Vyměněné role 5.

Bill ležel v posteli a přemýšlel nad tím, co provedl. Nesnášel výčitky svědomí, ale teď si nemohl pomoct. To neměl dělat, ale když Tom ho tak naštval…

´Pro pravdu se člověk nejvíc zlobí,´ projelo mu myslí a zamračil se. Pro pravdu? Vždyť to nebyla pravda! Není žádná děvka! S Maxem nikdy nic neměl a ani mít nehodlá. Teda, ne že by nad tím nepřemýšlel, Max byl celkem přitažlivý, ale Tom mu zatím plně vyhovoval. Sakra, teď mu opravdu připadalo, že uvažuje trošku „nevhodně“. Ale prostě nebude mít výčitky! Nedělá nic špatnýho. S Maxem jen kamarádí a Tomovi na rovinu řekl, jakým směrem se bude ubírat jejich vztah. Na tom, že se Tom trápí, nenese žádnou vinu. Nemůže přece za to, že si od jejich vztahu slibuje něco víc, něco, co by Bill nikdy nepřipustil…

Snažil se na to nemyslet, ale před očima měl pořád Toma a jeho zklamaný výraz, když ho uhodil. Tak přesně tohle nechtěl! Tohle se nikdy nemělo stát, on o něm nemůže přemýšlet jinak než o bratrovi! Vždyť je to nechutný… Sex je jedna věc, hloupost občas udělá každý, tímhle se vždycky omlouval, ale láska? To nepřichází v úvahu. Nikdy si neplánoval se zamilovat, zamilovat a navíc do svého bratra… Bože, tohle prostě nemíní připustit! Musí to skončit. Teď hned!

Rázně vyšel z pokoje s odhodláním Toma nechat a vyřešit tím tak své problémy. Sešel do obýváku. Tom spal schoulený na pohovce a ze spaní se roztomile vrtěl. Projela jím náhlá vlna něhy a ačkoliv tohle neplánoval, přiblížil se k němu a jemně ho pohladil po tváři. Tom se ze spánku pousmál a opět se zavrtěl. Je tak rozkošný, pomyslel si… Ehm, cože? Ne! Vážně se už zbláznil. Tom není rozkošný! Nesmí být, obzvlášť pro něj nesmí být! Chtěl odejít, ale nemohl, jako by ho tam držely nějaké neviditelné síly. Stál jako přikovaný a s hloupým úsměvem si prohlížel tu „nádheru“. Pomalu natáhl ruku a opět ho pohladil. V hlavě mu jasně blikal výstražný nápis, jasně signalizující NE! Ale nebyl se schopen pohnout z místa. Jemně mu přejížděl prsty po tváři a cítil, jak mu celé tělo zaplavuje štěstí. Bylo mu jasné, že tohle je akorát krok zpět, že tímhle se jen mučí a oddaluje to, co chce udělat. Ještě chvíli nad tím přemýšlel, ale nakonec odhodil všechny zábrany, sklonil se nad Toma a dotkl se jeho rtů těmi svými. Opět jakoby ho „polilo“ štěstí…

Nedokázal se od něj odtrhnout a teď už ani nechtěl…

Tom se pomalu probouzel, myslel si, že se mu to jen zdálo, ale když otevřel oči a spatřil Billa, jak se nad ním sklání a jemně ho líbá, nevycházel z údivu. Nevěděl, co se to děje, ale rozhodl se to neřešit a prostě si tenhle neobvyklý okamžik užít. Opatrně objal Billa okolo krku a polibky mu začal oplácet.

Bill na chvíli ztuhnul, tohle nechtěl, nemělo to zajít tak daleko. Odtrhl se od něj a prohlížel si ho zkoumavým pohledem. Už se nadechoval, aby situaci nějak zlehčil a tak se z toho vyvlíkl, když zachytil Tomův pohled, plný očekávání a radosti. Ne, tohle mu nemůže udělat, najednou jako by se v něm probudily city… Něžně ho pohladil po tváři a lehl si vedle něj. Opět se nad ním skláněl, aby ho políbil…

„Bille? Ehm… co…“

„Pššt!“ Bill mu položil prst na rty a usmál se. Tom očividně nechápal, co se děje, ale rozhodně se nechystal to nějak přerušit… Naopak se co nejvíc namáčkl na opěradlo pohovky, aby udělal Billovi místo.

Bill pořád ještě nebyl zcela rozhodnut, ale čím víc si prohlížel Tomův veselý obličej, tím mu bylo jasnější, že už nemůže couvnout, proto ho rychle políbil…

Tom se cítil jako v sedmém nebi, bylo to tak dokonalé, až to nemohla být pravda. Hladil Billa po zádech a pomalu mu svlékal tričko. Bill byl jako v jiném světě, už nepřemýšlel nad tím, jestli je to správné…

Pomalu si na Toma lehal a hladil ho, kam jen dosáhl. Nevěděl proč, ale najednou se mu to tolik líbilo. Ta něha a jemnost s jakou to všechno dělali. Věděl, že toho bude litovat, ale nedokázal se přinutit, aby přestal. Zahnal všechny myšlenky, které ho jen okrádaly o vychutnání tohohle báječného okamžiku, a začal Toma líbat mnohem vášnivěji, avšak stále tak něžně. Rozepnul mu kalhoty, aby se na něj vzápětí mohl nalepit ještě víc než předtím. Najednou nechápal, jak s ním vždycky mohl jednat tak chladně. Hlavou mu probleskla myšlenka „Láska?“, ale hned ji zahnal. Ne, tohle není láska. Za prvé je to naprosto nepřípustné a za druhé, on se prostě nesmí zamilovat. Láska jen komplikuje život a ten jeho se mu zdál komplikovaný až dost…

Na chvíli opět začal pochybovat, ale prostě se rozhodl se tím netrápit. Alespoň ne teď. Vždycky chtěl ze všeho pro sebe vytěžit co nejvíc. A kdyby teď odešel, rozhodně by z toho pro něj neplynulo nic dobrého… A nebo si to jen nalhává? Věděl o sobě, že je sobecký a nikdy s tím neměl problém. Nepopíral to. Prostě mu to vyhovovalo.

Stále přemýšlel, i když si to zakázal, že si ani nevšiml, že přestal a Tom na něj udiveně zírá. Takže teď má dvě možnosti. Celé to zahrát do autu a vycouvat z toho dřív, než nebude cesty zpět, a nebo prostě pokračovat. Proč jen se mu sakra mnohem víc zamlouvá ta druhá možnost?

autor: Dádinka, Prinzesschen
betaread: Helushka