The Assignment 6.

autor: Maria Dane-Edwards

„Díky!“ Tom popadl poslední tašku, zatímco kurýr spěchal dolů po schodech. Zavřel dveře a začal nosit nákup do kuchyně. Stál před krabicí, do které nahlédl, a znovu se usmál nad tím, kolik toho nakoupili. Tašky ležely stále na podlaze. Bill se k němu přidal, když uslyšel, jak se v předsíni zavírají dveře. Vypadal zase sebejistěji a Tom ho jemně pohladil po zádech.
„Je to docela vzrušující, co?“ Zeptal se Tom, když začal vytahovat jejich nákup z kartonové krabice a všechno rovnal na kuchyňskou linku. Vybalil i tašky a položil je vedle ostatních. Když vzal do ruky malou tubu s neidentifikovatelným obsahem, jeho oči zalétly k Billovým.
Mladá hvězda se začala smát, což skončilo minutovým kašlem. „Jen jsem chtěl vidět tvůj výraz, Tome,“ vyhrkl a otřel si oči.
„Lubrikant?“ Zavrtěl hlavou Tom. „Doufal jsem, že si děláš legraci!“
„Ne. Koupil jsem i krabičku kondomů.“
„Krabičku? Plánuješ si dneska večer pořádně užít?“ Toma ta představa překvapivě ranila. „Rozhodně ti při tom nemíním držet ptáka!“
Bill se přestal usmívat a Tom ztuhl. Neměl tušení, co se v té vteřině odehrálo. Buď Billa urazil, protože mu nebude asistovat při sexu s někým jiným, nebo… protože to zároveň znamenalo, že to nebude on, kdo bude mít s Billem sex.

„Já… to by byla hranice, kterou nemůžu překročit. To je celý.“ Tom přemýšlel o polibku ve sprše; o tom, jak je oba vzrušil, a napadlo ho, jestli to Bill prostě nepovažuje za službu, kterou mu on poskytuje jako osobní asistent.
„Já nejsem ten, kdo myslí jen na sex, Tome,“ řekl Bill.
V tom měl pravdu.
„Nicméně jsi to koupil!“ Odpověděl Tom. Bill to rozhodně kupoval s myšlenkami na sex.
Bill se usmál. „Tak to jsem tě rozhodil asi zbytečně, co?“
„Mrcho,“ řekl Tom, ale ne zle.
Bill pohodil vlasy. „K vašim službám.“ Pak zavrtěl hlavou. „Používám ho, bych si jím nanesl třpytky. Spokojenej?“
„Lubrikantem? Vážně?“ Zeptal se Tom.
„Jo,“ potvrdil Bill a pokrčil rameny. „To je takovej trik.“
Tom zavrtěl hlavou, ale v duchu si úlevně oddechl. Bill neplánoval žádnou akci. Proč si vůbec myslel, že by to měl plánovat, netušil. Tohle byla jeho chyba. Bill si dělal legraci, když kupoval tyhle věci…

„Kde si představuješ naší party?“ Zeptal se Tom.
„Myslím, že někde kolem televize.“
„Tam nachystáme občerstvení. Na pití můžeme použít ten stolek s lampou, co myslíš?“
„Proč nepoužijeme bar?“ Zeptal se Bill se zdviženým obočím.
Tom se otočil a podíval se na starý nábytek v rohu. „Na tu věc jsem se už léta ani nepodíval.“ Starý bar byl přítomen v domě Tomova dědečka. Jeho matka si ho přivezla s sebou, a teď tu obrazně řečeno stál a usazoval se na něm prach. Tom k němu zamířil a otevřel ho. Stály tam staré láhve od likérů a nadějně na něj hleděly, ale on měl pocit, že už nebudou tak úplně použitelné. Kdo sakra dneska pije vermut?
„Nech to tak, Tome. Možná si někdo z hostů dá,“ navrhl Bill, jako by dokázal číst Tomovy myšlenky.
„Okay, ale říkal jsem, že si mají přinést svoje vlastní.“
„Tohle je malý bonus,“ řekl Bill a mávl na lahve.
„Okay,“ zopakoval Tom a pokrčil rameny.

