejlepších úmyslech, ale bohužel se právě tam i střetávají, takže co dělat?:(
Jinak samozřejmě k tomu pozitivnímu:) To se ti povedlo s tím Pumbou, jak úplně změnil svoje běžný chování a totálně si Billa omotal kolem svýho obojku:D Užívala jsem si, jak z něj byl Bill hotovej a Pumba úplně ňůůů na něj:D "Hoblovat" je peckovní výraz! A tady to asi bude hrabat deku pod sebe nebo podobně, slyším to prvně a líbí se mi to!;D
"To vypadám bez mejkapu tak blbě?":DDDDDDDDDD Mno a jak Bill řekl "Tohle je prostě úžasný."
"Jo… to je…" Přitakal Tom a nebyl si tak docela jistý, jestli myslí kafe nebo Billa. (vidim ten jeho zasněnej výraz……krása mikroscéna^^)
Jo… to kakao s kafem je geniální nápad. Zejtra to musím vyzkoušet…:D
Jinak díky za dnešní díl a zase v sobotu^^ Těším se, kam že ho to Bill vezme!!!
No nerikala jsem to ze ten magor Bill skoci Alexovi do naruce jen co Alex malicko zaprosi? Bille dej di pro jistotu jeste jednu facku. No tak to jsem zvedava jak to ti dva skloubi dohromady. Nejak si tyhle dve odlisne povahy nedokazu predstavit jako par. Tak jsem zvedava co tam vymyslis. 🙂 chudak Adam….ten je uz uplne vysoupnutej. To obrecim. 😀 Adame nebud takovy dobrak…proste se do toho opri a Bill je tvuj 😀 aspon na jednu akcicku 😀 chjo Bitter ja se proste picbu. Delas to napinave a ja za chvili budu plesata z toho 😀
Wau to bolo skvelé, som rada, že Tom šiel a nevzdal to len ma mrzí, že Bill sa chcel k magorovi vrátiť…
Bill je totálně šílený, když přemýšlel nad tím, že by se k Alexovi vrátil. Ještě že jej zachránil Tom tím, že došel, donesl kafe a ještě přišel s Pumbou, kterému se nedá odolat. Ačkoli mě pobavilo, jak je tenhle Pumba nespolečenský a nikoho nemá rád, ani mazlení. 😀