autor: Little Muse & Majestrix
Nechtěná pozornost
„Jak dlouho ještě?“
Tom se otočil od svého meroda k Billovi s trochu pobaveným výrazem v obličeji a Bill trochu ucukl, cítil se netrpělivý jako dítě.
„Nevím,“ řekl Tom, natáhl se pro Billovu ruku a přejel mu prstem po kloubcích. „Hodina asi, řekl bych. Měl by sis užít své jídlo a tu nádheru. Rozptýlí tě to od ostatního.“
Bill pochyboval, že by něco dokázalo odvést jeho myšlenky jinam, než kde byli. Nebyl schopný dostat do sebe víc než pár soust toho chutného jídla, bál se rozhlédnout kolem, aby neviděl Brendana nebo Raphaela, obzvláště když pomyslel na to, že by se na něj také dívali. Poposedl si a podíval se zpátky do svého talíře, pevně držel manžela za ruku, aby ho ten třeba nepustil. Držel tu, již Tom nejvíce používal, ale jeho manžel už toho stejně na talíři moc neměl, takže se moc provinile necítil. Potřeboval tu ruku víc než Tom.
„Omlouvám se za vyrušení, Lorde Tome.“
Bill ztuhl pokaždé, když se někdo přiblížil k jejich stolu, ani teď to nebylo jiné. Díval se na ovoce a byl rád za svou povinnost zůstat zticha, dokud ho někdo nevyzve.
Když ho Tom až moc pevně stiskl, zvedl pohled, trochu otráveně se na manžela podíval, ale on se nedíval na něj.
„Přemýšlel jsem, jestli bych vám mohl ukrást pro jeden tanec vašeho chotě.“
Bill cítil, jak se jeho nehty zaryly do Tomovy kůže na dlani, a viděl, jak Tom usykl, než konečně zvedl pohled k jejich hostovi. Raphael se usmíval na Toma, ale Bill měl pocit, že ten výraz je určený jemu.
Tomovi chvíli trvalo (a Bill si byl jistý, že ho David šťouchl loktem), než odpověděl.
„To záleží na něm.“
Bill si byl jistý, že Tom tu nabídku přijme, a to, že mu rozhodnutí bylo položeno do klína, bylo pro něj velice matoucí. Pamatoval si, že se snažil Raphaelovi vyhnout, jemu a jeho chlípné pověsti, na Reva Ha, ale přímá nabídka bylo něco jiného. Tomovy oči se teď dívaly na jejich ruce, ale Bill viděl za jeho ramenem Jorga, nakláněl se zpoza Davida, krčil na něj s očekáváním obočí. Bill polkl a povzdychl si.
„Bude mi ctí,“ dostal ze sebe.
Tom se na něj omluvně podíval, když se Bill zvedl na nohy, ale Bill na sobě cítil Raphaelovy oči, takže se jen usmál, ještě jednou stiskl Tomovu ruku a pustil ji. Raphael do jeho ruky vsunul tu svou, Bill musel potlačit ucuknutí. Raphaelovy dlaně byly upocené.
Byl to valčík, tanec, který Billovy nohy znaly bez toho, aby byla přítomna mysl, a za to byl vděčný. Tak dlouho, dokud se Raphael nebude dožadovat jeho plné pozornosti, Bill bude rád myslet na něco jiného.
Cokoliv jiného.
„Tančíš velmi dobře,“ pochválil ho Raphael a Bill málem zakopl, když si ho k sobě starší muž přitáhl za pas blíž.
Bill zaťal zuby. „Děkuji, můj Pane.“
„Ale měl by ses uvolnit,“ pokračoval Raphael a Bill měl pocit, že jeho dlaň zajela až moc nízko. „Nekoušu.“ Bill cítil, že se usmívá, aniž by se mu podíval do obličeje. „Leda že bys to chtěl.“
Bill se opovážil podívat Tomovým směrem. Jeho manžel se na ně díval jako ostříž a Bill se mu nemohl divit. Vlastně za to byl vděčný. Tom vypadal, že je připravený zasáhnout, kdykoliv mu Bill pošle třeba jen sebemenší signál.
„Co jsme se naposledy viděli, jsme neměli moc šanci promluvit si,“ připomněl mu Raphael, než měl Bill čas zareagovat. „Věřím, že jsi na Gree Ha nebyl moc sám sebou.“
Bill si mu povzdechl přes rameno, potlačoval nutkání protočit oči. Dívala se na ně spousta pohledů, ale jen Brendan a Raphael se opovažovali zmiňovat to, co se stalo na jaře, i když jejich narážky byly jen nepřímé. „A pamatuji si, že na tvém Reva Ha jsme byli vyrušeni.“
Bill znovu ztuhl a nohy se mu málem zamotaly.