„Takže musíme připravit stůl s občerstvením. Tome, máme nějaký misky a tak?“ Zeptal se Bill, který už plánoval dopředu.
Tom vstal a šel do kuchyně. Krátce nato dorazil Bill a úplně zapomněl, že by se měl pohybovat opatrně. „Chceš to nějak namixovat?“
„Víš,“ řekl Bill a pokrčil bok. „Tohle není jenom moje party.“
„Promiň. Takhle jsem to nemyslel,“ omluvil se Tom. „Myslím, že bych to chtěl dát odděleně…“
„Ne,“ přerušil ho Bill, „chci, aby se některý z těch pochutin smíchaly.“
Tom přimhouřil oči. Tohle udělal schválně. „Fajn.“ Otevřel pár pytlíků chipsů, našel ve skříňkách několik misek a začal je plnit.
„Kde je zakysaná smetana?“ Zeptal se Bill.
„Na co?“
„Na dip…?“
„Ten by měl být někde v jednom z těch sáčků.“
Bill se nejprve zamračil, ale pak ho skutečně sebral a opatrně smíchal prášek s kelímkem Crème Frâiche, který mu Tom otevřel. „Mmmm,“ řekl, když olízl lžičku.
„Nedávej ji tam zpátky!“ Postěžoval si Tom.
Bill se na něj povýšeně podíval. „Myslíš, že bych to udělal?“
„Vypadal jsi… vypadalo to, že bys to udělal.“
„Teď už ti vlastně nemůžu dát důkaz,“ odtušil Bill.
Tom zúžil oči a zachytil úšklebek v koutku Billových úst. Ten Bill… byl tak vrtkavý a rozkošně mazaný.

Společnými silami brzy připravili dokonalý stůl s oříšky, zeleninou, ovocem a jak již tradičně chipsy. Všechno to vypadalo velmi lákavě a Tom se na tu malou party skutečně těšil.
„Mohl bys mi pomoct s líčením?“ Požádal Bill náhle Toma.
To bylo poprvé, co ho o něco požádal. „Nejsem si jistej, jestli bych tohle zvládl…“ odpověděl upřímně.
„Prosím?“ Bill zatřepal prsty v předstírané bezmoci a Tom si povzdechl.
„Fajn. Ale v tomhle fakt nejsem dobrej.“
„Řeknu ti přesně, co máš dělat!“ Bill byl tím nápadem okamžitě nadšený.
Tom nejprve trpělivě seděl a díval se, zatímco Bill se dychtivě přehraboval v kufrech a hledal vhodné oblečení na party. U mladé hvězdy při takovém úkolu fungoval jiný druh energie, a tak našel velmi pěkné růžovobílé tričko s krásným zlatostříbrným potiskem. K vršku sladil upnuté bílé kalhoty se šněrováním v rozkroku. Rychle se převlékl, a pak si sedl před zrcadlo v jejich ložnici.
Tom si olízl piercing ve rtu a snažil se potlačit obrazy, které jeho mozek vytvářel. Billovo oblečení nebylo pro slabé povahy. Látka obepínala jeho dlouhé nohy a bylo nemožné nezírat na jeho zadek. To, že přesně věděl, jak pod těmi kalhotami vypadá, mu příliš nepomohlo.
Vzchopil se, posadil se vedle Billa a čekal na jeho rozkazy. Bill byl zaneprázdněn kontrolou své kosmetické taštičky, která byla největší svého druhu, jakou kdy Tom viděl. On se samozřejmě o kosmetické taštičky všeobecně nezajímal, ale už dříve nějaké viděl v ložnicích svých klientů a jednu vlastnila i jeho matka. Ta Billova byla zdaleka největší. Tom se zvědavě podíval na obsah a prohlížel si všechno, co Bill položil na stůl, i to, co do ní vrátil. Nakonec se zdálo, že shromáždil všechny věci, které potřeboval, a otočil se na Toma.

„Jsem připraven.“
Tom se usmál nad radostí v Billových krásných očích, pokrčil rameny a ukázal na seřazené věci. „Co mám použít jako první?“
„Krém na obličej, podkladovou bázi a…“ začal vyjmenovávat položky v určitém pořadí a přidával, jaká houbička nebo štětec se k čemu hodí, a jak po každém kroku kontroloval výsledek, brzy se proměnil ve velmi hezkého muže. Tom si z obrázků, které našel na internetu, pamatoval, že Bill vypadá s make-upem úplně jinak, ale nebyl na ten rozdíl dopředu připravený. Bill byl ohromující. Vskutku ten typ super modela, jakého si představoval, že by Bill mohl být.

