autor: dasendederzeit
Pokračování povídky „Fixation“
O rok později
Od jejich posledního sexuálního dobrodružství uplynul rok a Tom na to každý den myslel. Tehdy si tak nějak slíbili, že si to někdy zopakují, a Bill jasně řekl, že chce, aby se to stalo znovu, ale zatím tomu tak nebylo.
Abychom byli spravedliví, ten rok byl dost nabitý a dvojčata nestíhala trávit tolik času o samotě. Nejdřív turné, pak Tomova svatba, po ní letní tábor, pak vydání alba a další turné. Všechno se vmáčklo do jednoho roku a všechny to vyčerpalo.
Tom si povzdechl, když ležel v posteli vedle své ženy, která ještě spala. Poslední dobou nemohl pořádně spát, i když byl naprosto vyčerpaný. Začalo to od chvíle, kdy se vrátili domů a mohli si zase pořádně odpočinout. Dříve se Tomovi dařilo nemyslet na nic jiného, protože měl spoustu práce, ale teď když neměl co dělat, se jeho myšlenky opět zatoulaly k Billovi, a hlavně k Billovi, který měl na sobě kožené kalhoty.
A navíc si jeho bratr s nošením kožených kalhot nedělal moc hlavu. Vlastně si jich koupil víc a vzal si je na pár akcí, což způsobilo, že Tom si na sebe musel vzít dvoje boxerky, aby si tam dole udělal pohodlí a nepostavil se mu kvůli tlaku těsných boxerek. Znovu si povzdechl. Nemohl si pomoci. Bez ohledu na to, jak moc svou ženu miloval a jak s ní byl šťastný, pokaždé se jeho myšlenky zatoulaly zpátky k Billovi.
Všiml si také, že Bill omezil sexuální partnery. Pokud věděl, od té doby, co se s Billem sblížili, žádného neměl, což ho začalo zajímat: Přemýšlel o tom Bill také, nebo byl tak znechucený či traumatizovaný, že prostě nedokázal být s jiným mužem? Ne, takhle to určitě nebylo. Během turné si všiml jeho koketních pohledů a chování. Bylo to nenápadné a snadno se to dalo považovat za „bratrskou lásku“, ale Tom si toho všiml. A kromě toho Tom věděl, že jeho bratr nosí v těchto dnech kůži čistě proto, aby Toma svedl, a ne proto, že je to „módní“.
Ne, Bill o tom také stále přemýšlel. Musel.
***
Bill zasténal, když se snažil nacpat své nové oblečení, které si buď koupil, když nebyl doma, nebo dostal jako dárek od značek, do své už tak narvané skříně – no, vlastně celého pokoje – a uvědomil si, že možná bude muset přestavět další místnost v domě na šatnu, nebo udělat jarní úklid.
„Takže jarní úklid,“ zamumlal si pro sebe, když házel posledních pár nových věcí na postel.
Nemohl jen tak předělat další místnost na šatnu. To by se mu vymklo z rukou, protože by ji chtěl co nejrychleji naplnit. Ne, dnes se chystal všechno projít a roztřídit, co chce vyhodit a co si chce nechat.
Podíval se na hodinky a usoudil, že nejdřív se ale naobědvá a dá si pořádnou sprchu. Na tenhle obrovský úkol bude potřebovat pořádnou sílu a energii.
***
„Jdu se podívat za Billem,“ oznámil Tom, když s manželkou a jejími dětmi dojedl.
„Proč?“ Zeptala se a Tom si nemohl pomoct, ale v jejím tónu zaslechl lehkou rozmrzelost.
Věděl, že Billa miluje, ale také věděl, že podle jejího názoru s ním Tom za poslední rok strávil až dost času. Po svatbě na sebe neměli moc času a Tom věděl, že to jeho ženu štve. Momentálně mu to ale bylo jedno, zvlášť když jeho myšlenky a pocity byly tak zmatené z toho všeho a zároveň z ničeho.
„Nezdržím se tam dlouho. Co kdybychom si pak zašli do kina na večeři?“ Navrhl Tom a doufal, že to jeho ženu potěší natolik, že ho nechá jít za vlastním bratrem.
Usmála se a přikývla. „To bych moc ráda.“
Úsměv jí oplatil a byl šťastný, že ji opět potěšil, a pak vstal. „Dobře, uvidíme se později.“
Přikývla. „Pozdravuj ode mě Billa.“
Tom se musel zasmát nad náhlou vřelostí, kterou jeho žena vůči Billovi projevila, a jen přikývl, dal jí rychlou pusu, a pak odešel za svým dvojčetem.
***
„Panebože,“ uchechtl se Bill, když si zkoušel nějaké věci, aby se mohl rozhodnout, jestli je vyhodí, nebo si je nechá.
Měl teď na sobě oblečení, které miloval asi v roce 2008, ale když se na sebe podíval do zrcadla teď, nemohl uvěřit tomu, co si tehdy myslel. Ne, tohle rozhodně muselo pryč. Už si ani nepamatoval, kdy přesně tohle nosil, takže k těm kouskům neměl ani žádnou citovou vazbu.
