autor: Evil
Tom mezitím rychle vymyslel nějaký důvod, který by se dal využít bez zbytečných a dotěrných dotazů obsluhy. Nádech, výdech… Před prosklenými dveřmi, které byly vchodem na onu benzínovou stanici, se Bill pevně opřel do Tomova předloktí a svěsil hlavu. Tom trochu hystericky rozrazil dveře, až málem utrhnul malý zlatý zvoneček, který visel nad nimi. Podřimující prodavač za pultem sebou trhnul. „Prosím…“ vydechl Tom. „Prosím, mému bratrovi se udělalo zle a má horečku. Potřebuje se okamžitě zchladit.“ Lapal po dechu Tom a Bill mu jen apaticky visel zaháklý za paži.
„Nechcete zavolat sanitku, pánové? Není problém, já hned…“ Tom muže ale pohotově zastavil.
„Ne… tohle… tohle znám… dal jsem mu prášek… teď stačí, jen když se zchladí pod studenou sprchou, pak…“ polkl. „Pak bude opět v pořádku a hned jej odvezu domů…“ podíval se na něj Tom vyděšeně, ale pevně a rozhodně. „Prosím alespoň dva nebo tři žetony do sprchy…“ hlesl vyčerpaně Tom, a Bill měl co dělat, aby nevypadl ze své role a nezačal se nahlas chichotat.
„A-ano, jistě… tady,“ prodavač ihned hodil na pult tři stříbrné, vlnité mince. „Tady za pult a doleva.“
„Děkuji…“ Tom začal šmátrat po kapsách a hledal nějakou hotovost.
„To nechejte být a běžte,“ mávl rukou prodavač.
„Děkuji…“ špitl Tom a pokračoval v cestě, zatímco držel Billa stále za paži.
„Pokud budete potřebovat pomoct, stačí zavolat!“ uslyšel ještě hlas prodavače.
Bill se mezitím narovnal a protáhl si záda. Pak se na Toma zadíval a začal mu smíchy chrochtat do ramene. „Ty vole… chudák chlap,“ špitl Bill, ale pak se hned začali chichotat oba. Tom si všiml starého klíče, který byl rozdrbaným lýkem připevněný ke klice. Otočil jím v zámku, a pak se konečně mohl uvolnit. Hodil jednu minci do škvírky u sprchové hlavice. Pak se opřel o dveře a usmál se na svoji lásku. „Ach, Tomi…“ špitl Bill a chytil jej za boky. Pak jej začal opatrně líbat. Jejich polibky byly jemné a pomalé. Každou chvíli ale nabíraly na intenzitě a divokosti. Ani jeden se nemohl toho druhého nabažit. Tak moc se potřebovali. Neskutečně umírali žízní po tom druhém. Celý tenhle šílený proces je psychicky i fyzicky vyčerpával. Až teď si to plně uvědomili.
„Co…“ špitl Tom v načaté otázce, když se na vteřinu vyhnul Billovým rtům.
„Hmmm…“ Bill jen zahučel, když se k Tomovi opět přisál a nehodlal s tím jen tak přestat.
„O nic se nestarej…“ jen zastřeně hlesl, a Tom cítil, jak mu Billova jemná dlaň zkoumá oblast třísel. „Hmmm… vážně vám ty kalhoty krásně padnou, pane Kaulitzi…“ zasyčel Tomovi do ucha a opět jej začal líbat. „Ale za chvíli vám už nebudou.“ Sykl a svou štíhlou rukou proklouzl jako užovka pod tenkou a lehkou látku. Tom vzdychl a zaklonil hlavu. „Jste moc hubený, pane Kaulitzi…“ špitl Bill, a opatrně, k Tomovu zklamání, vysunul svou ruku z jeho kalhot. Začal nesnesitelně pomalu rozepínat jeho pásek. Kalhoty i boxerky se hladce sesunuly k jeho kotníkům a odhalily tak Tomovy štíhlé nohy. „Sedni si…“ poručil Bill, když mu pohled padl na pult s umyvadlem, za kterým bylo obrovské zrcadlo. Tom pomalu couval, když cítil jemný tlak, který jej naváděl směrem k umyvadlu. Pak vyjekl, když jej Bill lehce vyhoupl na studený pult. Překvapila jej Billova síla.
„Ahh, Tome…“ tiše zasténal Bill, když se mu těsně u obličeje zjevil jeho tvrdý úd. Nasál jeho vůni. Naklonil se nad Toma, který se již pohodlně usadil na pultě a jen v rukou svíral jeho okraj, jak byl napjatý v očekávání. „Miluji tě…“ špitl Bill a opět si přivlastnil Tomovy rty.
„Miluji tě…“ vydechl mu Tom do vlasů, a pak jej nechal, aby pokračoval ve svém velmi sexy plánu.