„Odvedl jsi skvělou práci,“ řekl Tomovi, očividně spokojený s výsledkem.
„Jasně,“ odfrkl si Tom, ale potěšilo ho, že si Bill myslel, že odvedl dobrý výkon.
„No vážně. Vždycky nesnáším, když mi někdo sahá na obličej, ale…“
„Jsem přirozenej,“ zasmál se Tom a láskyplně Billa pohladil po vlasech.
„Nechceš se převlíknout?“ Zeptal se Bill a nanesl si pod obočí trochu třpytek.
Tom přikývl. „Asi bych měl no.“
„Dneska se pořádně ožeru,“ slíbil si Bill zpěvavým hlasem.
„Zejtra mi pomůžeš s úklidem, i když budeš mít kocovinu,“ řekl Tom, ale když Bill neodpověděl, pochopil, že mladík předstírá, že neslyší, co říká.
„Potřebuju udělat vlasy!“ Vykřikl namísto toho.
„Ehm…“ pozvedl Tom obočí. „Co?“
„Prostě použij lak a natupíruj je,“ vysvětlil Bill rychle a otočil svá hubená, teď už šperky zdobená zápěstí, aby neurčitě naznačil, co má na mysli.
Tom si odfrkl. U kadeřníka byl za celý život jen asi dvakrát nebo třikrát. Neměl ani ponětí, jak někomu upravit vlasy, když sotva věděl, jak si upravit ty svoje vlastní, kromě toho, že si je občas navoskoval. Zbývala mu jediná věc. Popadl ze stolu lak, pak odhodlaně uchopil několik mladíkových hebkých pramenů a začal energicky stříkat.
Bill pohoršeně vykřikl, ale Tom prostě pokračoval. Pak popadl kartáč a několik nalakovaných pramenů natupíroval. Než se nadál, vypadaly Billovy vlasy podle jeho názoru docela podobně jako kdysi nosíval, když byl ještě frontmanem.
„Hotovo,“ řekl Tom a Bill na něj jen zíral, a pak se zadíval na svůj vlastní odraz s ústy roztaženými v lehkém šoku. Tom usoudil, že je ta správná chvíle, aby odešel z místnosti.
Krátce nato zazvonil zvonek.

***

„Pojďte dál, pojďte dál,“ pozdravil Bill Georga a hrstku lidí, které se mu během dne podařilo pozvat. Bylo jasné, že Georg odvedl skvělou práci, když svým přátelům řekl, aby hvězdu neokoukávali, protože nikdo z nich jeho status celebrity nekomentoval. Zda to mladíka zklamalo, nebo ne, nedokázal odhadnout, protože stál s rukou kolem jeho pasu, aby ho podpíral. Billovy vlasy vypadaly trochu jinak než to, co mu s nimi provedl on, takže se musel usmát nad faktem, že se Bill přece jen rozhodl použít své ruce, aby napravil znásilnění, kterému podrobil jeho účes.
Bill vyklouzl z Tomova sevření a demonstrativně pomalu se vrátil do obývacího pokoje. Jakmile se tam ocitl, klesl na pohovku a sledoval, jak se všichni usazují, povídají si, berou si drinky a povídají si ještě víc.
Na party byli čtyři kluci a čtyři dívky. To byla slušná účast a on ihned poznal, že se Bill opravdu baví. Hosté se bavili jak s Billem, tak s Tomem, a samozřejmě i mezi sebou. Tom ostatní chlapce, Gustava a Jochena, znal, ale dívky vůbec.
Brzy se rozezněla hudba a zdálo se, že to všechny uvolnilo ještě víc.

„Chceš si zatančit?“ Zeptal se Tom Billa s obrovským úsměvem plným očekávání na tváři.
„Víš, že nemůžu,“ pokrčil Bill rameny. „Vypadal bych směšně, kdybych tančil,“ zašeptal.
„Ty… vypadal bys…?“ Zeptal se Tom zmateně, protože předpokládal, že jako frontman kapely bude mít přirozené taneční schopnosti.
Bill ovšem pokrčil rameny. „Neumím to, Tome.“
Tom se cítil odmítnutý, podrbal se za uchem a šel se zeptat jedné z dívek, která okamžitě souhlasila.
O hodinu později, když ostatní ještě tančili, se Georg rozhodl, že zkusí Billa požádat o tanec.
„Nedokážu udržet rovnováhu,“ vyhrkl Bill lítostivě.
„Mohl bych tě podepřít. Jsem silnej dost,“ řekl Georg a mrkl na něj.
Bill se bezhlasně zasmál. „To bys nemohl!“ Škytl.
„Jasně, že bych mohl!“ Usmál se Georg. Ohlédl se přes rameno, aby zkontroloval Toma, ale dredař se bavil s Jochenem a děvčaty. Všichni už byli kvůli alkoholu trochu hlasitější, včetně Billa.
„Seš si jistej, že tě nepřemluvím?“ Zkusil to Georg ještě jednou.
„Naprosto,“ zachichotal se Bill a kývl na Georga svou sklenkou.
„Mohl bych tě držet za ruku,“ zaflirtoval Georg.
Bill se tiše zasmál a pokrčil rameny. „Proč ne?“ Najednou si to rozmyslel, položil skleničku na stolek a natáhl ruce, aby ho vytáhl na nohy.