Teď tu nebyl Bushido, aby ho z tohoto tance zachránil.
„Cukáš se jako vždy,“ řekl Raphael. „Co jsem udělal, že si zasluhuji tvou zášť? Viděli jsme se jen dvakrát, což mě mrzí.“
Bill věděl, že by bylo neslušné neodpovědět, ale byl si jist, že kdyby teď otevřel pusu, tak by se rozkřičel. Pevně držel ústa semknutá a díval se kamkoliv, jen ne na toho, s kým tančil. Raphael mohl předstírat, jak chtěl, on věděl, že Bill a jeho rodina vědí o jeho spiknutí. Alespoň ale nemusel Billovi lhát do očí, když jsou o samotě.
„Ztratil jsi někoho ve válce, vadagu?“ naléhal Raphael a Bill si tentokrát nemohl pomoci a zastavil se. Konečně se podíval Raphaelovi do očí a cítil, že se na to zeptal schválně. „Je to to, co tě naše politika stála?“
Bill mu málem dal facku. Kdyby nezachytil Tomův zvědavý pohled, udělal by to.
Polkl a znovu se podíval na Lorda před sebou.
„Byl pro mě důležitý, a vy jste mi ho vzali,“ zasyčel a vymanil se Raphaelovi ze sevření. Jedovatě se na něj podíval a odešel pryč, už mu bylo jedno, kolik pobouření tím způsobí, měl náladu se něčeho napít.
Bohové to určitě pochopí.
~*~
Víno teklo vodopádem navrhnutým jen pro potěšení hostů a bylo tak příjemně chladné. Bill si k sobě přivolal pohár a natáhl ruku, aby víno mohlo jeho sklenku naplnit. Rychlým gestem polkl víc, než původně chtěl, a jeho krk naplnila těžká chuť kořeněného vína, v důsledku čehož se rozkašlal.
„To je sarda, kořeněné víno. Můj manžel si na něj celkem potrpí.“
Ta věta vyšla od blonďáka v róbě tak rudé, že by se zdála být černá, kdyby tu nebylo světlo.
„Výběr vína je horší, než jsem si myslel, že bude; bylo mi řečeno, abych od Bauber Ha v Pentapoli očekával hodně.“ Bill neměl náladu na přátelení; chtěl být v Tomově náručí, ale nezdálo se, že se to někdy v blízké době stane.
„Líbí se mu tvoje róba; je velice lichotivá. Ta barva ti moc sluší,“ řekl blonďák.
„Tvá slova jsou velice hezká; ale mám až moc špatnou náladu, a ta nechuť po víně mému jazyku moc nepomáhá.“ Bill chtěl stále křičet a tekutina, která se teď usadila v jeho žaludku, mu nedávala důvod, proč by neměl. Možná by si měl dát další, plný pohár.
„Viděl jsem tě, na Gree Ha,“ zamumlal muž a sklopil pohled. „Udělal jsi pozdvižení.“
Bill se při té poznámce naježil, poslední věc, co chtěl nebo potřeboval, bylo zesměšnění od Lorda z Pentapole, který neměl ani tušení, s čím se musel den po dni potýkat; ztratit to, co ztratil. Zostra se na něj podíval a otočil se k odchodu, když byl chycen za ruku. Když se otočil, blonďák vypadal překvapeně, že to udělal.
„Prosím, neodcházej,“ mumlal. „Jen jsem chtěl vysvětlit, kolik toho vím o podvodech a úplatcích svého manžela. Kolik životů už zničil.“
Bill byl ohromen, jeho ruka málem ztratila kontakt s chladným pohárem. „Co tím chceš říct?“ zachraptil.
Blonďák se k němu s povzdychem přisunul blíž. „Rád bych pomohl.“
~*~
Raphael sebral z jednoho stolu pohár s vínem, očima se stále díval na Billa, který teď byl na druhé straně sálu a snažil se ze sebe setřást jeho chotě.
Benjamin byl vždycky až moc dotěrný.
Někdy Raphael přemýšlel, jestli jeho chotě nepřitahovali druzí muži a žaludek se mu vždy obracel. Benjamin byl tak nervózní, tak slabý a Raphael nacházel jeho chování nepřípustným tak často, že si to nedokázal vysvětlit jiným způsobem. Napil se Brendanova kořeněného vína, s úšklebkem je pozoroval.
Přemýšlel, o čem se asi baví.