Svlékl si tričko a hodil ho na hromádku označenou jako „vyhodit/prodat“ a džíny ho brzy následovaly. Bohužel ta hromádka nebyla tak velká jako ta označená „nechat“, ale někde začít musel.
Otočil se zpátky ke skříni a povzdechl si, když viděl, kolik dalších věcí si ještě musí vyzkoušet. Tohle mu určitě zabere celý den, ne-li déle.
***
„Bille!“ Zakřičel Tom, když vešel do domu. „Jsi doma?“
„Nahoře!“ Slyšel Billa křičet.
Tom se zasmál, cestou ke schodům rychle pohladil Stitche, a pak zamířil nahoru. Už na chodbě cítil Billovu kolínskou a sám pro sebe se usmál. Byl doma. Zahnul za roh a chystal se vejít do bratrovy ložnice, ale zarazil se.
Jeho bratr byl obklopený oblečením, zatímco stál před zrcadlem a na sobě měl jen těsné kožené kalhoty se šněrováním.
Oh můj bože.
Bill si všiml Toma ve dveřích, otočil se a nevinně se usmál. „Ahoj.“
Tom polkl a snažil se zachovat klid. „Ahoj.“
„Co se děje?“ Zeptalo se jeho dvojče a snažilo se příliš neusmívat, když vidělo Tomův výraz. Nemohl uvěřit tomu, že jeho bratr přišel zrovna ve chvíli, kdy se rozhodl, že si zašněruje tyhle kalhoty. Bylo to, jako by mu vesmír dával nějaký vzkaz.
„Já eh…“ začal Tom a snažil se najít ta správná slova. „Uh…“
Bill se zasmál. „Jsi v pohodě?“
Tom se zhluboka nadechl a přikývl, než odvrátil pohled a soustředil se na cokoli jiného než na Billa v těch kalhotách. „Jo, v pohodě, a ty?“
„Taky v pohodě,“ zamumlal Bill. Tohle si naplno užíval. Věděl, že Tom na jejich loňskou noc nezapomněl, a výraz v bratrově tváři toho byl jasným důkazem.
„Co eh,“ začal Tom. „Co to děláš?“
„Oh, no, vybaloval jsem, ale protože jsem si během turné koupil a pořídil tolik novýho oblečení a tak, nevešlo se mi to všechno do skříně, tak jsem se rozhodl udělat jarní úklid,“ odpovědělo jeho dvojče.
„Takže si všechno nejdřív vyzkoušíš?“ Zeptal se Tom šokovaně, protože věděl, kolik oblečení Bill vlastní.
„Přesně tak,“ odpověděl Bill. „Proto teď mám ty kožený kalhoty.“
„A ty si necháš?“ Zeptal se Tom hlasem, ze kterého Bill pocítil, že přesně to si přeje.
Ušklíbl se. Pokud bude hrát správně, Tom by mohl mít zájem o další dobrodružství s těmi koženými kalhotami.
„Chceš, abych si je nechal?“ Škádlil ho.
„Já uh…“ zarazil se Tom. „Já eh, teda myslím, že bys měl, protože eh… um… ti sluší.“
Bill se zasmál. „Hmm, ještě nevím, jsou tak těsný,“ řekl Bill.
Tom vše, co řekl, tlumil odkašláváním, což Billa přimělo k ještě většímu úsměvu. Věděl, že si s bratrem hraje, a když viděl a slyšel jeho reakce, byl si více než jistý, že ani Tom na jejich dobrodružství nezapomněl.
„Já eh, myslím, že vypadají skvěle,“ podařilo se Tomovi ze sebe dostat.
Bill se usmál. „Takže bych si je měl nechat?“
Jeho dvojče přikývlo. „Rozhodně.“
„Hm,“ začal Bill. „Nejsem si jistej. Proč mě trochu nepřesvědčíš?“
Bratrovy oči se rozšířily. „Jak to myslíš?“
„Přesvědč mě, proč bych si je měl nechat,“ pokračoval Bill a otočil se k Tomovi zády, takže jeho dvojče mělo perfektní výhled na jeho zadek, což věděl, že se bratrovi líbí.
„No, uh, právě jsem ti řekl, že vypadají skvěle, ne?“ Zamumlal Tom.
„Jo, já vím, ale to mi nestačí, abych si je nechal,“ odpověděl Bill, zatímco se usmíval a díval se na Toma skrze zrcadlo.
„Oh,“ bylo jediné, co ze sebe Tom dokázal dostat. Co to jeho bratr sakra dělal? Věděl, že ty kožené kalhoty na něm vypadají fantasticky, takže se o tom rozhodně nepotřeboval víc přesvědčovat.
Bill chtěl rozhodně víc, opět. Musel, jinak by si s Tomem takhle nezahrával, ne?
autor: dasendederzeit
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)
