autor: Lady Kay Ležíc na posteli civím do stropu a přemýšlím. Zase na mě padla moje nálada, spojená s filozofickými úvahami o mém životě. To jsem to dopracoval! Dřív jsem neřešil skoro nic a snažil se užívat si života plnými doušky, a dneska… Kdyby
autor: Lady Kay „Cože?“ „Abys to dokázal.“ Zopakuje naprosto klidně a s výrazem naprostého neviňátka na mě zamrká svými dlouhými řasami. „A jak?“ Naprázdno polknu, ruce nacpu do kapes, aby nebylo vidět, jak šíleně se mi třesou. Pokud chápu dobře, Bill po mně
autor: Lady Kay „No, prosím.“ Zašklebím se na něj. Jsem zvědavý, jakou lež si stihl za tu chvilku vymyslet. Že to bude zajímavé, o tom ani nepochybuji. Tom si už jako malý dokázal vymýšlet skvělé výmluvy, kterými by ospravedlnil svoje chování a
autor: Lady Kay „Tom…“ vydechnu, když se rozletí dveře a do pokoje nakráčí můj starší bratr. Tak přece se mi to nezdálo. Tom probodne pohledem Fabiho a já čekám, kdy mu skočí po krku. Hned jsem ale vyveden z omylu. Projde kolem mého
autor: Lady Kay Nakvašeně třísknu mobilem o sedačku. Pořád nemůžu uvěřit tomu, co se před pár dny odehrálo. On mě vyhodil!!! On vyrazil dveře se mnou! S vlastním bratrem! A to všechno jen, protože jsem se jej snažil chránit před tím maniakem, který by
autor: Lady Kay „Zpomal!“ křiknu a rozesměji se na celé kolo. Fabi ale naopak zrychlí a za doprovodu smíchu, vycházejícího z mého hrdla, se mnou projíždí jednotlivé cestičky v parku. Jsem rád, že si na mě udělal čas, tohle jsem potřeboval. Vypadnout ven a
autor: Lady Kay „Co prosím?“ vykulím na ni vyděšeně oči a čekám, zda mi svoji otázku zopakuje, abych se ujistil, že jsem slyšel dobře. „No, bráška…“ ukáže prstem na podobiznu na papíře a usměje se. „Jak jsi na to přišla?“ zeptám se
autor: Lady Kay „Tak Wee,“ pobídnu ji, aby mi už konečně prozradila, s kým můj mladší sourozenec byl. Mám strach z odpovědi. Už jen zmínka, že Bill byl s někým cizím mnou otřásla a naštvala mě. Doufám, že pro svoje jednání bude mít nějaké patřičné
autor: Lady Kay Kdybych nestál uprostřed ulice, kolem mě neproudily davy lidí, a kdyby mi to nebylo trapné, asi bych se rozbrečel jako malej spratek. Dvakrát jsem se o to pokusil, dvakrát ve mně plál malinký plamínek naděje, dvakrát to skončilo stejně. Ještě teď mi
autor: Lady Kay Cuknu sebou, když se Jess přitiskne více k mému tělu. Malinko se zavrtí, ale dál spokojeně podřimuje. Moje ruka klouže po jejích zádech, jenže pohyby jsou spíše automatické, strojené než plné něhy a lásky. S pohledem upřeným do stropu si zas a
autor: Lady Kay Konečně dorazíme na místo. Wee stojí mlčky po mém boku, zatímco moje oči se snaží najít něco, čím je toto místo zvláštní, čím se tolik odlišuje od ostatních míst v tomto rozlehlém parku. Můj pohled přechází od řeky ke květinám, zabloudí i k ptactvu
autor: Lady Kay Znovu jsem si byl tak strašně jist a znovu jsem zjistil, že Billa prakticky neznám. Ten „prcek“ mě prostě nepřestane překvapovat. Takže přece jen znamení, můj strach byl možná opodstatněný. Posadím se na židli a ještě jednou si přečtu SMSku. Jaké to
autor: Lady Kay To bych rád věděl, co jí tak dlouho trvá? Přes hodinu tu trčím jak pako, z nervozity kouřím jednu cigaretu za druhou, a nespouštím vchod do galerie z očí. Tohle nedopadne dobře, vůbec jsem na její nápad neměl přistoupit. Se mnou,
autor: Lady Kay „Povím ti pravdu o Billovi a mně,“ šeptám a je ve mně dušička malá. Vůbec si nedokážu představit, jak bude moje kamarádka reagovat. Kdo ví, jestli mi vůbec uvěří a nebude mě považovat za naprostého magora. Bude jí to připadat
autor: Lady Kay „Tomi, slyšíš mě? Tak Tomi…“ Violettin hlas ke mně doléhá z neuvěřitelné dálky. Tma kolem mě pomalu mizí, a když otevřu oči dokořán, uhodí mě do nich nejprve ostré světlo, a pak uvidím, jak se nade mnou moje kamarádka sklání
