autor: THMom Tom se rozhlédl po klubu, který vytvořil, s pocitem skutečné hrdosti. Trvalo mu pět let, než se dostal až sem, a všechna ta dřina stála za to. Místo bylo přeplněné hordami mladých lidí, kteří poskakovali do rytmu hudby, kterou pouštěl
autor: Cinematics „Vypadáš nádherně!“ Andreas prohrábl Billovy dlouhé vlasy v rozcuchu. „Jsem vážně kouzelník!“ „Vypadám jako dítě Cher a Russella Branda,“ zamračil se Bill a ze stresu a úzkosti si třel spánky. „Nemohl jsi mi aspoň ty vlasy nechat narovnaný? Sakra, uhni,
autor: em_rose483 Tom se podíval přes stolek a usmál se. Billovy vlasy byly hladké, tmavé a lesklé a netrpělivým pohybem ruky je odhrnul na stranu. Mluvil rychle, vyprávěl něco o svém dni v práci a o tom, jak by si přál, aby
autor: selkiethedark17 Bill se zpod peřiny zachichotal a pokrčil prsty u nohou, když ho Tom políbil. „Nh, Tomi…“ zavrtěl se Bill a zadíval se na svého milence. „Hmm?“ „To lechtá.“ Tom se ušklíbl a pomalu přejel prstem po Billově páteři, až mu
autor: queen_of_the_unseen, Reginleif poznámka autorek: Tento příběh se odehrává v roce 1929 a byl na THF zveřejněn na fialový den (26. 3.) – světový den epilepsie, jako připomínka těch, kteří jsou postiženi epilepsií, a statečných bojovníků, kteří s ní nejen bojují, ale bojují i
autor: Lauinka Ahojky všem, tak jsem dokopala k jedné kratší jednodílce. Povídka má lehce reálný základ. Když jsem byla mladší, opravdu jsem podobný nápoj lásky vyráběla. Zbytek raději nebudu komentovat, protože je docela děsivý a vtipný zároveň. Tak si to užijte. Vaše Lauinka
autor: BrokenMirror Ahoj všichni, je tu krásná jednohubka s názvem Superpoke! Já tedy FB mám, ale řekněme, že mě spoustu věcí minulo, takže nejsem úplně znalá. Superpoke! (super šťouchnutí) byla snad nějaká aplikace, co se používala na FB. Snažila jsem se to nějak
autor: Nephilim „Půjdeme se učit do kuchyně, OK?“ Oznámil mu Bill, když se dostali k němu do bytu. Byl malý, ale útulný, a především Tom všude kolem sebe cítil Billův typický dotek, který mu vykouzlil úsměv na tváři. Podle Billova příkladu si pověsil
autor: Nephilim Ahoj všichni, je tu slíbené pokračování povídky Maybe Tomorrow a posílám pár slov přímo od autorky: The Reason začíná přibližně čtyři měsíce po skončení povídky Maybe Tomorrow. Ráda bych upozornila, že není nutné číst předchozí povídku, než se pustíte do
autor: Nephilim Ahojky všem, dlouho jsem nic nenapsala, tak to jdu napravit Autorka k této povídce napsala, že je napsána podle skutečného příběhu, i když ne jejího. Netuším, jak moc se inspirovala, to už nepíše Doufám, že se Vám to bude líbit,
autor: Haylzee Tom byl v parní lázni teprve pár minut, ale už teď se mu při relaxaci začaly svaly uvolňovat a nezůstal na něm ani centimetr suchý; dokonce jako by se mu potily i oči. Pára v místnosti s bílými kachličkami byla tak hustá,
autor: Nephilim Du bist (Ty jsi) Alles was ich bin (vše, co jsem já) And alles was durch meine Adern fließt (a vše, co mi proudí v žilách) Immer werden wir uns tragen (Vždy se o sebe budeme starat) Egal wohin wir fahrn
autor: Nephilim Ten kluk opravdu krásně voněl. Tom byl opilý, částečně kvůli alkoholu a částečně kvůli tomu chlapci, který vypadal stejně opile jako on. Pohybovali se bez logiky po parketu, blízko u sebe; jeho veselý smích byl dokonce hlasitější než ohlušující hudba
autor: Nephilim Nebylo to jako jízda na horské dráze, kde se všechno kolem vás točí tak rychle, že se svět scvrkne na dvě nebo tři barvy, a vy přemýšlíte, jestli se odtamtud dostanete živí, nebo zda vyzvracíte duši dřív, než jízda skončí.
autor: Nephilim Stál tam znovu jako každé ráno. Když vstal, umyl se a nasnídal, přešel k oknu, lehce odsunul bílou krajkovou záclonu, kterou mu matka doslova vnutila, a pozoroval. Co? Ložnici svého souseda. Oba domy od sebe stály sotva čtyři metry, takže