Byl vyšší než Georg, ale nezdálo se, že by je to nějak trápilo. Georg ho lehce chytil za paži a vedl ho k místu, kde ostatní trochu zmateně tančili. Vlastně ho nedržel jen za ruku, ale i za pas, aby ustálili jejich klopýtavý tanec. Bill se v Georgově sevření lehce zavrtěl a on se k němu naklonil blíž, aby udržel rovnováhu.
„Někdy bych si měl pohrát s tvými vlasy,“ zachichotal se Bill a rukou prohrábl Georgovy dlouhé hedvábné vlasy.
Ten zavrtěl hlavou. „Neeee… Jsem docela spokojenej s tím, jak jsou teď. Kromě toho, není to spíše holčičí, dělat si navzájem vlasy?“
„Zbláznil ses? Nikdy bych ti nedovolil, abys mi cokoliv dělal s vlasama!“ Řekl Bill s vykulenýma očima a oslnivě se usmál
Georg se usmál Billovu roztomile pohoršenému výrazu a projela jím vlna úžasu. Kurva, tancoval s Billem Kaulitzem. Krásným, bezstarostným a opilým. A naprosto přístupným.
„Jsi tak kurevsky sexy, Bille,“ zašeptal mu Georg a přisunul se k nádhernému chlapci ve svém náručí. Nechal prsty spočinout na jeho těsném opasku. Teplá kůže ho dráždila na konečcích prstů, když jimi pohyboval po okraji jeho drobné kyčelní kosti vykukující nad pekelně sexy kalhotami, které měl na sobě. Když viděl látku takhle přilepenou k jeho nekonečně dlouhým nohám, donutilo ho to přemýšlet, zda mladá hvězda nosí nějaké spodní prádlo.

„Co?“ Zeptal se Bill a naklonil se blíž, aby ho slyšel.
„Jsi kus!“ Řekl Georg hlasitěji a přitiskl mu rty na ucho.
To už bylo dostatečně hlasité, aby Tom zpozorněl, a když se ostře podíval přes místnost, uviděl, jak blízko stojí Georg u Billa a prakticky se otírá o štíhlou postavu mladšího muže. Nemohl uvěřit tomu, co vidí, a tak přestal tančit, a přešel do rohu, kde se Georg důvěrně seznamoval s proužkem kůže pod okrajem Billova malého trička.
„Bille?“ Zeptal se směšně ustaraně a napjatě.
„Tome?“ Ušklíbl se Bill opilecky.
„Můžu na slovíčko?“
„Teď?“ Bill potřásl vlasy a ty mu spadly do obličeje, což způsobilo, že vypadal šťastně a bez ostychu.
„Jo. Teď,“ odpověděl Tom a střelil po Georgovi rychlým pohledem, jehož význam jeho přítel bez problémů pochopil.
„Ježiši, Tome!“ Postěžoval si Georg. „Bill tak úplně není tvoje sestra panna!“
„Já nejsem jeho sestra,“ papouškoval Bill a jeho ruce se začaly ovíjet kolem Tomova krku, takže Georgův tanec definitivně skončil. „Já jsem jeho Bill.“
Tom i Georg se zarazili a pohlédli na krásného zpěváka. Tomova ústa zůstala údivem otevřená.
„Wow,“ zamumlal Georg. „Za pouhý dva dny?“

Tom sevřel chichotajícího se Billa v náručí a nechal zpěváka, aby s ním zkusil tančit, i když on sám stál na místě a snažil se přimět svůj mozek, aby fungoval a vymyslel odpověď.
„Začal se… vázat,“ řekl nakonec.
„Mohl bys mít problém,“ zamračil se Georg.
„Jsem jeho osobní asistent, Hagene. Může si se mnou dělat, co chce, dokud s tím souhlasím,“ připomněl mu Tom. „Je to spíš…“ Tom v tu chvíli nevěděl, jak jejich dohodu nazvat. Bylo to mnohem víc. Když se k němu Bill přitiskl a drmolil veselá opilecká slova, věděl, že mu na něm záleží. Bylo to víc než sex, který spolu začali, a víc než péče. Tom měl Billa příliš rád na to, aby mohl říct, že se o něj stará jen proto, že je bezmocný. Jeho vysvětlení nezabránilo Georgovi, aby si prohlédl Billův zadek, a Tom si ho přitáhl k sobě blíž. Cítil, jak se v něm perou emoce a snaží se dostat na první místo: Láska? Vášeň? Možná dokonce posedlost? Určitě nechtěl, aby se Georgovy oči přiblížily k Billovu zadku nebo k tomu kousku nahé kůže, který viděl, jak osahává.
„Ty ses do něj zamiloval, ty sráči?“ Usmál se nakonec Georg. „Sakra. Upřímně jsem si myslel, že mám šanci!“
„Hej!“ Křikly na ně dívky. „Věnujte nám taky trochu pozornosti!“
„Věnuj pozornost těm dámám, které si s sebou přitáhl, Georgu,“ řekl Tom a zabořil obličej do Billova voňavého krku. Předpokládal, že by se měl vrátit k dívce, se kterou tančil, ale právě teď, když si uvědomil, jak jsou si s Billem blízcí, myslel na to, že dnes večer budou spolu. Žádná z dívek ho nezajímala.

