Pre jediny dotyk
Vidieť ťa a nesmieť sa ťa dotknúť – to je spravodlivosť? Poznám každý záhyb tvojho tela, každú pehu na tvojej tvári, viem o každej sinke, ktorú si mal a o každej chorobe, ktorú si prekonal. A predsa to nesmiem… Tak kde je
Vergesene Kinder
Ahoj! Je to moja prvá twincestová ff, tak hádam sa bude páčiť;) „Ganz normaler Tag. Die Strasse wird zum Grab..“Bill sedel vo veľkej miestnosti, vôkol rozdával smutný úsmev a spieval. Za ním hrala kapela, vedľa neho Tom. Len oni dvaja vedeli, o
Jdeme dál
(A/N: Toto není přímo povídka, tedy alespoň délka tomu neodpovídá, ale troufnu si říci, že patří mezi lepší věci, co jsem napsala… A Kajess, díky, že mě vždycky podržíš a rozesměješ, mám tě ráda :-* Děkuji, všem) ,,Podej mi ruku, Bille.“ ,,Ne…“
Entscheidung (Rozhodnutí)
Tuhle jednodílovku( která pro mě znamená hodně), bych chtěla věnovat všem, kteří někdy v životě udělali nějaké špatné rozhodnutí a litovali toho… Barevné listí si pomalu nacházelo z výšky stromů cestu na mokrý, ponuře šedý, asfalt. Začal podzim. Na ulicích byl v
Nekonečný dny plný trápení
Už několikátý den přemýšlím nad tím, zda jsem vůbec normální, zda je normální, koukat den co den do rodinného alba a vyhledávat fotografie mě a mého bratra, kde jsme spolu, zda je normální myslet na to, jaký pocit by mnou projížděl, kdybych
Bez tebe
Klečím tu na studené zemi a slzy mi stékají po tváři. Vzpomínám, jaký to bylo ještě před rokem. Jak jsme spolu byli šťastní. Ale teď jsem zůstal sám. Bez tebe. Nedovedeš si představit, jak je to kruté… Při pohledu na tvůj náhrobek
Osudný sychravý podvečer
Bill seděl sklíčeně u sebe na posteli. Přemýšlel. Přemýšlel o svém bratrovi. Nevěděl proč, nevěděl jak se to stalo, ale hlavně nevěděl jak se toho zbavit. *** Všechno to začalo jeden sychravý večer. Bylo už přítmí, na obloze pomalu vycházel měsíc a
Doufal jsem
Tak tohle je moje druhá jednodílová povídka.Snad se vám bude líbit.Pls pište komentáře. Nikdy jsem nepoznal, jaké to je být sám, sám v mém světě, sám v domě, sám každou noc ulehám do postele a tvoje místo je prázdné. Odešel jsi ode
Kůže na kůži
(tučné písmo je minulost, slabé přítomnost ) Jen o trochu více lásky Jen o trochu více vášně Tak by to mělo začít Kůže na kůži Pomalu jsem otevíral dveře a doufal, že ho tím neprobudím. Měl jsem v plánu jej vzbudit mnohem
Bitte, lass mich nicht im stich
Bylo to přesně, rok co si Bill s Tomem uvědomili, co vlastně k sobě cítí. Nejdřív tomu nechtěli uvěřit a chovali se negativně, ale časem zjistili, že je jedno, co myslí ostatní, že je hlavní, co cítí oni. Tokio Hotel byli stále
In Namen Gottes
Seděl ve svém pokoji a jako tolikrát, se díval z okna. Bezútěšnost toho, co viděl, ho doháněla k šílenství. Byla zima, taková ta typická zabahněná zima. Žádný sníh, jen bláto. Holé stromy a ani kousek zeleně. Už od dětství nesnášel zimu. Život
V lese
„Bill, pohni sa, nech tam neprídeme neskoro!“ zakričal na brata Tom, keď sa v chodbe obliekal. „Hneď som dole, len si ešte upravím vlasy!“ zvolal Bill z kúpeľne. Kým zliezol z poschodia a opustil dom, Tom už dávno sedel v aute. „To
Střecha nebo sen
Stál na střeše s láhví tvrdého alkoholu v ruce… „Proč se to muselo stát zrovna mě? Proč jsem se musel zamilovat do svého staršího bratra? Do svého dvojčete…..?“ Ano…. na tuhle záhadnou otázku PROČ, nikdy nenalezneme odpověď…. Tedy aspoň ve většině případech
Byl to celkem normální den
Ahoj, tohle je moje první povídka, taak bych prosila (asi tak jako všichni xD) nějaký komentáře..x) No..nevím jestli je úplně dobrá, ale tak snažila jsem se a snad se vám bude líbit!;-) Byl to celkem normální den. Zase to samé dokola. Byli
Sněhová vločka
(A/N): Achooj všichni TWC fandové…Tohle je jedna z mých posledních povídek…Snad vás bude bavit. jinak kurzívou je minulost…poznáte to z textu a normální text je to co se děje právě teď…. Byl zrovna chladný prosinec. Vlastně se tak pomalu blížil leden. Byla