Bill se opatrně dostal pod Tomovu košili a jemně jej hladil po pevném bříšku. Pak se trochu rozkročil, aby byl níž a získal stabilitu. Dlaní jemně sjel až na třísla. Tom se propnul v zádech. „Ach Billi… udělej to… prosím,“ zasténal Tom a zvrátil hlavu dozadu, až se skoro praštil o zrcadlo.
„Kdyby ses teď viděl, jak jsi sexy…“ vzrušeně zasyčel Bill, a pak chytil jeho penis pevně do své štíhlé dlaně. „Jsi tak…“ Na Billa šla závrať. „Jsi tak horký.“ Párkrát pohnul zápěstím, a pak přejel jazykem po celé jeho délce. Tom nohama kopl do pultu a celý se napjal.
„Billi…“
Bill si k sobě přitáhl malou rozkládací stoličku, kterou uviděl složenou u zdi, a klekl si na ni. Teď měl dokonalý přístup. Opatrně vzal jeho vzrušení do úst. Tom tiše zaklel. Bill pomalu obkroužil jazykem celou jeho neskutečně slastně slanou špičku, a opět si jej celého vzal do úst. Tom vyšvihl nohy vzhůru a propnul se v zádech. Těžce vydechl. Cítil, jak mu Bill jemně krouží svojí chladnou kuličkou v jazyku přímo po uzdičce.
I kdyby chtěl vzdorovat, teď už opravdu nemohl. Bill vděčně přijal jeho stehna na svá ramena. Něžně do nich zaťal prsty. Tom ale chtěl pořád víc. Sžírala jej Billova jemnost. Chtěl dravost, ale… najednou celé jeho tělo pohltila neskutečná horkost Billových úst. „Ach, lásko…“ jen vydechl a jemně vycházel bratrovi vstříc a opatrně si určoval rytmus. I když věděl, že mají neskutečně málo času…
„Mnhhh…“ Bill jen souhlasně zahučel a dál Toma líně sál a neustále rytmicky pohyboval zápěstím. „Ach Billi… jsi…“ vyhrkl a skoro se zakuckal vlastním stenem. „Jsi úžasný… zatraceně…“ zatnul zuby a znovu zaklonil hlavu. Celé jeho tělo bylo napjaté, ale věděl, že mu Bill nedovolí se až tak snadno uvolnit. Věděl, že jej chce trochu potrápit. Znovu a znovu měnil rytmus. Toma to přivádělo k šílenství. Když už konečně ucítil, že se jeho vrchol blíží, opět ta změna rytmu…
„Ahhhh, Billiiii…“ zaskučel a zoufale si dlaní přejel po krku.
„Už tě nebudu trápit…“ špitl Bill a začal jej sát stejně nenasytně a zoufale, jako zněly Tomovy steny. Ten vyloudil ze svého hrdla hluboký a dost hlasitý vzlyk. „Ššššš…“ utišil jej Bill a opět si ho vzal do úst. Tom si silně skousl ret, uvědomil si, že vlastně nejsou v soukromí doma.
„Ah, zatraceně…“ procedil skrz zuby a zaťal nehty do bratrových ramen. Billa náhlá bolest jen popohnala a svou práci ústy zintenzivnil a zrychlil. Ucítil, že to nebude už moc dlouho trvat.
Tom se začal na pultě zmítat první slastnou křečí. Celý se roztřásl. Kousl se do spodního rtu a jen opět hrdelně zaskučel. „Billi…“ sykl skrz zaťaté zuby a Bill ucítil, jak se mu stehna rozechvěla a jeho nehty se mu zatnuly hluboko do kůže. „Já už… já už…“ Tom se zakousl do vlastní paže, aby zmírnil výkřik. Bill ucítil jeho horkost v ústech. Vděčně všechno spolykal. Pak si otřel ústa a s úsměvem si prohlížel Toma, jak má ve tváři neskutečný výraz extáze. Hlavu měl zvrácenou dozadu, byl opřený o chladné zrcadlo. Jeho horký dech se na hladké ploše srážel a zrcadlo zahalila jemná, dočasná mlha.
Billa ten pohled přiváděl k šílenství. Měl nutkání se také uvolnit, ale moc dobře věděl, že už nemají čas. Museli se rychle vrátit. „Ne… kam se chystáš…“ ještě roztřeseně sykl Tom, když si zapínal knoflíčky u košile a utahoval si pásek. Opatrně Billa k sobě za pas přitáhl.
„Máme málo…“ zkusil namítnout, ale Tom jej okamžitě umlčel polibkem.
„Neboj…“ špitl mu Tom u tváře a pevnou dlaní se otřel o jeho rozkrok. Bill sykl. „Hmmm… můj sexy bratříček potřebuje uvolnit…“
„Tomeee…“ tiše sykl. „Ale musíme rychle…“ trochu zoufaleji hlesl a podíval se na Toma vzrušením zakalenýma očima.