„Ty jsi můj Bill?“ Zeptal se nakonec a s neskrývanou hrdostí se zasmál.
Bill se otočil a podíval se mu do očí. Výraz v jejich hnědé hloubce přiměl Toma na několik okamžiků přestat dýchat, dokud Bill pomalu nezamrkal. „Co jsi říkal?“ Zeptal se ho.
Tom si prohlédl dlouhé bujné řasy, natočené a obarvené řasenkou jen tak, aby se zdály ještě delší. Líbilo se mu to. Billův obličej byl hezký i v přirozeném stavu, ale takhle nalíčený na party? Nikdo neměl jinou šanci než cítit sexuální přitažlivost k tomu talentovanému umělci.
Tom se usmál: „Ptal jsem se, jestli patříš jenom mně?“
Bill se okouzleně přiblížil, pokud to vůbec bylo možné. „Co to říkáš?“ Zeptal se znovu a zakroutil hlavou.
Tom musel polknout, když se k němu Billova tvář naklonila. „Jsem tvůj pán,“ odvážil se Tom zažertovat.
„Kéž bys to mohl vysvětlit jasněji,“ řekl Bill a pootevřel lesklé rty.
„Bože, máš tak nádherný rty,“ řekl Tom roztřeseně, dobrovolně lapen Billovými půvaby a krásným plným tvarem jeho rtů.
„Chceš je ochutnat?“ Nabídl a hlas se mu maličko zlomil, když přivřel oči a zjevně Toma vyzýval.
„Jsi opilý. Oba jsme opilí,“ řekl Tom a vrhl rozpačitý pohled směrem ke Georgovi, který se otíral o jednu z dívek, zjevně po malém nezdaru zpátky ve hře. Jochen byl na parketu zaneprázdněn svým doprovodem, takže poslední dívka seděla a povídala si s Gustavem a jeho přítelkyní.

„Když jsem opilý, obvykle ztrácím kontrolu. Toho bys měl využít, Tommie,“ zabroukal Bill a přitiskl se do jeho rozkroku, přičemž se jeho štíhlé paže pevněji ovinuly kolem jeho krku.
Tommie? Tom se usmál a přitiskl rty na koutek Billových úst. „Později, baby,“ řekl a nemohl si pomoct.
„Baby? Jako vážně?“ Zopakoval Bill. Pak Toma silně udeřil do ramene a odtáhl se. Zamířil od něj na roztřesených nohách směrem k pohovce a střelil po něm naštvaným pohledem.
Tom si olízl kroužek ve rtu a vzrušeně a trochu znepokojeně ho následoval. Čím Billa naštval? Bože, vždycky nesnášel, když si holky hrály na těžko dostupné. Neměl ponětí, jak si s tím poradit u kluka.
Bill se záměrně vmáčkl mezi obě dívky a Tom zaujal osamělé místo a upřeně na Billa zíral.
„Myslel jsem, že jste vy dva k sobě přilepení,“ řekl Gustav suše.
„Ne, vím, kde ho hledat,“ odpověděl Tom a sáhl po skleničce s očima upřenýma na Billa.
„A já myslel, že neudržíš rovnováhu, Bille,“ zasmál se Georg hlasitě, když se také vrátil ke stolu se svou taneční partnerkou v závěsu.
„To vůbec neřeš,“ zasmál se Tom zpátky, zatímco Bill dělal, že Georgovu rýpavou otázku neslyšel.
Bill popadl hrst popcornu a nacpal si ho do úst. Pak se napil ze své sklenice a pár vteřin se díval na Toma, než začal okouzlovat jednu z dívek.