Jeho pohled zkoumal Billovo tělo, a pak se podíval na jeho manžela, ten seděl tam, kde ho nechal, pohled upřený na ně dva, stejně jako se díval on. Bill o ‚tom někom‘ mluvil s takovou prudkostí, s takovým zapálením, jaké Raphael ještě neviděl, když se mluvilo jen o pouhém příteli.
A i tak tam seděl manžel Lorda Billa, živý a v pořádku, jen stěží vojenský typ.
Raphael si odfrkl do svého pití. Přemýšlel, jestli Lord Tom něco kdy tušil. Nejspíš ne. No, Raphael to teď věděl. Raphael si taky dokázal představit, kdo tím někým byl. Pamatoval si vlastní rozhořčení, když od něj byl chlapec na Reva Ha odtržen, a ještě víc si pamatoval svou zlost z toho, kdo mu ho vyrval.
Tady s ním Bill hrál upejpavou hru a pro ostatní muže dával nohy od sebe.
„Co tě tak pobavilo?“
Raphael se znovu napil vína, ignoroval Brendanův hlas a lehce se zamračil nad Benjaminovým pohledem. Možná bylo na čase jít ho zkontrolovat.
Brendan k němu přistoupil blíž a Raphael cítil, jak jeho pohled následuje ten jeho, Raphael se na něj podíval, pak zpátky na ty dva, stále se ušklíbal.
„Věřím, že jsem se právě dozvěděl něco velice zajímavého.“
autor: Little Muse & Majestrix
překlad: LilKatie
betaread: Janule
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 38
Billovy, nezávadím, byť na jeho mieste neovládla by som sa.
Ďakujem za preklad.
Bill se drží, celou dobu jsem ho v duchu podporovala:-) Díky za překlad!
To bude sranda, až bude chtít vyhrožovat a zjistí, že je mu to na dvě věci 😀
Je to geniálně napsané…♥ Každá zmínka o Bushidovi je pro mě úžasná :))
Děkuju paní překladatelko 🙂
Wow…I have big respect for Bill, he was so calm…. I would scrape Raphael's eyes out ! This chapter was exceptionally exciting. That's great that Bill wanted to hide in Tom's hug x). Well, there will be messy days for Vave, right?
Já být na Billově místě, tak se chovám daleko hůř 😀 Jsem strašně zvědavá, jak to bude dál, jak se ještě všechno vyvine… Tahle povídka mě zatím ještě nikdy nezklamala =))
Díky za úžasný překlad =))
Rozhodně je to zajímavý díl a jsem zvědavá na ten další;-)
Tak se to opet zacina komplikovat. Na to, jaky je Raphael chlipnik, tak mu to teda mysli docela dobre. Byla to docela oddechova kapitola, tak si dovolim i zaspasovat. A Raphaeluv manzel mi na tom obrazku pripomina stihlejsi variantu finske presidentky:-)
Už ne… prosím… další komplikace už moje slabé nervy nezvládnou :'( Prosím, ať už Billa nechají být, vždyť už si prožil dost. Nepotřebuje další potíže. Doufám, že neplánují Toma poslad do války, aby se hozbavil… to by byla vážně sviňárna, která se nedá odpustit… a jestli chce Billa vydírat, tak mu garantuju, že i když je to prakticky nemožné, hypoteticky mu dojdu upravit ciferník!!!!
konečně se Bill zachoval tak, jak měl. a udělal rozhodně dobře. další rozruch není potřeba, aby se přiblížilo odhalení Brandona a Rafaela. ten perverzák mě ale vytáčí, jen co je pravda. dobře, že je Tom sledoval a nenechal Billa se v tom topit bez morální pomoci.
vstup Rafaelova chotě na scénu mě docela překvapil. pořád se mi ještě nechce věřit, že by chtěl opravdu upřímě pomoct a čuchám v tom nějakou levárnu. na obrázku vypadal kouzelně, je mi ho líto, že se zapletl s takovým prasetem. :[
a začínám se trochu obávat, co by ještě mohlo přinést za komplikace Rafaelovo odhalení aférky Billa a Anise. :/
Wo, opravdu Billa obdivuji! Nevím, jestli bych se celý večer dokázala takhle krotit jako on! Ještě ten tanec, fuj! 😀 Strašně se mi líbilo, když je ale Tom při tom tanci sledoval :))
No, ale pomalu a jistě se zase začínám obávat toho, co všechno se ještě v téhle povídce semele. Rafaela nemám ráda a myslím, že si dal jedna a jedna dohromady a došel na Billa a Anise..