autor: Maria Dane-Edwards Tom nechal Billa sednout si na víko záchodu. Mladík chvilkami přivíral oči, zatímco mu svlékal tričko a kalhoty. „Jsi tak něžný,“ zašeptal mu Bill a on rychle odvrátil pohled od syrových emocí, které našel v očích svého klienta. „Miluju
autor: Evil Bill se zapotácel a málem se skácel ze stoličky. Jen tak tak, že se zachytil okraje stolu. Měl pocit, jako by mu někdo vysával kyslík z plic. Nebo že mu nějaké obrovské, těžké monstrum sedí na hrudi. Lapal po dechu
autor: Maria Dane-Edwards „Tome?“ Tom zasténal ze spaní. Pak se náhle šokovaně posadil. Zaspal? Budík ještě nezvonil, a když po něm sáhl na noční stolek, zmateně zjistil, že není ani natažený. „Tome?“ Jeho pozornost upoutal šepot, a když se otočil, uviděl ve
autor: Maria Dane-Edwards Když se Tom přiblížil k Billově ložnici, zaslechl nějaké skřehotavé zvuky. Protože věděl, jak těžké je pro Billa mluvit nahlas, strčil nenápadně hlavu do dveří. Bill seděl opřený o stěnu blízko své postele a zřejmě byl uprostřed video hovoru.
autor: Evil Bill absolutně nechápal, že jej Anett vůbec poznala. Uplakaný, strhaný obličej, nyní s čerstvou rudou jizvou. Dlouhé černé vlasy měl podél tváře, zrovna teď neskutečně splihlé a mastné, na hlavě naraženou čepici až skoro pod světlé obočí. „Ach, bože… co
autor: Maria Dane-Edwards „Mohl bys přestat zírat?“ Zasténal Bill a znělo to naštvaně. Tom se zamračil. „S tímhle se nedá čůrat,“ řekl. „No nekecej, Sherlocku,“ zasyčel Bill. „Jak vůbec…?“ Musel se zeptat Tom. „Nedělám to, jasný?“ Přerušil ho Bill a nechal Toma,
autor: Evil „To teda bylo nekonečný…“ úlevně vydechl Tom, když ošetřil všechny Billovy jizvy. Připadalo mu, jako by z něj nějaká neviditelná síla vysála veškerou energii. Ale pak si uvědomil, že to byla Billova bolest, která jej tak zmohla a unavila. Nejen
autor: Maria Dane-Edwards (na THF zveřejněno 2011) „Díky, lidi,“ usmál se Tom a smutně zamával za stěhovací dodávkou, když posádka nastoupila dovnitř a odjela. Po několika letech na vysoké, která mu po skončení studia nezajistila práci, byl zpátky ve svém rodném domě.
autor: Evil Bill se s úsměvem zadíval na zamyšleného Toma, který trochu nervózně rovnal prostěradlo na posteli. Po chvíli skočil k oknu, aby upravil záclonu, tu se zase sehnul, protože na zemi viděl drobné smítko. Připadal mu tak neskutečně roztomilý. Trochu zkusil
autor: Evil „Neee… někdo mě tu mučí už jenom svojí přítomností… asi se neudržím na nohou,“ naoko zafňukal Tom, ale pak se mu opravdu podlomila kolena. Bill jej zachytil, aby neuklouzl, nebo se nepraštil o stěnu sprchového koutu. Tom si hned přivlastnil
autor: Evil Tom zalapal po dechu, když se Bill oddálil svým vzrušením od jeho rtů. Chtěl víc. Ucítil jeho neskutečně vzrušující slanost a hebkost. Potřeboval víc. Bill si přivlastnil jeho rty a nechtěl se svými polibky jen tak přestat. Tom z toho
autor: Evil Bill doufal, že bude spát alespoň několik hodin. Jeho utrápená mysl mu to ale nedovolila. Neuběhly ani dvě hodiny a byl už vzhůru. Nechtěl si ani připustit, jak neskutečně bdělý byl. Přitom jej zmáhala úmorná únava. Těžce si povzdychl, a
autor: Evil Probudil ho ledový polibek na tvář. Tiše vydechl, a pak si protřel oči. Střetl se s Tomovým pohledem. Lehce se usmíval. „Dobré ráno, lásko…“ špitl mu Tom u ucha a jemně jej políbil na čelo. „Dobré ráno…“ oplatil mu Bill
autor: Evil Tom na Billa trochu vyděšeně zíral a bál se promluvit. Bál se i prudčeji pohnout. Cítil z něj sílu. Neskutečnou sílu a vůli všechno zvládnout sám. I když byl v zajetí slz. I když plakal, pořád cítil, že není jen
autor: Evil Bill se opatrně stulil do Tomovy náruče, když se příjemně najedl. Nesnědl toho sice moc, ale nechtěl, aby mu bylo zase špatně. Zbytek jídla Tom zabalil a odnesl do ledničky. Přinesl z kuchyně ještě dvě piva, a pak za sebou