„Dokážeš si olíznout loket? To není fyzicky možný,“ zeptal se Bill a naklonil se blíž.
Dívka se zasmála, samozřejmě to musela zkusit a slavně selhala.
Bill se zachichotal. „Devět lidí z deseti to prostě musí zkusit!“ Dívka se také zachichotala, ale zkoušela to dál, i když jí to nešlo.
„Zkus si políbit spodní stranu bicepsu, Bille!“ Řekl Georg a políbil stranu jednoho ze svých bombastických bicepsů tvrdých jako skála.
„Nemůžu!“ Zakňučel Bill a sípavě se zachichotal. „Já žádnej nemám!“
Tom si povzdechl a rozvalil se v křesle. Roztáhl nohy do pohodlné polohy a nechal oči bloudit po všech přítomných. Dívka, která se do rozhovoru s Billem nezapojila, k němu přistoupila a sedla si mu do klína. Chvíli ji nechal a objal ji kolem ramen. Jeho oči však byly přilepené na Billovi. Mladíkovy oči každou vteřinu vrhaly na Toma svůdné pohledy a jeho chraplavý smích působil nuceně a falešně. Tom se usmál. Nemusíš se tolik snažit, Bille. Teď se soustředím jen na tebe, odpověděl Tom svýma očima.

„Nechceš jít někam, kde bychom si mohli udělat větší pohodlí?“ Zeptala se ho dívka najednou.
Tom zavrtěl hlavou, protože jediný člověk, se kterým měl zájem si udělat větší pohodlí, byl Bill. „Myslím, že ne,“ řekl.
„Oh…“ řekla dívka, ale nezdálo se, že by ji to odradilo. „Máš hezký ruce.“
Tom se na ni po tom podivném prohlášení několik vteřin díval. Při pohledu na své ruce přemýšlel, co ji k tomu vedlo. Jeho ruce nebyly mužné jako Georgovy nebo Gustavovy. Ve skutečnosti byly štíhlé s dlouhými prsty jako Billovy. Když se podíval zpátky na dívku, viděl v jejích očích zvědavost, a kdyby se tolik nesoustředil na Billa, předpokládal, že by mu také připadala zajímavá. Georg si s vyhledáváním atraktivních hostů rozhodně dal práci. Ale jeho nepřitahovala ani ona, ani ostatní dívky. Zajímal ho jen Bill… který teď osahával dívku vedle sebe. Málem shodil dívku ve svém klíně na zem. Po chvíli se ovládl, podíval se na svého spolubydlícího pořádně, a hned pochopil, že se z něj Bill jen snaží dostat nějakou reakci a Tom byl dost opilý a nadržený na to, aby mu ji poskytl.

„Promiň,“ řekl Tom a vstal. „Bille? Myslím, že je čas jít spát.“
Bill se zachichotal a hravě kousl dívku do ušního lalůčku.
„Co jsi? Jeho chůva?“ Zeptala se dívka vedle Billa a nevěřícně se na něj podívala. Ale stačil jediný pohled na hostitele a zmlkla. Tom nejspíš vypadal, jako by byl připravený někoho zabít, a bylo mu jedno, co si o něm lidé pomyslí. Došel k Billovi, odtáhl dívku od Billa a vytáhl černovláska na nohy. Bill ztratil rovnováhu a přepadl dopředu. Tom ho chytil a přinutil ho, aby se na něj podíval.
„Řekni dobrou noc, Bille.“ Bill otevřel ústa, a pak je zase zavřel. Zmateně se zamračil, a pak se usmál a objal Toma kolem krku.
„Dobrou noc všem! Vezmi mě do postele, Tommie.“
Georg a Gustav si odkašlali a ani se nepokoušeli skrýt, jak moc si mysleli, že je Tom zmatený. Otevřeně se pochechtávali přezdívce a neomalenému požadavku, které zženštilý chlapec jejich příteli dal. Dívkám to však vtipné nepřipadalo.

„A kde budeme spát my?“
Georg se ušklíbl. „Promiň. Nedokázal jsem Tommieho přemluvit, aby nás tu nechal všechny přespat. Můžete jít ke mně. Myslím, že on a Bill budou potřebovat všechny pokoje.“
„Kolik je hodin?“ Zeptal se Gustav, očividně znuděný vyhlídkou, že si Tommie vrzne.
„Bude půlnoc,“ odpověděl Georg.
„Myslím, že to rozpustíme, nechce se mi pokračovat v párty někde jinde,“ řekl blonďák.
„Okay. Tak dobrou noc, lidi. Díky za pozvání,“ řekl Georg a kývl směrem k Tomovi, který Billa pevně svíral rukou kolem pasu.
„On tu bude spát?“ Zeptala se jedna z dívek.
„Bydlí tady,“ řekl Georg. Pak se zamračil. To asi nebyl dobrý nápad prozrazovat. „Jako Tom,“ dodal.
„To mi došlo, ty chytráku,“ odpověděla dívka, „myslela jsem Billa Kaulitze.“
„Nemám tušení, kde bydlí,“ zalhal Georg, podrážděný tím, že dívka zapomněla na dohodu, která jí umožňovala účast na večírku: nedělat z Billa celebritu, a už vůbec se nestarat o to, kde bydlí.
Gustav se zasmál. „Super zásah, Hagene. Jako kdyby si ráno vůbec pamatovali Tomovu adresu.“

