Smrťou nič nekončí 4.
„Heh… bude ma to prenasledovať do konca života…“ povedal som si, keď som sa zobudil… snívalo sa mi o ňom… a určite to nebolo posledný krát… posadil som sa a odkopol od seba deku … počkať deku?? … ale ja som sa
Smrťou nič nekončí 3.
Chci jen vyřídit, že autorka moc děkuje za Vaše komentáře ;o) Poznámka – myslenie je vyznačené kurzívou. „Už ma to nebaví !!Daj to sem!!“ kričal som na Billa, ktorý predo mnou utekal s posledným balíčkom s gumovými medvedíkmi a ak mi nejaký
Smrťou nič nekončí 2.
…“Nenávidím ťa!!! Ešte raz ťa uvidím v mojej blízkosti, tak si môžeš ísť kopať hrob!! Počuješ?! Vypadni!!! Vypadni a už sa nevracaj!!!… Nevracaj sa!!!“ „Ale ja ťa milujem!!!“ „Áno?! Tak na to si mal myslieť pred tým, než si ma podviedol!! Sklamal
Co vlastně chceš? 8. (konec)
„Proč brečíš? Nechtěl jsem říct něco, co by tě ranilo, to vážně ne… Jen… Já už to prostě nemůžu vydržet… To ani nejde, když jsem pořád s tebou a mám tě vedle sebe. Jsi mi na očích, cítím tvoji vůni a nechávám
Co vlastně chceš? 7.
„Děje se něco?“ zeptal se Bill, když viděl Tomův pohled. „Ale ne. Nic. Co potřebuješ?“ „No… Chtěl jsem se dívat na televizi, jestli je tam něco, co stojí za pozornost. A taky jsem si chtěl jít pro něco k jídlu.“ „Jo aha.
Co vlastně chceš? 6.
Když si to Bill přečetl, musel se odvrátit, protože se mu do očí zase draly slzy… Proč mu na Tomovi tak záleží? Sakra… Proč?? Ticho, které rušil jen zpěv ptáků, přerušil až Tom, který řekl: „Emmm… Bille?? Jsi o.k.?? Nechtěl jsem tě
Co vlastně chceš? 5.
Bill pomalý krokem došel až pod strom, na kterém Tom seděl. Toto místo v něm vyvolalo mnoho vzpomínek… „Ahoj…“ pozdravil trochu rozechvělým hlasem Tom. „Ahoj… Můžeš jít prosím tě dolů? Chci si s tebou promluvit a víš přece, že mi lezení nikdy
Co vlastně chceš? 4.
Má za ním jít nebo ne? Konečně se rozhodl… Cokoliv bude lepší než stát zadumaně u okna, dívat se místo, kde mu Tom zmizel z očí a rozhodovat o něčem, nad čím se jeho srdce rozhodlo už dávno… Srdce ano, ale rozum
Co vlastně chceš? 3.
Sevřel Billovu ruku i s řetízkem v ní a druhou ho pohladil po tváři. Bill jen přivřel oči a nechal se unášet nekonečností tohoto doteku… Posledního doteku… „Už to bude dobrý, jsem tu s tebou… Chci tě,“ šeptal Tom a poprvé to
Liebe tötet nicht (oder ja?) 1.
„Bille?! Mohl bys mi prosím tě podat ten ručník, co mám v pokoji na posteli?“ zařvu na celý barák, abych si byl jistý, že slyšel minimálně svoje jméno, a tím pádem se přiběhne zeptat, co chci. Za chvíli se ve dveřích objeví
Co vlastně chceš? 2.
Tři dny, kdy se Billovo peklo změnilo v nebe, aby se pak mohlo opět proměnit v peklo. Tři dny… Tři krásné dny, kdy už nebyl jen jedno tělo a půl duše, ale byl celý, kompletní a šťastný… A pak zase nic… Konec
Smrťou nič nekončí 1.
„Bill??“ zakričal som naňho, ale nikto sa mi neozýval. „Bill!“ …v poslednom čase upadol znovu do nejakej svojej depresie… s nikým sa nerozprával, nikoho nevnímal, vždy, keď počul v rádiu nejakú pomalšiu pesničku, zaslzili sa mu oči… takéto stavy naňho prišli raz
Umbrella (2/2)
Cítit jeho ruku zase ve své dlani bylo pro něj něco neobvyklého. Na jednu stranu si ten pocit dokonale pamatoval, ale celé ty měsíce si jej prostě neuměl vybavit. Byl nejistý. Nejistý a roztěkaný z neurčité budoucnosti, z průběhu, který má nastat
Umbrella (1/2)
Máš mé srdce a my nikdy nebudeme odděleni Možná na titulních stranách, ale ty pořád budeš moje hvězda Ve tmě můžeš vidět moje nablýskaná auta Ale pokaždé, když mě tady potřebuješ Vedle sebe, budu to sdílet Protože Silnice za okny jakoby vůbec
Bratrské hrátky
Tom:,,Ahoj Bille,kde ses tak dlouho toulal??“ Bill: ,,Čau brácho.No hádej,kde jsem mohl být.“ T:,,No to fakt netuším. Pověz! Nebuď labuť!“ B:,,To je ale chyba, bráško!“ T:,,Byls snad nakupovat?? Nebo jsi byl s nějakou kostí???“ B:,,No tak s žádnou kostí jsem nebyl.Sem snad