„Já vím… líbej mě…“ šeptl Tom a chytil jeho vzrušení pevně do dlaně. Bill jej jemně kousl do rtu. „Billi… ještě se tam musíme vrátit… to by… nevypadalo…“ snažil se ze sebe dostat kloudnou větu, ale šlo to těžko.
„Ah, Tome…“ zasyčel mu u ucha a kousl jej do lalůčku.
„Billi… zatraceně… nejraději bych tě…“ Tomovi se zatočila hlava.
„A já tebe… ah, prosím… udělej mě…“
Toma ta slova neskutečně vzrušila. Nestávalo se často, aby to Bill říkal nahlas. „Dobře, lásko,“ špitl Tom a natáhl se k papírovým ručníkům. Nemohl dopustit, aby si svoje nóbl šaty potřísnili. Billovi se točila hlava a před očima se mu začalo zatmívat.
„Tome… nepřes-tá-vej…“ vyloudil ze sebe namáhavě mezi tichými, tlumenými steny. Bill si položil hlavu na Tomovu hruď, aby trochu zmírnil závrať. Tom mu zabořil ruku do vlasů, druhou rukou stále rytmicky pohyboval. Každou vteřinu rychleji a rychleji. „Ach… Tome… ještě… chví… li…“ vydechl už téměř vyčerpaně a snažil se co nejvíc tlumit vzrušené steny. Tom moc dobře věděl, že je to otázka pár vteřin. Zesílil stisk a zrychlil pohyby ještě o trochu víc.
Bill tlumeně vyjekl a jemně se zakousl do Tomova ramene. Jen tak tak, že nevykřikl nahlas. „Ahhhh Tomeee…“ vydechl vyčerpaně, když Tomovu dlaň zahřála horká tekutina. „Zatraceně…“ šeptl roztřeseně Bill a snažil se získat zase trochu krve do mozku. „Děkuji…“ hlesl u Tomovy tváře a jemně jej políbil. Pak si opláchl obličej ledovou vodou a několikrát si vypláchl ústa. Tom vyhodil všechny použité papírové ručníky, a pak si začal mydlit ruce.
Vyměňovali si něžné pohledy, když se jejich oči setkaly v odrazu zrcadla. „Už opravdu musíme,“ posmutněl Tom a chytil Billa kolem pasu. Bill se k němu ještě naposledy přivinul.
„Tak jdeme, ať už je od toho pokoj,“ pousmál se Bill, ale měl ve skutečnosti zase ten nejistý pocit. Opět se o něj pokoušel strach.
„Jdeme,“ špitl Tom a ještě bratra jemně políbil. Pak se s krajní nelibostí vydali zpátky do reality.
„Všechno v pořádku?“ zeptal se hned muž, který už netrpělivě vyhlížel, kdy se chlapci z umývárny vrátí.
Tom v první vteřině netušil, o čem to muž mluví, jak měl mysl zakalenou vzrušeným oparem. „Ah… ano… děkujeme vám mockrát,“ vrátil Tom na pult dva ze tří žetonů, a pak vyndal na pult bankovku.
„Už… už mi je o hodně lépe, děkujeme,“ usmál se jemně Bill, který měl vlhké vlasy nalepené na čele a nechal, aby jej Tom stále držel za paži.
„To jsem moc rád, mladí pánové. Dávejte na sebe pozor,“ usmál se a chlapci pak urychleně benzínku opustili.
„Sakra… máme pět minut…“ zaklel Bill, rychle si upravil vlasy a téměř za sebou Toma vláčel.
„Akorát…“ uchechtl se Tom, ale i přesto trochu znervózněl. Znovu museli projít přes turniket a přes kontroly, ale stihli to.
„Sakra, kluci, už jsme měli strach…“ sykla vyčítavě Charlotte, která s Gordonem už čtvrt hodiny seděla v soudní místnosti a netrpělivě své syny vyhlížela. Kluci se na ni jen omluvně podívali.
Bouchnutí kladívkem Billa vrátilo zpět do skutečného světa. Otřásl se. Tak moc se mu nechtělo zvednout oči. Tak moc nechtěl opět spatřit ten výsměšný pohled, kterým jej Ilaj propaloval. Ale musel. Nic jiného mu nezbylo.
„Předvoláváme nyní poškozeného Billa Kaulitze…“ Billovi začalo zvonit v uších a chtělo se mu zvracet. Poškozeného… to slovo mu naplnilo celou mysl. Pomalu se postavil, ale nohy jej nechtěly poslouchat.
„Klid, lásko,“ jen rty naznačil Tom a opatrně mu rychle stiskl dlaň. Bill na něj lehce kývl, aby mu dal najevo, že jeho podporu bere na vědomí. Ale strach ho neopouštěl.
autor: Evil
betaread: J. :o)