Georg s úsměvem přikývl a vrhl pohled Tomovým směrem, ale jejich přítel už byl na cestě a pevně držel svého drahého klopýtajícího svěřence. Georgův úsměv se změnil v úšklebek. Tom si to možná neuvědomoval, ale Bill určitě ano. Bill Kaulitz se choval, jako by byl Tomův přítel a omotával si ho kolem prstu. Ať byl pečovatel, nebo ne.
Tom odhodlaně kráčel do ložnice a přinutil Billa, aby se posadil na vodní postel. Jemně Billa popostrčil a mladší muž s chichotáním padl na měkkou pokrývku. Bill se na Toma stydlivě podíval, roztáhl ruce nad hlavou a vypadal naprosto komicky.
O chvíli později se Billova víčka zavřela a on zašeptal: „Jsem unavený, Tome.“
Tom se usmál. „Já vím. Předvedl jsi báječnou show, dal jsi do toho všechno, a teď ses vyčerpal.“
„Stejně jsem myslel vážně, co jsem řekl,“ zaskřehotal Bill napjatým hlasem po dnešním přílišném užívání a příliš mnoha cigaretách.
„Spi,“ řekl Tom, sklonil se a vznášel se nad ním. „Jen popřeju klukům dobrou noc.“
Bill neodpověděl. Už těžce oddechoval.

Tomovi se při pohledu na Billa sevřelo srdce. Zpěvák byl ve všech ohledech tak krásný a on se ho toužil dotknout. Bylo však ještě třeba zařídit pár věcí, a když se vrátil do obývacího pokoje, viděl, jak se jejich hosté rozcházejí. „Díky, že jste se stavili,“ usmál se na Georga.
„Myslel jsem, že se nebudeš bavit tak dobře, jak ses nakonec bavil.“
„No…“ protáhl se Tom.
„Kdykoli, Tommie,“ škádlil ho Georg.
„Ty si to slyšel?“ Zeptal se ho Tom.
„Ha-ha, samozřejmě. Bill po tobě strašně jede, víš to? Proč mu nejdeš něco dát?“ Zahihňal se Georg provokativně.
„Tohle tě baví, co?“ Zavrtěl Tom hlavou a pozvedl obočí. „Je opilej, Georgu. Kdybych mu chtěl něco dát, byla by to max snídaně a prášek, kterej by spolkl…. kurva…“ zarazil se Tom. „Radši mu dám něco hned, aby neměl zítra kocovinu.“
„To udělej a já všechny vyprovodím ven,“ řekl Georg.
„Tak zatím, Georgu.“
„Mohli bychom někam vyrazit někdy jindy,“ navrhl Georg.
„Teď ne. Dobrou noc.“ Tom už mířil ke skříňce v koupelně, aby našel nějaké léky proti bolesti pro Billa a sklenici vody. Odhodlaně napochodoval zpátky do ložnice a zvedl Billovi hlavu.

„Vezmi si tohle, nebo budeš zítra nesnesitelnej,“ řekl Tom.
Bill se probudil jen napůl, ale přesto to udělal. Zřejmě byl z doby strávené v nemocnici zvyklý polykat prášky na povel. Poté, co vypil polovinu vody, odvrátil hlavu. „Už dost,“ zachroptěl.
Tom nebyl tak opilý, aby měl zítra kocovinu, takže jen dopil zbytek vody, vstal a zhasl. Měl dilema, jestli jít na záchod, ale čím víc o tom přemýšlel, tím více potřeboval.
„Musím se jít vyčůrat. Hned jsem zpátky,“ řekl Billovi.
„Uh… uh… já taky,“ zamumlal Bill nesrozumitelně. Tom se na něj podíval. Bill samozřejmě také potřeboval na záchod. Znovu zamířil k posteli a vytáhl Billa na nohy. Ten protestoval ospalým kymácením, ale zamířil s Tomem na záchod.
„Můžu jít první?“ Zašeptal Bill v rezonující koupelně neuvěřitelně nahlas.
Tom se usmál. „Jasně. Potřebuješ pomoct?“
„Mhm,“ potvrdil Bill. Přesto si úplně sám rozepnul těsné kalhoty a stáhl je dolů spolu se spodním prádlem. Tom si olízl kroužek ve rtu. Bill očividně zvládl svůj penis držet úplně sám, přesto chtěl, aby to za něj udělal on. „Cokoli, nebo se počůrám,“ postěžoval si Bill.

