„Tomí?“ zapištim.
„Hmm?“ koukne na mě.
„Já mám na něco chuť,“ mlsně se podívam…
„A na copak?“ přejede mi rukou po boku.
„Ale né na tohle!“ směju se mu. Ten dokáže bejt tak naivní! Sice na to mám obrovskou chuť, ale teď ať se trápí on! Když mě nechal jen tak, ať se dusí taky!
„Tak na co?“ Dá tu ruku pryč.
„Na… Na… Na čokoládu!“ vykřiknu vesele a směju se jeho výrazu. Je tak komickej! Jak zkřivil ten obličej. No hej, kdyby jste ho viděli!
„Chceš taky?“ vyskočim z gauče.
„NE,“ praští sebou o opěradlo a já se mu musim smát.
„Ty se zlobíš?“ naklonim se nad něj tak, že moje vlasy mu dopadnou na tvář.
„Jo.“
„Ale tys mi udělal to samý,“ škádlim ho.
„No jo, no jo. Padej si pro tu čokoládu,“ zavře oči, tak teda jdu. Mi taky může víte co! Vlezu do kuchyně a rozhlídnu se… Kam bych asi tak mohl dát tu čokoládu? Vim, že jsem jí vyndával z nákupní tašky, ale kam jsem jí kruci moh’ dát?
„Tome?! Nevíš kam jsem dal tu čokoládu?“
„Ne.“ Dík za pomoc bráško! První skříňka nic… Druhá skříňka nic … A takhle to jde dál, dokud neprohledám vážně všechny. Kde kruci může bejt! Z nouze otevřu lednici. Čokoláda?! Já jí do lednice zaručeně nedával! Jsem si stoprocentně jistej, že já jí tam nedal! Naštvaně jí vezmu a napochoduju před Toma.
„To tys jí dal do lednice?“
„Ne.“
„Tak to byl teda jenom tvůj duch,“ řeknu klidně a sednu si vedle něj. Rozbalim čokoládu, podivam se na ní a zase jí zabalim.
„Co je?“
„Už na ní nemam chuť,“ s hlasitym zaduněním tu čokoládu hodim na stůl.
„Co jsi tak nakvašenej?“ obejme mě kolem pasu a dá mi letmej polibek.
„Nejsem, akorát mě „krapet“ štvou ty Géčka.“
„Neboj. Budeme mít spolu pokoj, o nic nepřijdeš,“ políbí mě.
„Budu ti věřit,“ chytnu se ho okolo krku a dlouze ho políbim.
„Bille?“ zašeptá Tom mezi polibkama a mým přesunem k němu na klín.
„Hmm?“ věnuju se dál jeho krku.
„Můžu?“ naznačí na tričko. Místo odpovědi si ho se smíchem sundám a dám mu hoodně dlouhej polibek.
„Na tohle se už nikdy neptej,“ usměju se a vysvleču tričko jemu. Rychle si pohledem prolítnu jeho krásně vypracovaný bříško a pak už ho jenom dlouze políbím. Rukama bloudím po jeho hrudi, břichu, až zajedu k zipu od kalhot. Podívám se na něj s pochybnostma v očích, ale jakmile vidím jeho kouzelný úsměv, všechny pochybnosti mě přejdou a já jemně bzučící zip rozepnu.
„Seš si jistej?“ zeptá se mě Tom a já se podívam do těch čokoládovejch spirál.
„Naprosto,“ usměju se a kalhoty mu stáhnu.
„Bille jestli nechceš…“
„Tome. Už jsem se rozhodl. Kdybych nechtěl, tak to vůbec nedělám,“ pohladím ho po tváři a rukou mu přejedu přes jemnou látku jeho trenek, který jsou už napnutý.
„Do.. dobře,“ sykne a zakloní hlavu. Tím mi dá senzační přístup k jeho krku, ke kterýmu se okamžitě přisaju.
Ale nadvláda zmizí, když se jeho chladný piercing dotkne mýho krku. Já se snad zbláznim.
„Och,“ vzdychnu a Tom se přeze mě překulí. Usměju se na něj a rukama mu bloudím na zádech a chvílema mu zajedu i na zadek. Tom se přesouvá z krku na hruď a tam odsud jazykem mapuje celý mý bříško a pak začne obtahovat mojí hvězdičku.
„Tomíí,“ vzdychnu, je to vážně k nevydržení. Jedním pohybem mi sundá i kalhoty, i trenky. Všiml jsem si, že když mi sundal ty trenky, trošku znervózněl. Abych mu dodal trošku odvahy, jen jsem šeptl:
„Miluju tě.“
„Já tebe taky,“ dá mi polibek na hvězdičku a rukou mi přejede přes klín.
„Ss“ syknu a prohnu se.
„Pššt,“ tiší mě Tom a roztřesenou rukou mě chytne a začne pohybovat. Po pár chvilinkách, co se do toho vžil, zapojí i pusu a já se nestačím prohýbat slastí.
„Och Tome!“
„Á“ vzdychnu, když jsem se udělal. Tom se trošičku zasekl, ale pak to všechno spolykal. Lehl si vedle mě a já mu hlavu položil na hruď.
„Tomí?“
„Ano lásko?“
„Mám taky.. to?“
„Příště, ano? Dneska jsem tuhej,“ vzdychne a políbí mě.
„Tak dobře,“ přehodím přes nás deku, která se tu povalovala a gauč rozložil (speciálním ovládáním, ten gauč je automatickej), takže z toho teď byla pohodlná postel.
„Hezky se vyspi,“ šeptne Tom a obejme mě kolem ramen.
„Ty taky,“ usměju se a jemňoulince se zavrtím. Po tomhle výkonu potřebuje pořádnej spánek…
autor: Edie, Žabička
betaread: Janule