Tom se natáhl kolem Billa a uchopil jeho ochablý úd. Levou rukou objal jeho teplé břicho, přiblížil se k němu a přitiskl se k dlouhé páteři.
„Vyhoň mi ho, Tome,“ zasténal Bill lehce a položil si hlavu na Tomovo rameno.
Tom jeho požadavek slyšel. Samozřejmě, že ano a cítil, jak Billův penis tvrdne. Polkl a musel se soustředit, aby splnil nejdříve to nejdůležitější. „Vyčůrej se, Bille,“ řekl.
Bill přikývl a udělal, co mu Tom řekl. Následovaly malé výbuchy chichotání. „Líbí se ti držet moje péro? Líbí, Tome?“
„Nemluv tolik. Zítra už ze sebe nevypáčíš ani slovo, pokud ze sebe budeš dál sypat takový oplzlosti.“
Bill se zachichotal ještě víc jako zlobivý kluk, který právě zjistil, že kundička a penis k sobě vlastně patří. „Tomovi se líbí Billův penis. Zlobivý kluk,“ zpíval Bill a otíral se měkkým nahým zadečkem o Tomův rozkrok.
„Ježíši, Bille,“ zaúpěl Tom. Myslel to na něj, nebo na sebe? Tom se necítil špatně a Bill se rozhodně netvářil, jako by si s tím dělal starosti.
„Prosím, Tome,“ zašeptal Bill a v jeho chraplavém hlase zazněla nezaměnitelná nadrženost. Černovlásek naklonil hlavu a jeho ústa se snažila vyhledat Tomova.

„Seru na to,“ řekl Tom a přitiskl své rty na Billovy. Ten roztáhl ústa a Tom polibek prohloubil. Černovlásek zasténal a současně začal močit do záchodu. Tom přerušil polibek a ušklíbl se. Bill rozhodně nebyl nudný. Tom se mohl stoprocentně spolehnout na to, že se v jeho společnosti vždycky stane něco nečekaného.
Jeho míření bylo dokonalé, a jakmile Bill skončil, zatřásl s ním a otřel do toaletního papíru, aby zachytil zbývající kapky. „Uhh, unavený,“ řekl Bill.
„Žádné honění?“ Zeptal se Tom a skoro se rozesmál.
„Uh… uh…“ otočil krk a zmateně se na Toma podíval.
„Postel?“ Navrhl Tom.
„Tome…“ zamračil se Bill a prosebně se na něj podíval.
„Co se děje?“ Zeptal se Tom. Bill se k němu otočil čelem a on ho objal a chvíli ho držel. „Já tě držím,“ dodal tiše.
„Prosím,“ zašeptal Bill, když mu tělem projelo malé zachvění.
Tom ho políbil na krk a rukama pomalu putoval dolů, aby vrátil jeho oblečení zpět na své místo. Opatrně pomohl Billovi zpátky do postele a pomohl mu převléknout se do pyžama. Když se Tom převlékl, vlezl si pod peřinu a přiblížil se k Billovi. Ten se uvelebil čelem k němu a nechal se vtáhnout do jeho náruče.

„Obejmi mě,“ zašeptal Bill.
„Líbila se ti party?“ Zeptal se Tom.
„Ne,“ zašeptal Bill. „Proč bych se měl bavit s lidma, který neznám?“
Tom si povzdechl. Zítra to nejspíš bude cítit jinak. Lehce mu zaklonil krk a políbil ho na ústa. Bill tiše zabručel, roztáhl rty a nechal sladký polibek prohloubit. Jejich nohy se automaticky propletly a Tom se cítil uvolněně, když Billa oždiboval a líbal na rty a tvář. Bill neodpovídal, ale zjevně si Tomovu pozornost užíval.
„Máš mě rád?“ Zeptal se Bill.
Tom mu vtiskl poslední polibek na tvář. „Jo, mám tě rád. Jsi milej a zábavnej kluk.“
„Máš rád Billa Kaulitze?“ Zeptal se Bill.
„Ne, toho kluka neznám. Tebe mám radši,“ řekl Tom a Billovy oči se okamžitě rozzářily, což Tomovi napovědělo, že řekl to, co potřeboval slyšet.
Billovi se zatajil dech a omotal mu ruku kolem ramene. „Jsi na mě tak hodnej. Nevím, co bych si bez tebe počal, Tome.“
„Ty jsi na mě taky hodnej. Jsem rád, že jsme se potkali, Bille,“ zašeptal Tom. Billovi se několikrát zvedl hrudník a očividně se snažil zabránit tomu, aby se rozplakal.
„Asi bych si měl sundat ten make-up.“
„Pšššt…“ uklidňoval ho Tom. Skvrny ho nezajímaly.
Tom zavřel oči a usnul poté, co usnul i Bill.

autor: Maria Dane-Edwards
překlad: Lauinka
betaread: J. :o)

original